Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže, který nesouhlasil s odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze a domáhal se vrácení pomníku na původní místo.
Městský soud v Praze považoval jeho žalobu za nepřípustnou, neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. Muž požadoval »ničím obstrukčně nerušený přístup« k památníku. Soud ale nezjistil žádný zásah do jeho základních práv. »Žádné takové ústavně zaručené základní právo neexistuje a stěžovatel je ve skutečnosti ani netvrdí, když jen poukazuje na bilaterální mezinárodní smlouvu, respektive na zákon o válečných hrobech a pietních místech, přičemž však z těchto právních předpisů žádná konkrétní práva stěžovatele bezprostředně neplynou,« stojí v usnesení.
Žaloba směřovala proti nezákonnému zásahu Úřadu městské části Praha 6. Podle městského soudu však úřad nepostupoval vrchnostensky, nýbrž v rámci soukromoprávní správy svěřeného majetku, žaloba tak byla nepřípustná. Vlastníkem sochy je hlavní město Praha. Městská část ji má ve svěřenou do správy.
V ústavní stížnosti muž uvedl řadu argumentů, proč socha neměla být vůbec odstraněna. Pokud ji prý opakovaně někdo poškodil barvou, měla se o ni městská část lépe starat, a nikoliv ji odstranit. Poukazoval také na porušení smlouvy mezi Českou republikou a Ruskem o přátelských vztazích a spolupráci.
Ústavní stížnost podle usnesení slouží k ochraně před zásahem orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Zásah musí být osobní, aktuální a bezprostřední – takový odstraněním sochy nevzniknul. »Není úkolem Ústavního soudu přezkoumávat činnost či nečinnost orgánů veřejné moci v obecné rovině, natož se k ní pouze v obecné či dokonce politické rovině vyjadřovat,« napsali soudci.
Sochu vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy, nechalo vedení Prahy 6 odstranit z náměstí v Bubenči předloni v dubnu. Proti byla ruská ambasáda, komunisté nebo různé proruské spolky a aktivisté. Radnice informovala, že se socha v budoucnu stane součástí Muzea paměti 20. století.
(zmk)
10 komentáře
Skvela zprava. Jeste bych zrusil sochy Ludvika Svobody a po nem pojmenovane ulice, nam, nabrezi a skoly.
…a pojmenovat je po teroristy zavražděném panu zastupujícím říšském protektorovi. V rámci toho usmíření. 😛
K tématu. Pomník maršála Koněva, měla zůstat tam, kde byla. Sice ÚS odmítl stížnost jednoho člověka, nemění to na tom nic, že starosta Prahy 6 (mimochodem právník z Plzně, TOP 09) měl požádat Ministerstvo obrany o odstranění. Rovněž v této souvislosti byla podána interpelace poslance Grebeníčka na ministra obrany v souvislosti s památníkem. MO se distancovalo od činnosti Prahy 6. Nicméně pokud došlo k odstranění pomníku, je to plivnutí do tváře těm, kteří položili život za naši vlast a to všem bez rozdílu národnosti nebo státní příslušnosti. Takhle se dělá demokracie. Naproti tomu pomník generála Pattona v Plzni, zcela nepřipomíná člověka. Asi je to nová vlna umění, nevím. Mě osobně to nepřipomíná nic, ani člověka, ale nějaký sloup s blíže neurčeným tvarem. Generál Patton byl zcela určitě někdo významný za druhé světové války, stejně jako maršál Koněv (jeho socha jej aspoň spodobňuje jako člověka). V čem je tady mezi nimi rozdíl?
Právě o to plivnutí do tváře těm, kteří položili život za naši vlast, jim šlo. Jsou to prostě náckové. Proto tak vehementně podporují své banderovské soukmenovce na Ukrajině.
Pochopitelně nás nikdo z Sovětů neosvobodil, ale zotročil. Pak jsme je tu museli trpět ještě 41 let. Tvrdý a nekompromisní útlak běžných lidí ze strany sovětského Ruska. Opravdu se tak nejedná o osvobození…
Kdepak. Zotročeni byli lidé za nacistů, pak už ne. Pak získali nebývalou svobodu, ještě posílenou po Vítězném únoru. A to trvalo až do ze zahraničí zinscenovaného privatizačního puče.
Okresní soud Leninského v Jekatěrinburgu vyhověl žalobě požadující zařazení řady děl Vladimira Lenina (Uljanova) do federálního rejstříku extremistických materiálů. První hlava sovětského státu byla odsouzena za podněcování nenávisti a nepřátelství vůči určitým sociálním skupinám.
Zkoumání bylo provedeno při posuzování nároku organizace Ruská stovka. Odborníci zjistili, že Leninovy spisy z let 1904, 1912, 1917 a 1918 obsahují extremistická odvolání a rozsudky, stejně jako známky ospravedlňování terorismu. Na základě výsledků auditu soud rozhodl o zařazení prací označených znalci do Federálního seznamu extremistických materiálů.
Bylo odhaleno, že Lenin (aka hrabě Uljanov) podněcoval nenávist k „takzvané buržoazní třídě“ a také „urážel city věřících, kritizoval strukturu a způsob ruské pravoslavné církve; pohrdavě se odvolával na základy pravoslavné církve. náboženství“, „účelově prosazovaná protivědecká separace ve společnosti neexistující třídy tzv. „vykořisťovatelů“, volala po elektrifikaci země.
Jeden dotaz. Jak mohl Lenin štvát proti buržoazii, když za jeho života žádná nebyla? Zajímalo by mě, který expert na tuto teletinu přišel. A ještě by mě zajímalo, když o tom někdo píše, jestli o tom taky něco ví, nebo jen čte a tlumočí. To je ale pech, když někdo nic neví, ale píše o tom. To je stejné, jako když jedna paní, tuhle na pavlačí, povídala, že had umí čůrat se zvednutou nohou a že to viděla na vlastní oči.
To je ale okecávání. Zkrátka, je to tam samej nácek, no.
V současné době , za současné politické situace nelze čekat nic jiného, bohužel. Ale, co není dnes, nemusí být zítra aneb, dočkej času, jako husa klasu. Uvidíme .
Komentáře jsou uzavřeny.