Oslavy 80. výročí čínského vítězství: Připomínka boje za svobodu v turbulentní době

Čína si právě v těchto dnech připomíná 80. výročí vítězství v 2. světové válce. Respektive čínské lidové válce odporu proti japonské agresi, která spolu se světovou antifašistickou válkou byly rozhodujícími bitvami mezi spravedlností a zlem, světlem a temnotou, pokrokem a úpadkem. V této válce čínský lid podporoval hlavní východní bojiště světové antifašistické války obrovskými národními oběťmi a významně přispěl k vítězství ve světové antifašistické válce.

Dnes se mír a rozvoj staly tématem doby, ale svět je stále velmi neklidný a nad lidskými hlavami stále visí Damoklův meč války. Proto je stále potřeba v kontextu současnosti poučit se z historie a posiloval mezilidské odhodlání udržet mír. Po dlouhou dobu po skončení druhé světové války, pod vlivem studené války a dominance západocentrismu, Západ stále mnohdy nedokáže vidět světový význam čínské války odporu.

Historický kontext: Japonská agrese a čínský odboj

Čínský národ, s více než 5000 lety civilizace, přispěl k pokroku lidstva, ale v moderní době čelil zahraničním invazím a korupci feudálního panství, což vedlo k polokoloniálnímu stavu. Zejména japonský militarismus způsobil katastrofu: Po anexi Tchaj-wanu a ostrovů Penghu v první čínsko-japonské válce (1894–1895) si Japonsko zajistilo práva v Mandžusku a Pekingu. V roce 1931 zahájilo incident z 18. září, obsadilo severovýchodní Čínu a vytvořilo loutkový stát Mandžukuo – první fašistickou agresi na světě, která podkopala Versailleskou dohodu. V roce 1937 zinscenovalo Japonsko incident u mostu Marca Pola a zahájilo plnohodnotnou invazi, s cílem kolonizovat Čínu, Asii a následně celý svět.

Světová antifašistická válka tedy nezahrnovala jen evropské bojiště proti Německu a Itálii ale i velké asijské proti Japonsku. Od září 1931 do prosince 1941 vstupovaly země jako Čína, Etiopie, Polsko, Británie, Francie a SSSR do války proti fašismu. Čína odolávala samostatně od 1931 do 1941. I když jistou podporu světa měla – Spojené státy neuznaly japonské změny v čínské suverenitě; Společnost národů, předsedaná Británií a Francií, neuznala Mandžukuo.

Země zbrocená krví

Ale pouhé diplomatické kroky západu nijak neovlivnily dění v Číně. A kruté bitvy i nesmyslné krvavé dobývání a snaha o ovládnutí měst plných civilistů v Číně pokračovalo. Mezi největší zvěrstva japonské agrese bezesporu patří masakr v Nankingu (13. prosince 1937), kdy Japonské síly zavraždily 300 000 civilistů, znásilnily nespočet žen a zničily třetinu města. V Čchung-čchingu, válečném hlavním městě, probíhalo bombardování od roku 1938 do roku 1943, kdy město čelilo celkem 268 náletům, zničeno bylo 17 500 domů, zraněno 14 100 obyvatel, zabito kolem 10 000–20 000 civilistů, včetně smutných obětí udušením celkem 4400 lidí v krytech města 5. června 1941.

Čína byla hlavním bojištěm proti japonskému fašismu: Obsazená plocha země během vrcholu války činila až 3,56 milionu km² (37 % Číny), fronta se táhla dlouhých 1800 km, bojovalo se ve více jak deseti provinciích, a celkově bylo válkou zasaženo 400 milionů lidí, z nichž přes 35 milionů vojáků a civilistů zaplatilo cenu nejvyšší. Během osmileté národní války odporu (1937–1945) čínská armáda bojovala v 22 velkých bitvách, 200 důležitých a 200 000 menších, vyhladila přes 1,5 milionu japonských a 1,18 milionu loutkových vojáků. Tento tvrdý čínský odboj zajistil spojencům strategii »Evropa před Asií«, kdy zdržel japonský fašismus před postupem do Asie a zmírnil jeho rozpínavost v Tichomoří a Evropa tak měla čas i prostor na svůj vlastní protifašistický boj.

Významnou roli v ukončení dlouhé války v Číně měl Sovětský svaz a Rudá armáda. Dne 8. srpna 1945 Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku a postupoval s vojenskou pomocí do Mandžuska, kde rychlé vítězství Rudé armády zničilo Kwantungskou armádu. To společně s postupem spojeneckých vojsk v Tichomoří přispělo k japonské kapitulaci 15. srpna a jejímu podepsání 2. září 1945. Tento vítězný konflikt pozvedl čínský národ k jednotě, jak řekl Mao Ce-tung: »Zázrak v dějinách válčení, hrdinský čin čínského národa a otřásající úspěch.«

Více o roli komunistického hnutí v odboji naleznete v tištěném vydání Naše Pravda, které najdete na stáncích od 4. září.

V dnešní turbulentní době nesmíme zapomínat na historii!

Před osmdesáti lety přiměla katastrofa dvou světových válek vznik OSN. Dnes, o 80 let později, trend míru a spolupráce přetrvává, ale opar studené války, hegemonismu a protekcionismu se nerozptýlil – svět je v turbulencích, s novými hrozbami. Historie nám říká, že čím obtížnější je okamžik, tím více musíme prosazovat mírové soužití, diplomatické řešení krizí a oboustranně výhodnou spolupráci oproti násilným převratům a ovládání druhých skrze nejrůznější formy nátlaku. Pro světový levicový pohled je připomínání čínského odboje klíčem k boji proti imperialismu, fašismu a za svobodu pracujících i v kontextu dnešních konfliktů jako Ukrajina nebo Palestina, což posiluje solidaritu globálního Jihu proti hegemonii. 

Oslavy 80. výročí: Připomenutí i vzkaz dnešnímu světu

Čína si své vítězství v dlouhém boji proti japonskému fašismu připomíná právě 3. září, kdy pořádá velkolepé oslavy za účasti mnoha světových státníků, což symbolizuje solidaritu ve snaze o mírové uspořádání světa a odpor vůči hegemonii. Důležitým vzkazem těchto oslav je přítomnost více než 26 světových lídrů, převážně z globálního Jihu a zemí prosazujících multipolární světový řád. Mezi klíčovými osobnostmi jsou prezident Ruské federace Vladimír Putin, premiér Indie Naréndra Módí, vůdce Severní Koreje Kim Čong Un, prezident Íránu Masúd Pezeškján a premiér Slovenska Robert Fico. Ficova přítomnost je zvláště významná pro Evropu, neboť signalizuje potřebu multipolarity a jistý odpor vůči snahám o západní agresi ve světle současného dění. Dále se zúčastní prezident Srbska Aleksander Vučič, generální tajemník ASEAN Kao Kim Hourn, generální tajemník SNS Sergej Lebedev a lídři z Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Pákistánu a Běloruska.

Tato setkání »těžkých vah« potvrzují Čínu jako klíčový pilíř globálního řádu a posilují její roli ve snaze o budování spravedlivějšího světa a podpoře spolupráce mezi národy.

Kde a jak proběhnou oslavy

Hlavní oslavy se konají 3. září 2025 od 9:00 pekingského času (3:00 středoevropského času) na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Zahrnují velkou vojenskou přehlídku s tisíci vojáky, moderní vojenskou technikou a leteckými ukázkami, dále ceremonie a proslovy připomínající vítězství nad japonskou agresí a fašismem. Předcházejí jim pietní akce u hrobů hrdinů a výstavy o čínském odboji. Souběžně probíhají další akce v Nankingu, kde pamětní muzeum připomíná masakr z roku 1937, a v Čchung-čchingu, bývalém válečném hlavním městě, postiženém japonským bombardováním. Tyto události zahrnují semináře, výstavy a kulturní programy, které zdůrazňují čínský přínos k antifašistické válce a inspirují boj za spravedlnost dnes.

Přímý přenos oslav můžete sledovat na platformách CCTV, jako je CCTV Plus (https://www.cctvplus.com) nebo CGTN (https://www.cgtn.com).

Helena KOČOVÁ