EU proti »pohodlí« Evropanů

Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k ničemu. Shodli se na tom včera poslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu.

Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná.

Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské operace schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.

»Sankce jako odstrašení nefungují, válka bohužel pokračuje,« prohlásil včera šéf výboru David McAllister. Podle německého lidoveckého europoslance stále existuje velký prostor k obcházení postihů, ačkoli se členské státy snaží zlepšovat jejich účinnost.

Většina členů výboru se shodovala, že rezervy má unie například v sankcích proti bankám, jichž byl zatím ušetřen největší ruský bankovní dům Sberbank. Méně jednotný přístup mají poslanci k nejdiskutovanějšímu opatření, jímž je embargo na dovoz energií.

»Musíme udělat mnohem víc, než jsme učinili dosud. Žijeme ve velkém pohodlí, zatímco Ukrajinci trpí,« prohlásila francouzská liberální europoslankyně Nathalie Loiseauová. Zákaz dovozu ropy a plynu podpořil i chorvatský socialista Tonino Picula, podle něhož »demokracie stojí peníze«.

Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má chystaný šestý balík sankcí zasáhnout zmíněnou banku Sberbank a nespecifikovaným způsobem se dotknout i dovozu ruské ropy.

Rusko se pokouší jednat

Rusko mezitím předalo Ukrajině v rámci vyjednávacího procesu návrh dokumentu s jasnými formulacemi, řekl včera podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že míč je nyní na ukrajinské straně a Moskva čeká odpověď. Mluvčí ruského prezidenta zároveň znovu upozornil Kyjev, že se odchyluje od dříve dohodnutých věcí, což podle něj má neblahý vliv na mírové rozhovory. Kyjev jeho slova označil za tradiční ruskou taktiku s cílem vyvíjet nátlak.

Na otázku, zda ruská strana stanovila Kyjevu pro odpověď nějakou konkrétní lhůtu, Peskov odvětil: »Záleží na ukrajinské straně.« Peskov dále de facto zopakoval některá slova prezidenta Vladimira Putina. Ten před necelými deseti dny prohlásil, že se jednání s Ukrajinou ocitla na mrtvém bodě; Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března. O tom už dříve informoval i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

»Pokračují rusko-ukrajinské rozhovory o urovnání situace na Ukrajině a zajištění jejího neutrálního, mimoblokového a bezjaderného postavení,« doplnila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury Interfax. Na pořadu jsou podle ní »otázky demilitarizace a denacifikace, obnovení oficiálního postavení ruštiny a uznání současných územních reálií, včetně příslušnosti Krymu k Rusku a nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky«. Mluvčí obvinila ukrajinské vyjednávače, že se rozhovory snaží protahovat, že odmítají projevit konstruktivní přístup k hlavním problémům a občas prostě odmítají reagovat na ruské návrhy.

(cik)