Přístup k národní i mezinárodní ekonomické politice druhé největší mocnosti světa se mění. V současných turbulentních dobách chce Čína nadále zachovat svou roli globálně stabilního partnera pro všechny země, které budou chtít s asijským drakem spolupracovat férově a ve vzájemném respektu. I když sama čelí jistým krizím, které se nebojí pojmenovat. Její pozici hlavního motoru globálního růstu, kterou si udržuje již řadu let, ale nejde ignorovat.
Každoroční největší politické setkání v Číně známé jako Dvě zasedání, které se konalo od 5. do 8. března, ukázalo, že se tato velmoc znovu a znovu otevírá. A to nejen ve směru ven, tedy pro globální obchod, ale i v přístupu, jakým způsobem zpracovává a zveřejňuje i svou vnitřní ekonomickou situaci a její řešení.
Ze zprávy premiéra Li Čchianga pro dvě zasedání lze vyčíst, že země čelí vnitřním problémům. Přiznává, že »základy pro udržitelné hospodářské oživení nejsou dostatečně silné a spotřeba slábne. Kromě toho je vyvíjen tlak na mzdy a trh práce. Některé společnosti se také potýkají s udržením výroby«. To vše je nejen důsledek přehřátého realitního trhu, ale hlavně mezinárodní ekonomické situace, kdy se celý svět vypořádává s vysokou inflací a rozbíhajícími se daňovými válkami, které ovlivňují odbyt (globální i vnitrozemský) i ceny.Proto vláda plánuje zvýšit efektivitu při využívání fiskálních výdajů, aby vyřešila vzniklé problémy. Toto otevřené sebehodnocení a zároveň nastolení řešení má jediný cíl. Vzbudit důvěru obyvatel Číny i celého světa v to, že země si uvědomuje problémy, ale také ví, jak je řešit, aby si zachovala své postavení.
Stabilní pokrok v nestabilní době
I přes některé vnitřní problémy si ale čínská ekonomika udržela celkovou stabilitu a dosáhla slibovaného pokroku, tedy pětiprocentního růstu, čímž vyniká mezi hlavními světovými ekonomikami. Letošní rok je také posledním rokem pro implementaci 14. pětiletého plánu (2021-2025). V této pětiletce země přesměrovala svůj rozvoj z kvantitativního na vysoce kvalitní. A čínské vědecké a technologické inovace se v poslední době nejednou vzepřely lidské představivosti. Od průlomů ve výrobě i skladování obnovitelné energie, atomovém výzkumu přes vesmírné mise Shenzhou a program průzkumu Měsíce Chang’e až po 5G, kvantové počítače a DeepSeek. »Jsme svědky stále se rozšiřujícího obzoru pro Čínu, aby se stala vědeckou a technologickou velmocí,« prohlásil ministr zahraničí Číny Wang Yi. Právě silný tlak na inovace a s tím související vzdělání nových odborníků je to, co táhne Čínu vpřed. A s tím jde ruku v ruce i růst prosperity a sociální stability.
Přitom podle Číny by věda a technologie neměly být využívány ke stavění železné opony, ale mělo by to být bohatství, které prospívá všem a je sdíleno všemi, dodal ministr na tiskové konferenci konané na závěr dvou zasedání v Pekingu. Což je přesný opak toho, co nyní předvádí americká administrativa.
Ve stínu obchodní války
Vývoj globálního obchodu, a tedy i růstu jednotlivých ekonomik dnes silně narušuje nepřehledná rétorika a chaotické kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. Ten zavádí novou řadu cel na své »obchodní rivaly«, aby některé z nich zase odsunul. Tvrdí, že cla zachrání pracovní místa a učiní Ameriku ještě bohatší. Jenže ve skutečnosti vyvolává jen chaos. Podle agentury Reuters tvořila cla v minulosti hlavní americký daňový příjem, ale v posledních desetiletích se tento podíl snížil na pouhý zlomek státních příjmů.
I důvody, kterými Trump obhajuje zvýšení cel vůči Číně, jsou přinejmenším zavádějící. Prezident USA tvrdí, že jde o reakci na nekontrolovaný dovoz látek potřebných k výrobě drogy fentanyl. Proti tomu ale Peking ostře protestuje. Čína vždy přijímá rozhodná opatření proti obchodu s drogami a jejich výrobě a zavedla nejtvrdší a nejkomplexnější protidrogovou politiku v dnešním světě, prohlásil čínský ministr zahraničí. »Zneužívání fentanylu ve Spojených státech je však problém, kterému musí čelit a vyřešit jej samotné Spojené státy. Čína pomáhá Spojeným státům různými způsoby z humanitárních důvodů. Spojené státy by neměly oplácet dobro zlem, nebo dokonce zavádět svévolná cla,« dodal Wang Yi.
Přesto 4. února zavedl prezident USA desetiprocentní zvýšení cel na čínské zboží a produkty a v minulých dnech cla ještě o dalších deset procent zvýšil. Čína tak reaguje tam, kde by to mohlo Trumpa bolet – zavádí cla na zemědělské produkty, tedy americké regiony, kde měl ve volbách Trump největší podporu. Odvetná cla zahrnují desetiprocentní dovozní poplatek na sójové boby, jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů USA do Číny, a dále na americké vepřové a hovězí maso, ovoce, zeleninu nebo mléčné výrobky. Cla na bavlnu, kuřecí maso a kukuřici jsou ještě vyšší, a to 15 procent.
»Pokud je válka to, co USA chtějí, ať už je to celní válka, obchodní válka nebo jakýkoli jiný typ války, jsme připraveni bojovat až do konce,« varuje Peking. Ekonomové přitom varují, že Trumpova politika povede k inflaci, protože dovozní podniky, které cla platí, pravděpodobně přenesou zvýšené náklady na spotřebitele.
Kam se přikloní EU?
Přitom podobný scénář čeká pravděpodobně i Evropu. Donald Trump nedávno oznámil záměr zavést 25% cla na dovoz hliníku a oceli z EU, což by mělo vstoupit v platnost 12. března. Spojené státy připravují nová cla i na další evropské zboží. Evropské firmy a korporace, které dosud spoléhaly na americký trh, tak čelí nové nejistotě a možným finančním ztrátám.
Na to reaguje Čína svou otevřenou politikou. Peking připomíná, že Čína a EU tvoří společně více než jednu třetinu světové ekonomiky a spolupráce mezi těmito dvěma zeměmi má velkou strategickou hodnotu a globální vliv. Evropská unie a Čína si letos navíc připomínají 50 let od navázání diplomatických vztahů. Evropská komise prohlašuje, že v době konfliktů a ostrého soupeření jsou zapotřebí důvěryhodní přátelé. Sama se ale důvěryhodně již dlouho nechová. Na jednu stranu označuje asijskou velmoc za ekonomického rivala a bezpečnostní hrozbu, reálně s ním ale aktivně obchoduje. Jen v loňském roce činil obrat obchodu mezi Evropou a Čínou 785 miliard USD a čínské investice v Evropě stouply na 260 miliard USD. Otevřenost čínského trhu by tak mohla být šancí pro evropské firmy k expanzi. Nehledě na to, že čínské inovace mohou pomoci i v Evropě. Z žáka, kterým Čína byla před řadou let, je dnes v mnoha zásadních oblastech učitel.
Evropa, která roky místo do smysluplných inovací, vzdělání a rozvoje investovala do Green Dealu a nyní plánuje masivní investice do zbrojení, skutečně změnu myšlení i směřování nutně potřebuje.
Jak Wang Yi připomněl, že na Západě se říká: »Neexistují žádní věční přátelé, pouze trvalé zájmy.« Čína ale jeho slovy věří, že přátelé by měli být stálí a měli by sledovat společné zájmy.
A zájem Číny je spolupracovat cestou vzájemné výhodnosti, tedy win-win. Slibuje, že se i v nadcházejícím roce bude snažit zůstat stabilním, předvídatelným a otevřeným partnerem pro svět. I pro rok 2025 si stanovila 5procentní růst, což je signál pro silnou důvěru v její ekonomické vyhlídky a možnost oboustranně výhodné spolupráce. Je to tak šance nejen pro globální Sever, ale hlavně pro rozvojový globální Jih, ke kterému se sama Čína hlásí, na další významný růst.
Helena KOČOVÁ
