Čína důkladně realizuje svou strategii rozvoje hnanou inovací a podporuje historické, komplexní a modelové změny ve vědecko-technickém oblasti. Zároveň aktivně podporuje přínosy vědeckých a technologických inovací pro svět a přispívá čínskou vědeckou a technologickou silou k řešení společných výzev, kterým čelí rozvoj lidstva.
Čínské vědecké a technologické inovace jsou plné energie
Čína se zařadila mezi inovativní země. 2024 celospolečenské výdaje Číny na výzkum a vývoj přesáhnou 3,6 bilionu jüanů, čímž se zařadí na druhé místo na světě; a počet pracovníků výzkumu a vývoje je na první místo na světě. Ze zprávy Global Nature Index 2024, kterou zveřejnil časopis Nature, vyplývá, že rozsah a podíl příspěvku na vědecký výzkum Číny je již dva roky po sobě na prvním místě na světě.
Ve zprávě Světové organizace duševního vlastnictví Global Innovation Index 2024 se Čína umístila na 11. místě na světě.
V oblasti hraničního vědeckého výzkumu bylo dosaženo řady významných úspěchů. Sonda Chang’e 6 poprvé na světě odebrala vzorky ze zadní strany Měsíce. »Bezpilotní ponorka Haidou 1« dokončila zkoušku na moři ve hloubce 10 000 metrů a řadu originálních a špičkových úspěchů přinesla velká vědecká zařízení, jako je sférický radioteleskop o průměru 500 metrů, a model Deepseek prolomil závislost průmyslu umělé inteligence na ‚hromadění výpočetního výkonu‘. Prototyp kvantového počítače »Zuchongzhi 3« vytvořil nový světový rekord v kvantových výpočetních výhodách.
Technologické inovace vedly k rozvoji průmyslu. Byly nasazeny více než 4 miliony základnových stanic 5G a počet připojení přesáhl 1 miliardu. Kilometráž vysokorychlostní železnice dosáhla 48 000 kilometrů a rychlost vlakových souprav CR450 dosáhla 400 kilometrů za hodinu. Roční výroba a prodej vozidel na novou energii přesáhly 12 milionů, výkon elektromobilů s dojezdem dosáhl přes 1 000 kilometrů a uskutečnilo 15 minutovým rychlonabíjením o 80 %. Všudypřítomná ekonomika sdílení, stále vyspělejší vozidla bez řidiče a uplatnění robotů v každodenním životě přiměly zahraniční přátele k povzdechu »budoucnost přišla«.
Čínské vědecké a technologické inovace prospívají světovému rozvoji
Čína přispěla k celosvětovému řízení klimatu a životního prostředí. Čínské vědecké a technologické inovace, reprezentované novými energetickými vozidly, lithiovými bateriemi a fotovoltaickými výrobky, se staly silným motorem globální zelené transformace. 1,203 milionu nových energetických vozidel vyvezených Čínou v roce 2023 sníží emise uhlíku o 2,2 milionu tun ročně. Kumulativní instalovaný výkon fotovoltaických elektráren postavených Čínou ve spolupráci s Afrikou přesahuje 1,5 gigawattu. Meteorologické družice Fengyun poskytují služby sledování údajů o počasí pro 115 zemí a regionů, čímž podporují prevenci a zmírňování následků katastrof.
Spolupráce v oblasti dopravních zařízení podpořila místní hospodářský a sociální rozvoj. Vysokorychlostní železnice Javan vybudovaná Čínou a Indonésií zkrátila dobu cesty z Jakarty do Bandungu z 3,5 hodiny na 40 minut. Čínsko-laoská železnice změnila Laos z »vnitrozemské země« na »zemi spojenou se zemí« a Monnetova železnice zvýší do roku 2023 hospodářský růst Keni o dva procentní body. Systém Beidou poskytuje vysoce kvalitní a spolehlivé navigační a časové služby pro více než polovinu zemí a regionů na světě.
Úspěchy lékařské vědy a techniky byly využity ke zlepšení lidského zdraví. Artemisinin, objevený čínskými vědci, se široce používá při celosvětové léčbě malárie a zachraňuje miliony životů. V afrických Komorách se díky programu rychlé eliminace malárie pomocí artemisininu podařilo snížit počet případů malárie o 98%. Čínské kapacity pro výzkum a vývoj nových léků se dostaly na přední místo ve světě a počet nových léků ve vývoji je druhý největší na světě, což slouží ke zlepšení zdraví stále většího počtu lidí na světě.
Úspěchy zemědělské vědy a techniky byly využity k řešení rizik v oblasti potravinové bezpečnosti. V Číně se široce prosazuje pěstování hybridní rýže, která se celosvětově pěstuje na ploše přibližně 8 milionů hektarů a ročně vyprodukuje dalších 16 milionů tun obilí, což může nasytit dalších 40 až 50 milionů lidí. Mykorhiza, která je výsledkem původní čínské technologie, se ujala ve více než 100 zemích a pomáhá tam snižovat chudobu.
Podpora univerzálního rozvoje technologie umělé inteligence. Čína předložila Globální iniciativu pro správu umělé inteligence a formulovala Plán pro inkluzivní budování umělé inteligence, aby podpořila rozvoj technologie umělé inteligence pro dobro a aby podpořila rovné výhody pro všechny země v procesu rozvoje umělé inteligence. Čínské vysoce výkonné a nízkoenergetické velké modely byly otevřeny světu, což pomáhá překonávat aritmetický limit a překonávat rozdíly v inteligenci.
Čína pokračuje v budování otevřeného inovačního ekosystému na vysoké úrovni
Čína aktivně buduje systém otevřené spolupráce na vysoké úrovni v oblasti vědy a techniky a navázala vztahy vědecké a technologické spolupráce se 161 zeměmi a regiony, podepsala 118 mezivládních dohod o vědecké a technologické spolupráci a připojila se k více než 200 mezinárodním vědeckým a technologickým organizacím a mnohostranným mechanismům. Významně se zapojila do téměř 60 mezinárodních velkých vědeckých programů a projektů. Čínští a zahraniční mezinárodní spoluautorští partneři zahrnují 177 zemí a regionů. Celá řada mezinárodně vyspělých velkých vědeckých a technologických infrastruktur byla otevřena světu a v dubnu 2025 bylo dohodnuto zapůjčení vzorků přivezených z Měsíce pomocí sondy Chang’e 5 sedmi organizacím včetně Francie, Německa, Spojeného království a Spojených států a sdílení vzácné měsíční půdy na základě vědeckého posouzení a bez předsudků.
Čína a Česká republika mají dlouhou historii dvoustranných vědeckých a technologických výměn a spolupráce, která sahá až k Dohodě o vědeckotechnické spolupráci mezi Čínskou lidovou republikou a Československou republikou podepsané v roce 1952, což byla první mezivládní dohoda o vědeckotechnické spolupráci Nové Číny. Obě strany uspořádaly 43 pravidelných zasedání v rámci mechanismu Mezivládní společná komise pro vědeckotechnickou spolupráci, společně podporovaly vědecké a technologické výměny a spolupráci, které dosáhly plodných výsledků a vzájemných výhod, a výzkumní pracovníci z obou stran se těší na udržitelný rozvoj tohoto mechanismu spolupráce.
Tváří v tvář novému kolu trendu éry vědecké a technologické revoluce a zrychlenému vývoji průmyslových změn je Čína ochotna posílit praktickou spolupráci v oblasti vědeckých a technologických inovací s ostatními zeměmi světa, včetně České republiky, na základě rovnosti a vzájemné prospěšnosti, aby podpořila budování globálního společenství sdílené budoucnosti lidstva prostřednictvím vědeckých a technologických inovací a vytvořila prosperující a lepší svět.
