Velká okázalost nezakryje selhání EU

Surrealistická podívaná na pompu a okázalost, která provázela oficiální zahájení půlročního irského předsednictví Evropské unie, se musí řadit k těm nejgrotesknějším ukázkám servility a podlézavosti, jaké kdy irská půda zažila.

Samozřejmě, žádný jiný evropský stát nezačíná své půlroční předsednictví takovým představením, ale premiér Micheál Martin neustále dychtí ukázat, že Irsko je učitelův miláček, a ujistit naše evropské mistry, že by k nám měli vzhlížet příznivě. Ještě absurdnější byla samozřejmě přítomnost onoho věčného žebráka Zelenského z Ukrajiny – která ani není členem EU – a přece se mu dostalo hrdého místa, z něhož nás poučoval o morálním imperativu uzavřít továrnu v Aughinish, továrnu, jež poskytuje slušné zaměstnání tisícovce irských dělníků v části země, která pracovní místa zoufale potřebuje.

Tradiční irská média na tom nebyla o nic lépe, o události psala patolízalsky a podlézavě, stále dokola předváděla tytéž experty, co nesmyslně žvanili o agendě předsednictví, a přitom se vyhýbala jakékoli pravdivé diskusi o skutečných problémech, jimž Evropská unie ve skutečnosti čelí. V současnosti například dvěma hlavním problémům: nákladům na energie a nedostatečné konkurenceschopnosti na globálních trzích, zejména pokud jde o Čínu.

Mír? Asi sprosté slovo

Mír je nezbytný – na Ukrajině i v Hormuzském průlivu – má-li existovat nějaká šance na snížení nákladů na energie. Martin ale nemá v úmyslu připustit jakoukoliv debatu o takových záležitostech, přestože jsme neutrální stát – oficiálně, pokud ne jinak.

Co se týče konkurenceschopnosti, lze snadno hovořit o zaujetí silného postoje vůči Číně. S tím jsou však spojeny jasné problémy. Za prvé, evropská výroba může sotva fungovat bez dodavatelských řetězců, které pocházejí z Číny, a za druhé, Čína má větší schopnost odvetných protiopatření.

Smutným bodem, který všichni ignorují, je to, že evropský kapitalismus jde ke dnu: je to poražená etiketa. Největší třenice však způsobí neshoda ohledně rozpočtu EU. Ten opět nebyl vůbec zkoumán.

Eurokapitalismus jde ke dnu

Švédsko předložilo návrh na snížení víceletého finančního rámce (VFR) navrženého Evropskou komisí na období 2028-34 o 20 procent – z celkových dvou bilionů eur na 1,6 bilionu eur. Několik severských členských států to podporuje, plus Německo, Rakousko, Nizozemsko.

Kyperské předsednictví před námi to nevyřešilo. A irské předsednictví EU má jen jednu šanci. Rozhodnutí musí být učiněno jednomyslně – takže je irelevantní, že počet čistých příjemců z fondů EU je větší než počet čistých přispěvatelů.

Pokud by převážil postoj severní skupiny, nejohroženější oblastí by byl Komisí navržený program pro konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost ve výši 589,6 miliardy eur, který zahrnuje 175 miliard eur pro program Horizont Evropa a 131 miliard eur na obranu a vesmír.

Na Ukrajině nešetřte!
Škrty by mohly být učiněny ve výši 215,2 miliardy eur i v navrhovaném nástroji pro vnější činnost sousedské politiky. K žádným škrtům však nedojde v penězích poskytnutých Ukrajině. Tyto peníze jsou neprůchodné, takže není úniku z háčku nikdy nesplacené půjčky, kterou EU dává Ukrajině a na jejíž splácení budou muset irští daňoví poplatníci odklonit peníze ze sociálních dávek.

Ať už se tedy EU a její tolik vychvalovaný globální kapitalismus obrátí jakýmkoli směrem, nemůže najít žádnou cestu z krize, v níž nyní uvízla. Kde stojí Irsko? Nevíme, protože se o tom nediskutuje.

Bůh chraň, aby byl irský lid informován, že skutečné debaty o těchto otázkách se odehrávají v jiných státech EU, ale ne v Irsku, kde zůstáváme pokorně poslušní vůči Komisi, která nám říká, co máme dělat a co si máme myslet!

(Text napsal irský komunista z Belfastu, tedy ze Severního Irska, které je součástí Velké Británie.)

Z týdeníku Irské KS UNITY (Jednota)

Přeložil Vladimír SEDLÁČEK

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování svých novin. Nemáme za sebou miliardáře a oligarchy, jen své čtenáře. Společně budeme odhalovat nepravosti a upozorňovat na historické i současné nespravedlnosti.