Odborníci z 60 zemí otestují, jak jsou na tom zaměstnanci s duševním zdravím. Jedním z globálních rizik je v současnosti závislost na práci známá také pod pojmem workholismus. Tato závislost se projevuje silným nutkáním věnovat maximum času práci, omezenou schopností korigovat její množství, zanedbáváním rodiny a volnočasových aktivit či abstinenčními příznaky v případě nemožnosti pracovat.
Ačkoliv negativní dopady workoholismu jsou značné, rozpoznat jej je obtížné, zčásti z důvodu upřednostňování práce, pracovního úspěchu a prestiže, které bývají s nadměrnou prací spojeny. »Odhaduje se, že závislostí na práci trpí 6-20 procent populace, přesnější údaje však chybí. Negativa jsou přitom značná a zahrnují deprese, vyhoření, nefunkční rodinné vztahy a rozvody, rozpad sociálních vazeb, zanedbávání zdravotní prevence nebo zvýšenou nemocnost,« uvedla Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, která se v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI specializuje na výzkum pracovního zdraví a je zároveň koordinátorka české části projektu. »Cíl pokračujícího výzkumu je získat aktuální údaje, identifikovat rizikové faktory pro vznik nejen pracovní závislosti, ale také pracovní deprese a pracovního vyhoření, a v neposlední řadě zvýšit povědomí veřejnosti o psychických onemocněních v práci a jejich prevenci,« uvedla Zábrodská. Výzkum se aktuálně dělá v 60 zemích formou anonymního online dotazníkového šetření.
V kapitalismu je důraz na výkon
Téma je vysoce aktuální, protože v mnoha vyspělých západních a evropských společnostech je stále více kladen důraz na výkon, excelenci, produktivitu a soutěživost, a ve spojitosti s tím je nadměrná práce společensky ceněna – jak pro práci samotnou, tak pro prestiž, kterou přináší. »Obecně se uvádí, že napříč nejvyspělejšími zeměmi stoupá výskyt jak workholismu, tak perfekcionismu, a celkově se mění společenské klima směrem k očekávání dokonalosti a představy, že každý musí být nejlepší a úspěšnější než druzí,« uvedla Zábrodská, která zároveň upozorňuje, že závislost na práci je formou úniku od nepříjemných emocí, tj. lze očekávat, že v období zvýšeného stresu a zátěže jako je aktuální geopolitické napětí, bude vzrůstat i výskyt této závislosti.
Každý, kdo dotazník vyplní, dostane detailní zpětnou vazbu týkající se svého osobního psychosociálního fungování v práci a o možných rizicích pro duševní zdraví, včetně vyhodnocení rizika závislosti na práci, pracovní deprese či vyhoření. Zpětná vazba také zahrnuje informace o některých rizikových faktorech na straně organizace a vedení. Nad rámec vyhodnocení je respondentům a respondentkám nabídnut také rozsáhlý edukační materiál o prevenci a vhodných opatřeních pro podporu duševního zdraví v práci.
Říha: Špatný vtip?
Člen vedení Městského výboru KSČM v Brně Martin Říha k tomu poznamenal: »V době, kdy nutí lidi mít více zaměstnání, aby se uživili, mně připadá tento výzkum jako špatný vtip!«
Unikátní možnost zapojit se do výzkumu mají lidé na tomto odkaze: https://experior.limesurvey.net/892751?lang=c Dotazník lze vyplnit do konce května 2023.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay
