V květnu t. r. uspořádali irští poslanci Evropského parlamentu Clare Dalyová a Mick Wallace z frakce The Left in the EP v Bruselu mezinárodní Fórum mírových aktivistů. Dalyová a Wallace dlouhodobě představují zástupce neortodoxní, protiválečné a sociální politiky v EP, kritizují politiku EU a NATO proti zájmům národů Evropy a čelí za to útokům médií i reakčních a proválečných politiků.
Fóra se zúčastnily tři desítky představitelů mírových organizací a stran z 11 zemí Evropy. Mezi nimi byl i zástupce Českého mírového hnutí (ČMH). V úvodním vystoupení Clare Dalyové zazněly četné poznatky o situaci v zemích EU i úloze vlád i EU samotné ve válečné eskalaci a vraždění.
Dále zazněly příspěvky účastníků, které dále posouvaly diskusi. Zástupce ČMH mluvil o aktuálních bojích proti tzv. obranné smlouvě a připomněl, jak v EU a ČR i v souvislosti s válečnou eskalací a dodávkou zbraní na Ukrajinu dochází k přepisování dějin, cenzuře a represi, a uvedl konkrétní příklady. Upozornil na spojitost neoliberální agendy s militarizací v případě současné české vlády. Ideologie války čím dál víc připomíná kolonizátorskou ideologii o obraně západní civilizace proti východu a jeho představovanému barbarství. Připomněl i slova Josepa Borrella o představě EU jako zahrady uprostřed džungle, která se chystá na invazi do této džungle.
Účelová propaganda i v EP
Na to reagovala Clare Dalyová upozorněním na politiku EU a Evropského parlamentu vnucující ztotožnění nacismu a komunismu, a analýzou práce propagandistické jednotky zřízené NATO údajně proti mediálním manipulacím.
V dalších příspěvcích byla zmíněna situace mírového hnutí v jednotlivých zemích, ale také například těžká situace vězněných ukrajinských mužů, kteří odmítli narukovat do války. Zdůrazněna byla role masových médií, která podporují válečnou hysterii a ostrakizují mírové aktivisty v jednotlivých zemích.
Následně proběhly dva workshopy připravené asistenty europoslanců. První se na konkrétních příkladech a studiích snažil o rozklíčování opakujících se vzorců válečné propagandy. Další pak hledal nové cesty k organizaci lidí v mírovém hnutí a překážky na těchto cestách.
Závěrečná diskuse se nesla v duchu rozvíjení další spolupráce a koordinace mírových aktivit.
Ve společném prohlášení se zmiňuje:
»Přítomní odsuzovali utrpení a ztráty na životech způsobené válkou a sdíleli hluboké obavy z eskalace konfliktu. Panovala silná shoda na tom, že je třeba, aby protiválečné síly v Evropě vyzývaly k příměří, mírovým jednáním a úsilí o snížení možnosti jaderné války v Evropě.«
Můžeme konstatovat, že se jednalo o malý, ale významný příspěvek k organizaci mírového hnutí Evropy.
Ondřej KAZÍK
