Zkušenost českých dětí s alkoholem

od redakce

Zkušenost českých dětí s alkoholem začíná už v útlém věku. Některé se s ním setkaly již v necelých dvou letech, jako tříleté s ním v nějaké formě má zkušenost už 18 procent dětí, v pěti letech pak 23 procent. Česká kultura je podle Alberta Kšiňana z Národního institutu SYRI do jisté míry nasáklá alkoholem a společenské dění se do velké míry kolem něj točí.

Vědci SYRI se nyní budou více zabývat sociálními a ekonomickými faktory, které obecně s pitím souvisejí. Odborníci odhadují, že problémy s pitím má v tuzemsku více než jeden milion lidí.

Čeští náctiletí pijí alkohol v podstatně větší míře než jejich vrstevníci například v USA. »Věta ‚jít na pivo‘ je prostě něco, s čím se děti setkají odmala,« řekl Kšiňan, který spolu s manželkou Gabrielou působí na RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jsou zapojení i do výzkum v rámci Národního institutu SYRI.

Za větší spotřebou alkoholu u mladistvých může výchova i genetické vlivy na jejich chování. V Česku je silné »alkohologenní« prostředí, kultura je nasáklá alkoholem a společenský život se okolo něj nějakým způsobem točí. »Jinými slovy, pít je v Česku ale i v jiných zemích Evropy naprosto normální,« uvedla Kšiňanová.

Odborníci zkoumali i jaký má dopad, když svému dítěti nalije jeden z rodičů. Původně se domnívali, že nabízení alkoholu může zvýšit odolnost vůči jeho negativním dopadům v pozdějším věku. »V zahraničí jsme se ale setkali se studiemi, které tvrdí opak a vystavení dětem alkoholu vede k tomu, že potom pijí více,« uvedl Kšiňan. Děti se naučí považovat alkohol za zábavu a po zkušenosti s rodiči si jej spíš seženou a užijí jej už bez nich, typicky s vrstevníky. Důležité podle Kšiňana je, aby rodiče pili střídmě, protože mohou svým dětem takto ukázat, že lze s alkoholem zacházet zodpovědně.

Kšiňan bude nyní společně s kolegy v rámci SYRI zkoumat širší souvislosti pití alkoholu. »Bude mne zajímat dopad širšího prostředí. Tedy nejen rodiny, ale třeba čtvrti nebo místa, kde lidé žijí a jaký to má na spotřebu vliv. Nabízí se třeba množství barů, restaurací a podobných naléváren. Cílem je zjistit, jaký má vliv hustota míst, kde se dá sehnat alkohol, na míru pití,« uvedl Kšiňan s tím, že jeho výzkumná témata vycházejí ze sociální epidemiologie. »To znamená, že nás nezajímá jen alkohol u dospívajících. Věnovat se budeme šířeji faktorům, které souvisejí se zdravím a specificky sociálními a ekonomickými faktory,« dodal vědec, který je společně se svou manželkou a dalšími vědci zapojen do vědecké skupiny v rámci SYRI, která se zabývá vlivem socioekonomických nerovností na různé zdravotní ukazatele.

(vž)

ILUSTRAČNÍ FOTOAlbert KŠIŇAN

Přečtěte si další články

3 komentáře

Jak se vám to líbí? Stále nepůjdete do ulic? 04/11/2022 - 09:17

Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Přitom patří k jejím největším vývozcům na světě.

https://www.kurzy.cz/zpravy/668138-cesi-maji-nejdrazsi-elektrinu-v-evrope-pritom-patri-k-jejim-nejvetsim-vyvozcum-na-svete/

fronda 05/11/2022 - 22:53

Třeba byli v těch ulicích před 33 lety a nechtějí stejnou chybu opakovat. :P

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.