Jedna z nejvlivnějších osobností čínského ekonomického myšlení Lin Yifu – profesor ekonomie na Pekingské univerzitě, který byl v letech 2008-2012 také hlavním ekonomem a viceprezidentem Světové banky, vystoupil v dubnu 2025 v Mezinárodním klubu v Pekingu. Jeden z nejuznávanějších ekonomů v zemi hovořil před novináři z celého světa o trajektorii růstu Číny a významu čínského modelu modernizace v globální ekonomické transformaci.
Ke stému výročí založení Čínské lidové republiky – tedy do roku 2049 – si Čína stanovila jasný cíl – vytvořit moderní socialistickou zemi s vysokými příjmy. Dle názoru prof. Lina je tento cíl nejen dosažitelný, ovšem, pokud bude Čína nastoupené cestě svého rozvoje pokračovat, je tento cíl nevyhnutelný! Lin se domnívá, že potenciál ročního hospodářského růstu země by mohl v letech 2036 – 2049 dosáhnout 6 %, s tím, že i kdyby byl předpokládaný roční růst nižší – např. by bylo dosaženo »pouze« 3 – 4% růstu, i tak to bude stačit k tomu, aby se HDP na obyvatele Číny dostal na současnou úroveň Spojených států.
Pokud se tento cíl podaří »světová ekonomika vstoupí do nové éry stability a rovnováhy«, řekl Lin Yifu. Hospodářská váha Číny by totiž při současném tempu vývoje mohla být do roku 2049 dvakrát větší než váha Spojených států amerických, což by mohlo zásadně změnit globální mocenské struktury. Tento Linem predikovaný vývoj ovšem dle něj není pro svět hrozbou, ale naopak novou příležitostí, protože čínská modernizace přináší prosperitu a rozvoj i v jiných částech světa. Lin zdůraznil, že specifičnost čínské modernizace spočívá v jejím zaměření na sociální spravedlnost, nikoli pouze na ekonomické cíle. Dosažení sdílené prosperity, tj. zajištění toho, aby hospodářský rozvoj nesloužil pouze k obohacování úzké elity, je pro Čínu klíčovým cílem. Tento cíl samozřejmě kontrastuje se sociální polarizací, v tzv. »západních zemích« (rozuměj zejména USA a EU) která i navzdory hospodářskému růstu v daných zemích nejen že přetrvává, ale v některých se dokonce zhoršuje.
Čínská modernizace se ovšem nezaměřuje pouze na materiální rozvoj. »Nestačí zvyšovat HDP, důležité je také rozvíjet morální a kulturní základy společnosti,« říká Lin. Čínský model modernizace proto zahrnuje i environmentální udržitelnost. Čína rovněž usiluje o mírové mezinárodní vztahy, kdy jejím cílem přispět k novému světovému řádu založenému na spolupráci, nikoliv na dominanci jedné supervelmoci a diktátu bohatých zemí.
Celní války USA
Ve svém vystoupení Lin nemohl pominout současné obchodní konflikty Číny a USA, které jsou i geopolitickou výzvou. »Abychom pochopili současnost, musíme se ohlédnout do minulosti. Před sto lety Čínu napadli a vykořisťovali cizí mocnosti – Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. Dnes země G7 stále dominují globální hospodářské politice, ale Čína už není na periferii. V současnosti je druhou největší světovou ekonomikou, která má dostatečně silný tuzemský trh, který odolává vnějším otřesům,« a připomněl, že »za posledních 40 let byla Čína jedinou velkou ekonomikou, která nezažila systémovou hospodářskou anebo ekonomickou krizi.« Při popisu současné situace ohledně nově zaváděných clech Lin přímo zmínil, že současná americká cla na některé čínské výrobky dosahují 245 %, což označil doslova za hospodářskou válku.
Dále Lin uvedl, že celní války mohou v krátkodobém horizontu snížit hospodářský růst, přičemž Světová banka i Mezinárodní měnový fond odhadují pokles až o jeden procentní bod. Na rozdíl od jiných států je ovšem Čína vůči těmto výzvám i vzhledem ke své velikosti, ale také struktuře své ekonomiky odolná. »Čína je jako obří mateřská letadlová loď, která se sice otáčí pomalu, ale je stabilní. Pokud budeme stavět na našem vnitřním hospodářském oběhu a využijeme našich silných stránek, nic nás z dlouhodobého hlediska nemůže vychýlit z cesty rozvoje,« řekl Lin. Ostatně cíl čínské vlády je dosáhnout v letošním roce růstu přibližně 5% HDP, přičemž dle Lina je tento cíl reálný a dosažitelný.
Případné pokračování obchodní války mezi USA a ČLR ale naopak mohlo znamenat velkou zátěž pro americkou veřejnost, a to zejména kvůli růstu cen, ztrátě pracovních míst a celkového poklesu životní úrovně v USA. Lin varoval i před možnými následky pro domácnosti v USA. »Američtí spotřebitelé budou platit více než nyní za dovážené výrobky, přitom jejich kupní síla již nyní klesá.«
Bohužel, nejvíce by však byly postiženy nejchudší země, už jen vzhledem k narušení globálních dodavatelských řetězců. Lin ostatně zdůraznil, že protekcionistická opatření zaváděná prezidentem USA Trumpem jsou dlouhodobě neudržitelná. Případná dlouhodobá celní válka by USA trvalý prospěch nepřinesla.
Lin se domnívá, že konfrontace mezi USA a ČLR na ekonomickém kolbišti bude mít dlouhodobé trvání. Ohledně vzájemných obchodních vztahů se ovšem vyjádřil jasně: »Pokud by se obchod zastavil, byly by ztráty větší pro Spojené státy než pro Čínu.« Z dlouhodobého hlediska se může snížit konkurenceschopnost amerického průmyslu zejména v technologických odvětví. V těchto odvětvích má naopak Čína výhodu díky své průmyslové základně, velkému trhu a dostupné pracovní síle. Ostatně, inovace a digitalizace hrají klíčovou roli při přizpůsobování ekonomiky. Čína může posílit svou hospodářskou stabilitu mobilizací vnitřních zdrojů a cílenými stimulačními opatřeními. Podle Lina si země může udržet 5% roční tempo růstu, pokud bude dobře zvládat globální nejistoty. K vývozu elektronických výrobků, spotřebního zboží a oděvů uvedl, že pokud by se vyvážely do USA s vysokými cly, některé výrobky by již nebylo možné vyvážet. Nicméně právě domácí čínský trh je možnou alternativou pro výrobky, jejichž vývoz není udržitelný. Čína proto zaměřuje také na rozvoj spotřebitelského trhu a očekává se, že tuzemská poptávka se bude zvyšovat s růstem čínské ekonomiky a zvyšováním HDP na obyvatele.
Namísto obchodních válek mezinárodní spolupráce
Mezinárodní obchodní války představují riziko pro mnoho zemí, jejichž ekonomiky jsou zranitelné. A proto tyto země, chtějí li těmto ohrožením čelit, musí navzájem spolupracovat. »USA se snaží přimět menší státy, jeden po druhém, k jednacímu stolu, uvedl Lin. USA tak činí proto, že jednotlivě tyto státy nemají vůči USA silnou vyjednávací pozici a naopak USA drží v rukou trumfy. Ale pokud se vytvoří ‚regionální aliance‘, jako je například Africká unie, ASEAN nebo latinskoamerické integrační organizace, tyto státy budou moci vyjednávat ze silnější pozice,« dodal Lin a pokračoval »Nejlepší cestou je, aby se 85% ekonomiky sjednotilo a nejednalo s USA odděleně. I když je ekonomika USA velká, představuje pouze 15% globální ekonomiky. A pokud se ostatní spojí a izolují se od USA, stále zde bude obrovský trh.«
Zdůraznil také, že klíčový je také návrat k základům globálního obchodního systému, jako jsou pravidla WTO. Světový řád založený na spolupráci proto není jen v zájmu Číny, ale také v zájmu všech rozvojových zemí, které se chtějí vyhnout pasti chudoby. Čínský model rozvoje proto není záležitostí pouze jedné země – Čínské lidové republiky. Pro celý svět je důležité, aby se Čína stala moderní ekonomikou, a to mírovou, environmentálně udržitelnou cestou, na základně sdíleného oboustranně prospěšného ekonomického rozvoje s ostatními státy. Ostatně, mnohé napoví i čínská přísloví »pokud se můžeš prosadit sám, musíš pomáhat ostatním«. Tento princip může být vodítkem pro budoucí globální společenství. »Pokud se nám podaří uskutečnit čínský sen, budeme nejen my šťastnější, ale celý svět se může stát spravedlivějším, mírumilovnějším a stabilnějším místem,« uzavřel profesor Lin.
Jaroslav RŮŽIČKA, Peking
