Analytici FocusEcomomics sestavili žebříček deseti zemí, které budou mít letos nejvyšší procentuální poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Veřejný dluh se týká celkových finančních závazků vlády dané země, včetně dluhopisů a jiných cenných papírů. Tento dluh lze vytvořit jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Emise veřejného dluhu je nástrojem, který vlády využívají k financování veřejných výdajů a řešení rozpočtových schodků.
První místo obsadilo Japonsko, jež bude mít letos nejvyšší poměr veřejného dluhu k HDP na světě, a to 242 %. V roce 1990 byl poměr pouze kolem 50 % HDP. Toto číslo však následně prudce vzrostlo kvůli agresivním vládním výdajům zaměřeným na oživení ekonomiky, která se zastavila v důsledku splasknutí bubliny cen aktiv na počátku 90. let. Rozsáhlé stimulační balíčky, včetně infrastrukturních projektů a výdajů na sociální zabezpečení, zdravotní péči a důchody rychle stárnoucí populace zvýšily dluhovou zátěž. Zajímavé je, že i přes tyto nesmírné závazky nemá japonský dluh tendenci narušovat jeho ekonomiku, protože jej z velké části drží domácí investoři a instituce, včetně Bank of Japan, která zase udržuje nízké výpůjční náklady.
Turistika jih Evropy nespasí
Druhé místo pomyslného žebříčku obsadil Singapur, jehož veřejný dluh podle prognózy bude v roce 2025 činit 173 % HDP. Následuje Eritrea s 210 % HDP, a »bramborovou medaili« má Řecko. Především kvůli desetiletí nekontrolovaným vládním výdajům, rozsáhlým daňovým únikům a strukturální neefektivitě v ekonomice. Tyto slabé stránky byly dramaticky odhaleny během celosvětové finanční krize v roce 2008, která uvrhla Řecko do vážné recese a vynutila si četné mezinárodní záchranné balíčky doprovázené přísnými úspornými opatřeními. Přes silný hospodářský růst po pandemii a obezřetnou fiskální politiku se očekává, že dluh bude v roce 2025 patřit k nejvyšším na světě na úrovni 149 % HDP.
Řecku šlape na paty další člen eurozóny, Itálie. Zvýšený veřejný dluh Itálie je výsledkem desetiletí pomalého hospodářského růstu, strukturální neefektivity a trvale vysokých vládních výdajů na důchody a programy sociálního zabezpečení. Prognóza předpokládá v roce 2025 poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 138 %. Itálie je podle analytiků pravděpodobně nejslabším fiskálním článkem eurozóny, s ohledem na výši dluhu země vzhledem k velikostí ekonomiky.
V první desítce i USA a Francie
Další místa obsadil Súdán, Bahrajn a Maledivy. Na deváté příčce se umístily Spojené státy s predikcí dluhu ve výši 124 % HDP. Dluhové břemeno země je v současné době podle analytiků zvládnutelné, protože status dolaru jako globální rezervní měny udržuje nízké výpůjční náklady a zajišťuje silnou tržní poptávku po amerických státních pokladničních poukázkách.
Hůř je na tom desátá Francie – ejhle, opět eurozóna! Od roku 1975 má Francie soustavně rozpočtové deficity, což vede k trvalému hromadění veřejného dluhu. Země má v současnosti jeden z největších fiskálních deficitů v EU. Poměr veřejného dluhu k HDP bude v roce 2025 116 % a do konce dekády se prý zvýší na 120 %, což představuje riziko pro finanční stabilitu.
A jak je na tom Česká republika? Vloni se koaliční vládě »podařilo« zvýšit veřejný dluh ze 40,8 % na 42,0 %, což oproti roku 2023 představuje nárůst o 254,3 mld. Kč. Pokud by zůstala u moci v dalším volebním období, možná bychom první desítce dlužníků začali šlapat na paty…
Jiří WERTZ
1 komentář
A jak je to s počty obyvatel….
Komentáře jsou uzavřeny.