Pětadvacet studentů a studentek doktorského studia obdařilo město Brno stipendiem. Převzali je z rukou zastupitelky pro inovace a spolupráci s výzkumnými organizacemi Anny Putnové.
Třináct mladých žen, dvanáct mladých mužů. Právě ti mají potenciál posunout vědecké poznání v přírodních a technických oborech o kus dál. Mohou tak světu dopomoci k plazmovému pohonu, k efektivnější ochraně přírody nebo k přidávání střípků do skládačky účinnější léčby epilepsie, Alzheimerovy choroby nebo mozkové mrtvice. A to díky stipendijnímu programu Brno Ph.D. Talent.
»Talent zavazuje. Zavazuje nositele, aby ho rozvíjeli,« popřála stipendistům Brno Ph.D. TalentPutnová.»Jsem hrdá na to, že si pro své bádání vybrali právě místní univerzity a výzkumná centra,« dodala Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna.
Brno Ph.D. Talentje program, který pětadvaceti doktorským studentům místních univerzit vyplácí po dobu tří let stipendium v celkové výši 330 000 Kč, a navíc jim pomáhá s rozvojem jejich kompetencí díky množství doprovodných přednášek a školení. Studenti byli vybráni ve dvoukolové soutěži, ve které obhajovali své studijní a vědecké záměry.
V rámci soutěže Brno Ph.D. Talent město podpořilo už více než 255 nadějných talentů a zprostředkovaně i jejich týmy a vedoucí. Do perspektivních badatelů tak investovalo již téměř devadesát milionů korun. Stipendia poskytuje město již od roku 2009 a realizaci programu zajišťuje organizace JCMM.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová doplnila: »Těší mě, že Brno dlouhodobě a systematicky podporuje komunitu mladých vědců. Brno ukazuje, že město může být nositel jasného poselství vůči vědeckým talentům a rozvíjet tak náročné obory a technologie. Jsem přesvědčená, že investice, kterou Brno do mladých talentů dává, se mu násobně vrátí a může být také inspirací pro další města,«zdůraznila.
V čem mladí bádají
A k čemu by mohly přispět výzkumné záměry dnešních nováčků v programu Brno Ph.D. Talent? Seznamte se s projekty některých z nich:
Anna Dorotíková, která působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, zkoumá zvýšení úspěšnosti léčby kožního melanomu. »Maligní melanom je agresivní typ nádorového onemocnění kůže s omezenými možnostmi léčby. Můj projekt se zabývá studiem interakcí buněčného metabolismu s růstovými drahami melanomu, které by mohly vést k identifikaci nových terapeutických cílů,« uvedla Dorotíková.
Barbora Hrnčířová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity by chtěla pomocí upravených bakterií rozložit nestravitelnou rostlinnou biomasu – lignocelulózu. »Pomocí přístupů genového inženýrství a syntetické biologie upravuji bakterii Pseudomonas putida tak, aby dokázala tento odolný materiál štěpit na jednoduché cukry. Ty by pak měla tato bakterie využívat pro produkci látek s přidanou hodnotou – biodegradabilních plastů nebo sloučenin využívaných ve farmacii, které se dnes běžně vyrábějí z ropy,« popsala možné přínosy svého výzkumu Hrnčířová.
O to, aby lékařům při diagnostice epileptických ložisek v mozku z EEG pomáhala umělá inteligence, usiluje ve své práci Petr Nejedlý z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. »Tato metoda má potenciál zobrazovat EEG vzory, které mohou být skryty při standardním vizuálním prohlížení EEG signálu. Finálním cílem mé práce je vytvoření metody, která by usnadnila diagnostiku farmakorezistentní epilepsie,« řekl Nejedlý.
Máme v těle mikroplasty? A pokud ano, tak kolik? Takovou otázku si položila Viktória Parobková, která působí na CEITEC VUT. »Znečištění mikroplasty představuje novou globální hrozbu pro světový ekosystém, včetně negativních dopadů na lidské zdraví. Cílem mého projektu je umožnit detekci mikroplastů v lidském těle prostřednictvím tomografických a spektroskopických technologií. Poznatky o přítomnosti mikroplastů v lidském těle mohou změnit přístup k používání plastů v každodenním životě,« soudí Parobková.
Baterie, které používáme, budou možná mít delší životnost i díky Eriku Ščasnovičovi z CEITEC VUT. Jeho projekt je zaměřený na přípravu a studium vlastností nově vzniklé skupiny keramických materiálů, tzv. HEOs (High-entropy oxides). »Materiály patřící do této skupiny se vyznačují vysokou mírou stability. Z toho vyplývají i jejich možné lepší vlastnosti v porovnání s aktuálně dostupnými materiály, např. odolnost vůči otěru, elektrická vodivost/supravodivost, možné navýšení kapacity a prodloužení životnosti akumulátorů atd.,« popsal možnosti nových materiálů Ščasnovič.
(vž) FOTO – MMB
