Moskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými zajatci

Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně separatisté hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.

»V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinský název je Olenivka – pozn. ČTK). Přímý zásah baráku se zajatci,« prohlásil podle BBC náměstek ministra informací DNR Daniil Bezsonov. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a o osmi zraněných členech vězeňské stráže.

Konašenkov zároveň tvrdil, že ukrajinská armáda použila raketové systémy HIMARS, které jí poskytly Spojené státy. Podle agentury TASS obvinil Kyjev z »krvavé provokace«, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali. Šéf DNR Denis Pušilin podle agentury AP uvedl, že ve vězení bylo 193 vězňů, aniž by upřesnil, kolik z nich bylo ukrajinských válečných zajatců.

Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil je za propagandu. »Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,« napsal ukrajinský generální štáb.

»Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‘válečných zločinů’ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,« dodal.

Ukrajinské ozbrojené síly podle ukrajinského generálního štábu žádný útok na oblast obce Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky »vysoce přesným« zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje »mimořádně přesné« údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.

Ukrajinský ministr zahraničí obvinil Rusko ze spáchání válečného zločinu. »Vyzývám všechny partnery, aby důrazně odsoudili toto brutální porušení mezinárodního humanitárního práva a uznaly Rusko jako teroristický stát,« napsal Kuleba twitter.

Moskvu obvinil z “promyšleného, cynického a záměrného masového zabití” ukrajinských válečných zajatců. »Rozsah a rychlost ruské informační kampaně naznačují, že šlo o přesně naplánovanou a organizovanou akci. Víme, že někteří ze zajatých obránců byli několik dní před zločinem převezeni do budovy, kde došlo k útoku,« uvedl poradce, podle něhož se případem bude zabývat generální prokuratura.

Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor během neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Kyjev už dříve obvinil Rusko ze zvěrstev a brutality vůči civilistům během ruské invaze a uvedl, že identifikoval přes 10.000 možných válečných zločinů, napsala dnes agentura Reuters. Moskva páchání válečných zločinů popírá a obviňuje Ukrajinu z jejich inscenování. Rusko rovněž nedávno oznámilo, že vyšetřuje desítky ukrajinských vojáků, které viní ze zločinů proti lidskosti.

Internetový portál Ukrajinska pravda uvádí, že ruské síly Mykolajiv kazetovými pumami ostřelovaly dvakrát už v květnu. Moskva popírá, že by její jednotky kazetovou munici používaly. Ta obsahuje submunici pro zvýšení ničivého účinku. Česko patří ke 110 státům, které se připojily k zákazu kazetové munice podpisem dublinské úmluvy. Rusko, Ukrajina ani USA tuto úmluvu nepodepsaly.

Ruské síly se na východě Ukrajiny snaží využít drobných územních zisků z posledních dní a tlačí se ve směru na město Bachmut. Postup na nedaleký Siversk naopak vázne a neuspěl ani omezený pokus o protiútok v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Britská vojenská rozvědka ve své ranní svodce uvedla, že ruská soukromá Wagnerova armáda dostala na starost určité úseky fronty stejně jako jednotky regulérní armády.

Ruské jednotky koncem minulého týdne dobyly vuhlehirskou tepelnou elektrárnu, která byla předmětem bojů v uplynulých dvou měsících. V této oblasti byli nasazeni také žoldnéři z Wagnerovy armády. Nyní se ruské síly snaží udržet iniciativu a postupovat severozápadním směrem na Bachmut. Právě na obsazení tohoto města v Doněcké oblasti se Rusové nyní budou patrně soustředit.

»Zůstává nepravděpodobné, že by ruské síly zabraly samotný Bachmut, navzdory pokračujícímu postupu v tomto směru,« uvedl ISW. Podle něj dosavadní pokusy o dobytí severněji položeného Siversku selhávají, a mohly by proto ztratit na intenzitě.

Ruské síly se ve čtvrtek pokusily o omezenou ofenzivu na jižní části fronty, podle generálního štábu ukrajinské armády však skončila neúspěchem. V Chersonské oblasti, jejíž osvobození deklaruje ukrajinské velení jako jednu ze svých současných priorit, Rusové zřejmě čelí územním ztrátám, míní ISW.

Institut zmiňuje ukrajinského generála Oleksije Hromova, podle kterého Rusko stahuje do oblasti posily z Charkovské a Luhanské oblasti na východě země. Ruská armáda se rovněž pokouší udržet své logistické trasy, aby mohla zásobovat vojáky na severním břehu Dněpru. Ukrajinské dělostřelectvo v uplynulých dnech poškodilo nejméně tři mosty přes největší ukrajinskou řeku, namísto poničeného Antonivského mostu v Chersonu nyní funguje přívoz.

Ukrajinska pravda dnes s odvoláním na chersonskou oblastní policii napsal, že ruská armáda ukradla zakotvenou osobní loď a používá ji nyní k překonávání Dněpru v oblasti poškozeného Antonivského mostu.

Britská vojenská rozvědka upozorňuje, že se výrazně změnila role takzvané Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny. Ta se po roce 2015 typicky podílela na misích, jež neměly nic společného s velkými operacemi ruské armády, neskrývanými před veřejností. Žoldnéři z Wagnerovy skupiny působí také v Sýrii, Iráku a řadě zemí Afriky. Podle britských zpravodajců jejich nasazení na Ukrajině znovu ukazuje, že tvrzení Moskvy, že tato soukromá skupina není napojená na ruský stát, nejsou pravdivá. »Její role se změnila pravděpodobně kvůli tomu, že ruské ministerstvo obrany má zásadní nedostatek bojové pěchoty, nicméně tyto síly zřejmě nebudou stačit pro to, aby přinesly významnou změnu ve směru, jakým se válka vyvíjí,« uvedla britská rozvědka na twitteru.

(ctk)