Tohle není dobrá zpráva: Žloutenky typu A je nejvíce za posledních 15 let

694

Případů žloutenky typu A, která je také nazývána jako nemoc špinavých rukou, letos povážlivě přibývá. Za prvních sedm měsíců lékaři zachytili více než tisíc případů, přitom za celý loňský rok jich bylo 636. Mezi nemocnými jsou hlavně lidé bez domova, uživatelé drog nebo osoby žijící ve špatných hygienických podmínkách. Onemocnění si vyžádalo již sedm životů. Loni byla v souvislosti s hepatitidou A zaznamenána dvě úmrtí.

Z dat zveřejněných Státním zdravotním ústavem (SZÚ) vyplývá, že nakažených už je letos nejvíc za posledních 15 let.

Jak už vyplývá z pojmenování onemocnění, jedná se o nemoc špinavých rukou. K jejímu přenosu dochází stolicí infikovaného člověka. Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, které jsou znečištěné i malým množstvím stolice. Odborníci proto apelují zejména na důkladné mytí rukou po použití toalety a před jídlem. Virus na nich přežívá řádově hodiny, na předmětech až dny. Často se šíří v dětských kolektivech nebo na místech s výskytem většího množství lidí. Nakažení jsou infekční 50 dní.

»Poslední zvýšené výskyty virové hepatitidy A v ČR byly zaznamenány na konci 90. let 20. století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. V populaci proto postupně narůstá počet vnímavých jedinců, tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali nebo nejsou očkováni a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit,« informoval na svém webu SZÚ.

Onemocnění žloutenkou A bylo letos ve všech krajích ČR a ve všech věkových skupinách, od nejmenších dětí po seniory. Nejvíce případů (125) je hlášeno u osob ve věkové skupině 35-39 let a 5-9 let (108). Onemocnění je hlášeno již u 6 dětí do 1 roku věku.

Pokud jde o lokální výskyt, nejvíce případů v roce 2025 hlásí hl. m. Praha (378), kraj Středočeský (182) a Moravskoslezský (113). Naopak nejméně případů hlásí kraj Plzeňský (10), Královéhradecký (10) a Vysočina (15). Celkem letos na toto onemocněné zemřelo již 11 lidí.

Z celkového počtu 1069 případů hlášených v roce 2025 bylo 878 osob hospitalizováno na infekčním oddělení (82,1 %), dalších 63 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 93 osob nebylo hospitalizováno.

Nárůst nemoci i v dalších zemích

V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). S nárůstem případů se potýká i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Mezi nemocnými jsou podle ECDC hlavně lidé bez domova, uživatelé drog nebo osoby žijící ve špatných hygienických podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči. Podle ECDC nejde v zemích o jednotlivá ohniska, ale o přenos v propojených oblastech či sociálních skupinách.

Orgánům ochrany veřejného zdraví ECDC doporučuje zvýšit počet analyzovaných vzorků od nakažených nebo cílené očkování vybraných skupin obyvatel. Měl by jim být také zajištěn přístup k hygienickým potřebám, jako je voda a mýdlo v místech, jako jsou veřejné toalety, zařízení pro bezdomovce nebo potravinové banky.

Z dat SZÚ vyplývá, že letos bylo u 289 případů v Česku uvedeno rizikové chování. Intravenózní užívání drog bylo zjištěno u 139 případů nákazy, ve 129 případech šlo o bezdomovectví a 21 případů bylo zjištěno u lidí ve výkonu trestu.

Cíleně se v současné době podle SZÚ proti hepatitidě A očkují bezdomovci a další rizikové skupiny, včetně očkování po kontaktu s nakaženým. Vakcinaci ale doporučují odborníci i dalším skupinám.

Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6-18 měsíců po podání první dávky. Zájemci si teď musí vakcínu zaplatit, potřeba jsou dvě dávky v ceně zhruba 1700 korun.

PŘÍZNAKY

Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se objeví pro záněty jater typické zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Devět z deseti nemocných ale podle odborníků žádné příznaky nemá.

Virová hepatitida A má dlouhou inkubační dobu (15-50 dní), období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici (1-2 týdny před začátkem onemocnění) a trvá 1-2 týdny po začátku onemocnění. Většina případů onemocnění může probíhat bezpříznakově.

Mezi klíčová preventivní opatření nadále patří očkování proti VHA, zajištění bezpečné pitné vody a hygienicky nezávadných potravin, stejně jako důsledné dodržování základních hygienických návyků, zejména pravidelného mytí rukou.

K vakcínám by se nemělo přistupovat jako ke kouzlu, které má absolutní moc

říká MUDr. Ctirad Musil, trojka na kandidátce STAČILO! do sněmovních voleb 2025

Hygienici varují před nárůstem onemocnění žloutenkou typu A. Podle dat Státního zdravotního ústavu je nakažených letos nejvíc za posledních 15 let. Kde vidíte důvody tohoto trendu?

Žloutenka typu A se přenáší ve špatných hygienických podmínkách z člověka na člověka přímo, nebo přes kontaminované předměty. Historicky byla odolnost populace způsobená zejména promořeností. Později s příchodem vyššího hygienického standardu zase klesla příležitost šíření žloutenky mezi lidmi. V současnosti při vzestupu chudoby v ČR chybí mezi lidmi zatím populační odolnost a zároveň se oslabily hygienické zábrany šíření infekce. Povodně v minulém roce způsobily větší nahromadění sociálně slabých osob ve stísněných podmínkách, což je pro přenos takové infekce ideální prostředí. Tito lidé ze svých lokalit vycházejí i do zbytku populace, a infekce se tak šíří i mezi sociálně lépe disponované obyvatelstvo. Celou situaci zhoršuje i rezignovanost sociálně nejslabších, tedy bezdomovců.

Jak a kde se může člověk žloutenkou nakazit?

Virus žloutenky A se vylučuje nakaženou osobou zejména stolicí. Riziko nakažení je tedy nejvyšší tam, kde nakažená osoba nejčastěji špinavou rukou přenese infekci na nějaký předmět. Rizikové jsou nákupní vozíky a košíky, kliky dveří, veřejné toalety, madla zábradlí atp. Známé jsou i případy epidemií způsobené hnojením zemědělských plodin lidskými fekáliemi. Známých je několik takových případů šíření žloutenky typu A jahodami. Virus žloutenky typu A je velmi odolný, a proto se šířil i mraženými výrobky. Každopádně tyto potravinové zdroje bývají dnes ojedinělé.

O jak nebezpečné onemocnění jde? Jaké může mít následky?

Žloutenka typu A je infekční virové onemocnění postihující játra. Na rozdíl od žloutenek typu B a C nepřechází do chronicity. To samo o sobě vede někdy ke zlehčování tohoto onemocnění. I když po odeznění samotné infekce již pacient není infekční, tak sám může nést doživotní následky v podobě oslabení činnosti jater. To pak pacient pociťuje jako trvale sníženou celkovou výkonnost, únavu, nižší odolnost k infekcím a také nižší odolností jater k dalším onemocněním i alkoholu. Samotné onemocnění zpravidla začíná nenápadně jako chřipka. Po několika dnech, pokud je funkce jater více postižena dojde k zežloutnutí očního bělma, nebo dokonce i kůže po celém těle, ztmavne moč. Cílená léčba není dostupná, a proto spočívá hlavně v podpoře jaterního metabolismu a snížení nároků na trávicí trakt. Odolnější jedinci mohou žloutenku typu A prodělat nevědomky a nemusí si být vědomi toho, že domnělá chřipka byla ve skutečnosti žloutenka. Naopak vnímavější jedinci mohou onemocnění prodělat velmi těžce s doživotními následky.

I v tomto případě je důležitá prevence. Stačí podle vás jen zvýšení hygieny, především důkladné mytí rukou, anebo doporučujete i očkování?

Očkování je proces, kdy se organismu nabídne antigen z infekčního mikroorganismu a imunitní systém si jej pak zapamatuje a je schopen v případě skutečné infekce reagovat rychleji, než když se s dotyčnou infekcí setkává poprvé. Antigenem je většinou nějaká molekula z povrchu mikroba (viru nebo bakterie). Každý antigen se však chová jinak, a proto i různá očkování mají různou schopnost vytvořit imunitní odpověď. Rozdíly jsou i mezi lidmi u stejné vakcíny. Je to jako když ukážete stovce lidí fotku hledaného zločince a očekáváte, že bude zločinec vypátrán. Ve skutečnosti si část lidí obrázek zločince nezapamatuje a někteří jen zčásti. Výsledkem je skutečnost, že pak zločinec nemusí být vypátrán, nebo dokonce může být zaměněn s nevinnou osobou. Imunitní systém bohužel funguje podobě. Proto na některá onemocnění očkovací látky máme a fungují výborně, u jiných fungují už méně dobře a na některé choroby se nedaří očkovací látku připravit vůbec. Z toho důvodu se některé očkovací látky doporučují celoplošně a některé jen u rizikových osob, kde je riziko onemocnění vyšší než riziko komplikací.

Cíleně se v současné době proti hepatitidě A očkují bezdomovci a další rizikové skupiny, mají to zdarma. Jiní zájemci si musí vakcínu zaplatit, potřeba jsou dvě dávky v ceně zhruba 1700 korun. Je to tak podle vás v pořádku?

Očkování není absolutní jistotou, že jste před infekcí chráněni, ale pokud je riziko nákazy vysoké, pak má smysl po očkování sáhnout. V době, kdy se ve veřejném životě potkáváme s nakaženými osobami, je určitě vhodné zbavit se zlozvyků olizování nemytých rukou po kontaktu s veřejnými toaletami, vozíky v obchodech, madly zábradlí a dalšími místy, které mohl osahat infikovaný člověk. Osobní hygiena je opravdu ochrana číslo jedna. Může se však stát, že se vyskytujete v prostředí, kde už se žloutenka typu A prokazatelně vyskytuje a váš kontakt s kontaminovanými předměty je velmi častý. Samotná hygienická opatření pak mohou dosáhnout neúnosné úrovně a omezovat běžný život. Ostatně dotýkat se rukama své nebo dokonce partnerovy tváře je přirozené. Trvalé omezení je nepříjemné. V takovém případě je ke zvážení i očkování. Vždy je třeba mít na paměti základní medicínské pravidlo o prioritách. Tím se myslí, že jakýkoliv zásah do lidského organismu má svá rizika, a proto se nic neprovádí jen tak pro psychický klid. Provedený zákrok, tedy i očkování, musí být prokazatelně aplikován jen v případě, že je riziko nákazy vyšší než riziko možných vedlejších účinků vakcíny. K vakcínám by se nemělo přistupovat jako ke kouzlu, které má absolutní moc. Vakcinologie není o bezhlavém očkování všech proti všemu. Má to svá pravidla. Lidé rádi závidí, když má někdo něco zadarmo. Jsou ale případy, kdy tato závist není namístě. Očkovaný bezdomovec dostává vakcínu proto, aby nenakazil druhé lidi. Přitom riskuje různé postvakcinační reakce, byť je jejich výskyt spíše zřídkavý.

Jana DUBNIČKOVÁ