Home AktuálněZpravodajstvíZ domova Ve zdravotní péči o uprchlíky přetrvává řada problémů

Ve zdravotní péči o uprchlíky přetrvává řada problémů

od redakce
0 komentář

Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině získalo zázemí v ČR až půl milionu uprchlíků. Z toho 42 procent už vyhledalo nějakou formu zdravotní pomoci. Rok a půl po vypuknutí války přetrvává v poskytování zdravotní péče řada problémů. Jde zejména o interkulturní rozdíly nebo negativní postoj k očkování na straně uprchlíků. Týká se to i nemocí, proti nimž se běžně očkuje, jako je tetanus nebo žloutenka. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI mezi českými zdravotníky.

»Zvyklosti při poskytování zdravotní péče na Ukrajině a v Česku jsou odlišné. Také v tom, že na Ukrajině si pacient léčbu více řídí sám v důsledku omezeného fungování tamního zdravotnického systému,« upozornila Karolína Dobiášová z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy. Proto i do českých ordinací Ukrajinci přicházejí se svou vlastní představou o diagnóze i způsobu léčby a od lékaře očekávají, že je bude léčit podle jejich instrukcí. »To u nás samozřejmě není zvyk. Proto je důležité ukrajinské uprchlíky informovat o tom, jak funguje náš zdravotnický systém. Dále pak podporovat tlumočení a zapojování ukrajinských zdravotníků včetně výuky medicínské češtiny nebo předcházet předsudkům a negativním postojům podáváním faktických informací a interkulturním vzděláváním,« uvedla Dobiášová.

Jedním z problémů je velká nedůvěra uprchlíků v očkovací látky, což se týká i z českého pohledu běžného očkování, jako je tetanus nebo žloutenka. »Na Ukrajině je daleko více rozšířené antivakcinační hnutí a dezinformační kampaně. Navíc je nízká důvěra k očkování v ukrajinské populaci částečně způsobená i sérií incidentů ve spojitosti s očkovacími látkami, kdy v letech 2010 a 2013 se kvůli nesprávnému skladování a podávání vakcín objevily u řady lidí nežádoucí reakce,« upozornila Dobiášová.

Řada ukrajinských uprchlíků dodnes nemá svého praktického lékaře. S tím souvisejí problémy s předoperačním vyšetřením, preventivními prohlídkami, s administrativními potvrzeními, nadužívání léčiv a podobně. »Tím, že děti nemají svého pediatra, tak věci řešitelné praktickým lékařem končívají někdy na pohotovosti. U dospělých hraje roli i větší míra využívání alternativní léčby a samoléčby na Ukrajině. Také proto ukrajinský pacient přichází k lékaři někdy v pozdějším stádiu nemoci než český,« sdělila výzkumnice.

Vědci identifikovali pět interkulturních bariér, na kterých je potřeba pracovat. Ta první je jazyková, další je jiný zdravotnický systém v ČR a na Ukrajině, odlišný přístup ke zdraví a nemoci, kulturní odlišnosti a socioekonomické podmínky uprchlíků. »Velký problém je chybějící dokumentace. V některých případech ukrajinští pacienti přinesou jen propouštěcí zprávu v azbuce. Nedorozumění a nekvalitní komunikace může vést k nižší spokojenosti a adherenci pacientů, a v důsledku toho i k horším výsledkům zdravotní péče,« vysvětlila Dobiášová.

Česká republika eviduje od začátku války na Ukrajině kolem půl milionu uprchlíků, z toho dvě třetiny jsou ženy. Celkem 68 procent uprchlíků jsou lidé v produktivním věku, 28 procent pak děti a jen čtyři procenta senioři. Více než polovina uprchlíků, konkrétně 58 procent, nečerpalo žádnou zdravotní péči. (vž)

ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv autora

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.