Život v míru, odklon od válečných ambicí současné vlády, referendum za vystoupení České republiky z NATO a nesouhlas s tzv. obrannou smlouvou, kterou s USA na jaře podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). To jsou hlavní směry petic, které projednával petiční výbor Poslanecké sněmovny. Ačkoliv tyto petice podepsaly tisíce lidí, poslanci za ODS, kteří v rámci petičního výboru vystupovali, považují petice za zbytečné a neoprávněné.
»Rád bych zdůraznil, že množství podpisů, které se sešlo pod dnes projednávanými peticemi a které neustále roste, mne společně s kolegy z Komunistické strany Čech a Moravy, iniciativy Ne základnám, Českého mírového hnutí a mnoha dalších zavazuje k tomu, abychom udělali vše pro to, aby v naší zemi žádná cizí vojska rozmístěna nebyla. Cizí vojenská přítomnost na našem území by totiž zcela jednoznačně byla v naprostém rozporu s objektivními zájmy naší republiky a jejích obyvatel,« prohlásil v diskusi místopředseda KSČM Milan Krajča (na snímku).
Sněmovní výbor projednával tři petice s obdobným zaměřením. Petici s názvem Chceme žít a dožít své životy v míru, a ne ve strachu s povinností zabíjet, kterou podepsalo 10 260 občanů ČR, obhajovala Eva Novotná. Mluvila o potřebě zůstat neutrální i o malém počtu skutečně bojeschopných vojáků. »Koho pošle paní Černochová do války? Já nevím, na kterou stranu bych měla střílet,« řekla Novotná jako zástupkyně petentů.
Za druhou petici, která žádá poslance a senátory, aby vyvolali veřejnou diskusi a následně referendum o vystoupení ČR z NATO, promluvila spisovatelka Lenka Procházková. »V tak závažné věci, jako je vstup do prakticky válečného paktu, by měli rozhodovat občané. My jsme ale byli postaveni před hotovou věc,« řekla. Reagovala také na vyjádření náčelníka Generálního štábu Karla Řehky o tom, že se Česko musí chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. »Riziko válečné konfrontace s Ruskem není v zájmu naší země,« prohlásila Procházková. Podle ní by Sněmovna měla vyzvat vládu, aby místo »fiktivního vítězství Ukrajiny« usilovala o mír.
Na to reagoval zástupce ministerstva obrany Jan Jireš, který odpůrcům odvětil, že většina veřejnosti členství České republiky v NATO podporuje. »Společenská poptávka po vystoupení z NATO neexistuje, 85 % obyvatel by pro takový krok nehlasovalo,« tvrdil. Stejně tak tvrdil, že obranná smlouva s USA neznamená, že by měly vznikat v ČR základny cizích vojsk, či že by vojáci z těchto základen nespadali pod české právo. To ale vyvrátil zástupce třetí petice Karel Růžička (na spodním snímku), když upozornil, že jsou známa místa budoucích základen. Stejně tak upozornil na fakt, že američtí vojáci nebyli nikdy v žádné cizí zemi řádně trestáni za zločiny, kterých se zde dříve dopustili. I zvláštní přístup k americkým vojákům ošetřuje obranná smlouva.
S peticemi v rámci výboru souhlasil jen jeho předseda Tomio Okamura (SPD). »Rozumím požadavku petentů,« řekl na veřejném slyšení, které probíhalo 21. listopadu. Stěžoval si, že nejen vládní koalice, ale ani druhé opoziční hnutí ANO nechtějí přijetí takového zákona, který by umožnil referendum o mezinárodních smlouvách. Průzkum, na který se odvolával Jireš, zpochybnil. »Až volby, případně referendum, jsou tím skutečným průzkumem,« uvedl Okamura.
Bohužel petiční výbor měl pro veřejné projednání tří petic vyčleněny jen dvě hodiny. Značnou část času spolkly řeči poslanců za ODS, a tak se do debaty mohlo zapojit jen minimum lidí, i když bylo ve sněmovním sále plno odpůrců válečného usilování. Promluvil pak již jen Jiří Paroubek, expremiér a předseda spolku Nespokojení, který označil již ratifikovanou česko-americkou obrannou smlouvu za vazalskou. »Nelze to nazvat jinak než jako smlouvu o omezené suverenitě,« řekl.
Veřejné slyšení petičního výboru proběhlo jen pár hodin po velitelském shromáždění Generálního štábu AČR, na kterém Karel Řehka prohlásil, že česká armáda cvičí na černý scénář s jadernými zbraněmi a velkou válku. »Nelze spoléhat na trvalý mír. Armáda na to musí reagovat, což také děláme,« prohlásil. Milan Krajča na to reagoval: »Usilujeme o to, aby naše země ve stále se zhoršující mezinárodní situaci prosazovala coby suverénní země mírovou politiku, a ne aby se hanebnými kroky své vlády zbavovala zbytků nezávislosti, a dokonce zde zvala k rozmístění cizí armádu. Naprosto jasně proto říkáme, že cizí vojska v České republice nechceme!«
Text a foto – Helena KOČOVÁ