V posledních dekádách dosáhla Čínská lidová republika pozoruhodného pokroku při odstraňování chudoby na venkově. V letech 1978 až 2020 bylo hlavním cílem země zajistit důstojnou životní úroveň pro všechny své občany. Pro naplnění tohoto cíle byly proto zahájeny cílené programy, které vyvedly desítky milionů lidí z extrémní chudoby.
Tento proces se týkal především málo rozvinutých venkovských oblastí, ve kterých se jejich obyvatelé potýkali s problémy v přístupu k základním potřebám, jako je např. nezávadná pitná voda, dostupná zdravotní péče či všeobecné vzdělání. Nedílnou součástí tohoto procesu byly přímé intervence státu, které probíhaly od poloviny 80. let 20. století. V letech 1986 – 2013 byl hlavním cílem rozvoj chudých regionů, v letech 2014 – 2020 pak přesné zacílení na domácnosti a zvýšení jejich životní úrovně.
Vzdělání, zdravotnictví i sociální podpora
Stěžejní roli při pomoci venkovským domácnostem sehrálo posílení vzdělávání. Došlo k rozvoji nejen předškolního vzdělávání, ale zejména ke stanovení cíle přivést všechny děti školního věku na střední školy. Proto bylo zavedeno poskytování příspěvků na živobytí pro studenty z identifikovaných chudých rodin, a to v rámci bezplatného středoškolského nebo odborného vzdělání. Cílem těchto kroků bylo ukončit mezigenerační přenos chudoby.
Velký rozmach zaznamenalo rozšíření lékařských a zdravotnických služeb. Pro dosažení komplexního pokrytí byly zavedeny diferencované dotace základních služeb zdravotního pojištění. To zahrnuje například pojištění pro případ vážných onemocnění, domácí návštěvy u pacientů s chronickými onemocněními, žádné zálohy za hospitalizaci provázené následně vysokou mírou úhrady za péči z veřejných zdrojů.
Vedle rozvoje vzdělávání a zdravotní péče došlo i k přijetí opatření v oblasti sociálního zabezpečení. A to zejména pro domácnosti, které z různých důvodů nemohou být aktivní na trhu práce. Jedná se zejména o poskytnutí dotací ve výši životního minima či zabezpečení pro zdravotně postižené ve formě příspěvku pro osoby se zdravotním postižením. Stranou nezůstalo ani zabezpečení starších osob včetně pravidelné valorizace penzí.
Vymýcení absolutní chudoby v Čínské lidové republice byl základní úkol pro realizaci strategického cíle KS Číny ke stému výročí jejího založení a to vybudování rozvinuté společnosti, prosperující všestranným způsobem. Pro dosažení tohoto cíle strany byl vyřešen problém chudoby – do roku 2020 se podařilo splnit, že již žádný občan ČLR nežije pod hranicí chudoby. Základní potřeby obyvatel, včetně obyvatel venkovských oblastí byly zajištěny. Každý obyvatel venkovských oblastí v Číně má zajištěn přístup k pitné vodě, bezplatnému vzdělání, dostupné lékařské péči a bydlení. Klíčovou roli v tomto procesu sehrál udržitelný, kontinuální hospodářský růst Číny.
Začátek komplexního rozvoje
Po úspěšném ukončení boje proti chudobě začala nová éra: komplexní rozvoj čínského venkova. V nové éře rozvoje čínského venkova v 21. století již nejde jen o pomoc znevýhodněným obyvatelům, ale o to, aby lidé, žijící ve venkovských oblastech dosáhli životní úrovně srovnatelné ve městech. Cílem je, aby lidé, žijící mimo urbanizované oblasti, měli zajištěnu důstojnou budoucnost. Pozornost se proto stále více přesouvá na posílení a modernizaci zemědělství, ale také na zvýšení rozmanitosti venkovské ekonomiky, přičemž je kladen velký důraz i na podporu místních komunit.
Moderní rozvoj a zachování tradic
Zatímco období snižování chudoby lze považovat za jakousi první fázi rozvoje venkova, ve které bylo třeba řešit nejnaléhavější problémy obyvatel, nyní probíhá proces celkové sociální, ekonomické i ekologické revitalizace venkovských oblastí, a to na základě stanovených dlouhodobých a komplexních cílů. Cílem Čínské lidové republiky je do roku 2035 zásadně modernizovat venkovské oblasti a do roku 2050 dosáhnout plné prosperity venkova. Naplnění toho nikoliv malého cíle zahrnuje modernizaci infrastruktury, technologický rozvoj, udržení mladých lidí ve venkovských oblastech, ale také vznik nových průmyslových odvětví, vycházejících z místních specifik. Otevírá se tak cesta například pro rozvoj ekoturistiky, která zahrnuje důraz na pěstování lokálních potravin či rozvoj řemeslných tradic.
Další důležitý rozdíl spočívá v tom, že zatímco snižování chudoby bylo především ekonomické a sociální, celkové oživení venkova zahrnuje mnohem širší spektrum oblastí. Mezi ně patří zejména posílení identity venkovských komunit, zachování kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, ale i zlepšení místní správy. Cílem je vytvořit moderní, ale zároveň tradiční čínský venkov, ve kterém budou mít jeho obyvatelé zajištěnu dobrou životní úroveň.
Fungující úspěch vzorem pro svět
Úspěch tohoto procesu je klíčový nejen pro budoucnost Číny, ale může být i globálním vzorem. Mnohé části světa se totiž potýkají s podobnými problémy, kterými jsou stárnoucí a vylidňující se vesnice, odliv mladých lidí do měst, což je důsledkem úbytku pracovních příležitostí na venkově. Příklad Číny ukazuje, že ucelená, dlouhodobá strategie pro rozvoj venkova může skutečně přinést kvalitativní změnu.
Je ale také nutné si uvědomit, že revitalizace venkova není rychlý proces, který by šel zrealizovat dílčími jednorázovými zásahy »shora«. Naopak, aby byl proces úspěšný, musí se jednat o postupný, řízený proces, s jasně stanovenými cíly, který může trvat i několik desetiletí. Tento proces navíc vyžaduje podporu centrálních orgánů země, ale také aktivní participaci komunit v dotčených oblastech. Číně se realizace úspěšně daří!
Jaroslav RŮŽIČKA, Peking
