Důležitý sjezd jihoafrických komunistů

Pod heslem Společně budujme silné socialistické hnutí pracujících a chudých se uskutečnil 15. sjezd jedné z nejvýznamnějších komunistických stran současnosti – Jihoafrické komunistické strany. Jeho jednání se uskutečnilo 13. až 16. července v Boksburgu, východním předměstí Johannesburgu.

Na 400 delegátů s hlasovacím právem na něm zastupovalo okolo 340 tisíc členů strany jihoafrických komunistů. Jihoafrická komunistická strana je dnes přitom klíčovou politickou silou v Jihoafrické republice. Její více než stoletá historie je naplněna zápasem za národní osvobození proti kolonialismu, imperialismu, rasismu, kapitalistickému vykořisťování a útlaku. Jsou s ní spojena taková slavná jména jako Nelson Mandela, Moses Kotane, Joe Slovo nebo Chris Hani. Od porážky režimu apartheidu v roce 1994 se nepřetržitě podílí na vládě Jihoafrické republiky (JAR) v rámci aliance s Africkým národním kongresem a Kongresem jihoafrických odborových svazů.

Uskutečněný sjezd Jihoafrické komunistické strany, jehož se zúčastnil i prezident JAR a předseda Afrického národního kongresu Cyril Ramaphosa, byl věnován především přetrvávajícím problémům Jižní Afriky. O tom svědčí také jím přijatá politická deklarace, ve které se mj. konstatuje: »Sešli jsme se takřka třicet let od našeho demokratického průlomu v dubnu 1994, který znamenal konec dlouhých desetiletí vlády bílé menšiny a tři sta let kolonialismu v naší zemi. Demokratický průlom v dubnu 1994 otevřel vyhlídky na novou, radikální fázi národně demokratické revoluce a naši strategii demokratické transformace a rozvoje směrem k socialismu. Dělnická většina dosáhla za posledních třicet let mnoha politických a sociálních zisků, ale mnoho příležitostí nebylo, při prohlubování radikální strukturální ekonomické transformace ve prospěch pracujících a chudých, využito. Ekonomice země nadále dominuje monopolní kapitál, přičemž pokračující koloniální dědictví a dědictví apartheidu prohlubují mnohonásobné systémové krize včetně nerovnosti, nezaměstnanosti, chudoby a souvisejícího růstu životních nákladů. Tuto situaci nyní zhoršily krize zdravotních pandemií, jako je smrtící virus COVID 19, či změna klimatu.«

Pozornost byla na sjezdu jihoafrických komunistů věnována také mezinárodně politickým otázkám. Ve schváleném dokumentu tak prohlašují: »Pracující celého světa, spojme se pro mír a rozvoj. Vyjadřujeme solidaritu s lidem Svazijska, který bojuje za demokracii, proti represivní monarchii a s lidem v Zimbabwe, který čelí porušování lidských práv v zemi zničené ekonomickým kolapsem. Odsuzujeme imperialistickou agresi ze strany NATO žíznícího po krvi a ovládaného Spojenými státy americkými. Rozšiřování NATO, které je nástrojem války, představuje v naší době největší hrozbu pro světový mír a rovnost. V současnosti se to projevuje válkou, vyprovokovanou paktem NATO na Ukrajině. Dopad války včetně zbrojení NATO a uplatňování extrateritoriálních sankcí je součástí globální krize zvyšující náklady na život. Opakujeme naši výzvu pro mírové řešení konfliktu na Ukrajině a ukončení války na všech frontách. Slibujeme svou solidaritu s národy celého světa čelícími imperialistické agresi, včetně, ale nejen, lidu Palestiny, Západní Sahary, Sýrie, Jemenu, Venezuely, Bolívie a Nikaraguy. Znovu deklarujeme svou podporu kubánskému lidu, jeho vládě a boji za to, aby USA zrušily svou jednostrannou a nezákonnou blokádu Kuby a bezpodmínečně ukončily okupaci kubánského území v zálivu Guantánamo. Valné shromáždění OSN musí znovu důsledně hlasovat pro zrušení blokády.«

K aktuálním úkolům rozvoje Jihoafrické komunistické strany pak sjezd zaujal následující postoj: »Budujeme komunistickou stranu jako předvoj dělnické třídy bojující za socialismus. Posílíme avantgardní charakter strany v současném extrémně náročném národním a globálním kontextu. V průběhu let se počet členů strany rozrostl ze zhruba 10 tisíc v roce 1998 na přibližně 340 tisíc v roce 2022. Během příštích pěti let prohloubíme naši práci na vybudování a posílení nezávislého hlasu komunistické strany a posílíme naši politickou, ideologickou a organizační kapacitu k mobilizaci lidových sil a k vybudování silného socialistického hnutí pracujících a chudých. To bude zahrnovat prohlubování politického vzdělávání v řadách strany, aby byl růst její členské základny doprovázen růstem kvalitativním. Budujeme bojující stranu pracujících a chudých za socialismus. Jak napsali Karl Marx a Friedrich Engels v Komunistickém manifestu, prvním krokem v revoluci dělnické třídy je pozvednout proletariát do pozice vládnoucí třídy, aby vyhrál bitvu o demokracii. Otázky třídního charakteru, vedení státu a společenské moci soustředěné, organizované a vykonávané ve státě jsou klíčové pro každou revoluci dělnické třídy včetně naší revoluce národně demokratické a našeho postupu k socialismu.«

Důležitým momentem sjezdu pak bylo schválení změny ve vedení jihoafrických komunistů. Po 24 letech odešel z funkce generálního tajemníka ústředního výboru Blade Nzimande, současný ministr pro vyšší vzdělání, vědu a technologie vlády Jihoafrické republiky. Na jeho místo byl zvolen Solly Mapaila, dlouholetý člen vedení strany, v době boje proti apartheidu příslušník Kopí národa, ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu, a v současnosti jeden z nejhlasitějších odpůrců korupce ve vedení Afrického národního kongresu a Jihoafrické republiky.

Milan KRAJČA