Předákům ukrajinské komunistické mládeže hrozí smrt

91

Michail Kononovič, vůdce mládežnického křídla zakázané Komunistické strany Ukrajiny (CPU), a jeho bratr Aleksander Kononovič byli zatčeni v Kyjevě ukrajinskými úřady a údajně by jim mohla hrozit poprava.

Tiskové oddělení Bezpečnostní služby Ukrajiny oba obvinilo z toho, že jsou »propagandisté«, jejichž cílem je »destabilizovat« vnitřní situaci na Ukrajině. Stát je v podstatě obvinil z toho, že podle informací získaných od Světové federace demokratické mládeže (WFDY), globální organizace pokrokových mládežnických skupin, jednali jako agenti pro Rusko a Bělorusko.

V prohlášení vydaném 7. března WFDY uvedla, že bratři Kononovičové, vůdci »naší ukrajinské členské organizace, leninského Komunistického svazu mládeže Ukrajiny«, známého také jako Komsomol, byli zadrženi »ukrajinským režimem během posledních hodin«. Michail Kononovič je prvním tajemníkem komunistické mládežnické skupiny. Aleksander Konovič je předním aktivistou. WFDY varovala: »V následujících hodinách budou možná zavražděni.« Vyzvala proto všechny své členské organizace po celém světě, aby odsoudily zatčení a požadovaly propuštění bratrů a zrušení jakéhokoli příkazu k popravě.

Perzekuce ze strany policie a soudů

O bratrech Kononovičových bylo naposledy známo, že se účastnili demonstrace před americkým velvyslanectvím v Kyjevě, která požadovala, aby USA zastavily svou vojenskou expanzi v Evropě prostřednictvím NATO. Vláda, která se ujala moci na Ukrajině v důsledku puče »Euro-Majdanu« podporovaného Spojenými státy z roku 2014, postavila komunistickou stranu mimo zákon a zakázala jí kandidovat ve volbách. Mládežnická skupina této strany byla také postavena mimo zákon a její členové byli vystaveni politické perzekuci ze strany policie a soudů.

Po celé zemi vláda prosadila takzvaný »dekomunizační« zákon, který nejen že postavil mimo zákon CPU, ale také zakázal používání jakýchkoli komunistických jmen nebo symbolů na veřejnosti, nařídil zničení sovětských válečných památníků a zabránil jakémukoli vyučování o pozitivních aspektech sovětských dějin ve školách. Ukrajinská vláda ještě vystupňovala perzekuci komunistů po vypuknutí občanské války ve východoukrajinských oblastech Doněcku a Luhansku v letech 2014-15.

Strana varovala, že nacionalistická politika státu povede ke konfliktu na východě, a prohlásila, že se obává nastolení fašistické diktatury – vzhledem k rostoucí síle ozbrojených neonacistických živlů. Místo toho, aby vyslyšela prosby CPU o vyjednávání, vedla vláda na východě válku, která si v letech 2014 až 2022 vyžádala odhadem 15 000 životů. Vůdce CPU Petro Symonenko byl ukrajinskou vládou označen za zrádce za to, že opakovaně naléhal na příměří a přímá jednání o zastavení bojů.

Vláda v Kyjevě nikdy dohody nedodržela

CPU volala po federalistickém řešení rozporů uvnitř Ukrajiny v počátcích občanské války, což předznamenalo Minské dohody. Ty měly zastavit boje v Doněcku a Luhansku poskytnutím autonomie těmto oblastem, ale vláda v Kyjevě nikdy dohody nedodržela. Pokud jde o kádr a členy CPU, ti se nenechali odradit vládními právními zákazy a pokračovali v politické práci.

V rozhovoru, který v listopadu 2019 vyšel v Lidovém světě, Michail Kononovič – jeden ze dvou aktivistů, které v současnosti drží stát – diskutoval o mobilizaci Komunistického svazu mládeže proti privatizaci veřejných zemědělských pozemků vládou prezidenta Volodymyra Zelenského.

Po rozpadu Sovětského svazu v letech 1990-91 ukrajinská vláda opustila systém kolektivních zemědělských podniků, jenž v SSSR definoval socialistické zemědělství. Dřívější kolektivní vlastnictví půdy však bylo rozděleno mezi členy zemědělských podniků a byly zavedeny zákazy dalšího prodeje, aby byli drobní zemědělci chráněni před pohlcením firemními průmyslovými giganty. Zelenského vláda tuto dlouholetou politiku zvrátila v roce 2019, což vedlo k obavám, že ukrajinskou zemědělskou půdu – která zabírá tolik plochy jako Francie a Německo dohromady – spolknou zahraniční agrobyznysoví giganti.

Prudký růst celosvětových cen pšenice

Ukrajina je předním producentem pšenice; společně s Ruskem tvoří asi 30 procent světové obchodované pšenice. Ruská intervence na Ukrajině a následná válka narušily vývoz z obou zemí a způsobily prudký růst celosvětových cen pšenice. Mezinárodní inflace cen potravin, která již před válkou vytrvale rostla, bude jistě akcelerována – což povede k vyšším ziskům producentů mimo oblast konfliktu. Michail Kononovič situoval vládní pronásledování komunistů do kontextu neoliberální hospodářské politiky marketizace a privatizace, jako je prodej půdy, která se prosazuje od převratu v roce 2014.

Po celá devadesátá léta a většinu nového tisíciletí byla CPU největší stranou v ukrajinském parlamentu a v posledních volbách před svým zákazem získala téměř tři miliony hlasů. Často stála jako překážka pokusům mnoha vlád odprodat větší část veřejného majetku a zdrojů zděděných po sovětském socialismu.

Kononovič řekl, že postavení CPU mimo zákon mělo za cíl »vyčistit politické pole levicových stran, aby nezasahovaly do snižování sociálních standardů a prodeje půdy«. Kononovič přirovnal boj k odporu proti nacistickým okupantům během druhé světové války a řekl: »Prodej veřejné půdy je náš Stalingrad – ani o krok zpět! Žádný prodej půdy!«

Rodina Kononovičových byla opakovaně terčem útoků státních orgánů i fašistických milicí. Podle záznamu v Evropském parlamentu se Michail Kononovič a další členové Komsomolu stali oběťmi útoku pravicových radikálů, když v roce 2016 nechávali květiny u pomníku vojákům Rudé armády, kteří bojovali proti Hitlerovi. Kononovič utrpěl vážné zranění na hlavě a další člen téměř přišel o zrak. Fašistické gangy se pokusily zatlačit na nemocniční personál, aby zraněné komunisty neléčil, a také poté pravidelně zastrašovaly Kononovičovu ženu a dceru u nich doma.

Momentálně není známo postavení obou bratrů, Michaila a Aleksandera Kononovičových, ani podmínky, za kterých jsou zadržováni. Informace od CPU je stále obtížné získat kvůli bojům v Kyjevě a jeho okolí a kvůli tomu, že webové stránky strany a kanály elektronické komunikace jsou od doby těsně po začátku války blokovány vládou.

C. J. ATKINS pro People’s World, 7. března 2022

Překlad (sedl)

Zachraňme bratry Kononovičovy

Na pozadí probíhajícího konfliktu na Ukrajině dochází v současnosti v této zemi k nové vlně brutálních represí proti komunistům a antifašistům. Světová federace demokratické mládeže kupříkladu informovala o zatčení prvního tajemníka Leninského komunistického svazu mládeže Ukrajiny Michaila Kononoviče a jeho bratra Alexandra. Podle jejího sdělení byli bratři zatčeni příslušníky tajné Služby bezpečnosti Ukrajiny, obviněni, že jsou běloruští a ruští špioni a reálně jim hrozí, že budou zavražděni.

Bratři Kononovičovi, stejně jako řada dalších členů stoupenců zakázané Komunistické strany Ukrajiny, čelili v již v minulosti řadě protikomunistických útoků státních orgánů i fašistických gangů. Přesto v uplynulých letech patřili k čelným představitelům odporu proti režimu, jež se chopil moci po krvavém státním převratu na Majdanu. Neohrožené vystupovali proti fašismu, organizovali kampaň proti expanzi paktu NATO do východní Evropy, iniciovali zápas proti privatizaci veřejné zemědělské půdy a podobně. Oba také patří k vedení Antifašistického výboru Ukrajiny.

My, čeští komunisté, jsme plně solidární s komunisty a antifašisty Ukrajiny. Dlouhodobě podporujeme zápas proti zákazu Komunistické strany Ukrajiny. Požadujeme ukončení všech protikomunistických represí a perzekucí na Ukrajině a okamžité propuštění bratrů Kononovičových.

Milan KRAJČA, místopředseda Ústředního výboru KSČM