Pětapadesáté výročí násilné smrti latinskoamerického revolucionáře Che Guevary si připomenuli v přednášce členové a příznivci brněnské pobočky Společnosti česko-kubánského přátelství Lázara Cruze.
Místopředseda této pobočky Jozef Štofan pro týdeník Naše pravda řekl: K důležitým připomínaným událostem patří osvobození Kuby povstaleckou armádou, kde jednu z hlavních rolí měl Che Guevara. Fidel Castro se s ním sešel v létě 1955 na své pouti poté, co byl propuštěn z kubánského vězení a vyhoštěn. Připravovali se na ozbrojený boj.
V roce 1953 zemřel Josif Vissarionovič Stalin a pod jeho obrazem v Kostarice Che Guevara přísahal, že se pomstí chobotnici USA, která ničí Latinskou Ameriku. Osobně totiž prošel pěšky, projel na kole i na motorce tyto státy a poznal, jak američtí dozorci otrocky využívají a ničí životy místních pracovníků v dolech, které dobývají suroviny pro Spojené státy.
Lékař pomáhal měnit jeho image
Brněnská pobočka Společnosti česko-kubánského přátelství na tohoto revolucionáře nemůže zapomenout. Např. v brněnské předváděcí hale Zetor gallery jej mají na fotografii, pořízené když v Brně zkoušel ve zdejší továrně ovládání českého traktoru. J. Štofan mj. uvedl: »Osobně jsem se v roce 1974 v Praze setkal s osobním lékaře Che Guevary dr. Luisem Carlosem Garciou Gutierrezem. Když po tomto legendárním revolucionáři pátraly po celé Latinské Americe tajné služby USA a s nimi spřátelených států, aby ho zlikvidovaly, tehdy dr. Guttierez dělal Che Guevarovi řadu změn vizáží, aby nebyl k poznání. Měnil mu postavu a obličej i pomocí plastických operací. Protože byl stomatolog, jednou ho nasazená zubní protéza upravila natolik, že jej ani vlastní děti nepoznaly. Mátl tak ty, kteří ho chtěli odstranit. Po jeho násilné smrti se tento lékař podílel i na identifikaci mrtvoly Che Guevary.«
Jozef Šofan dále vyložil, že kdysi pracoval na Kubě v závodě v městečku Batábano, na jehož základní kámen poklepal osobně Che Guevara. Objekt vyrostl v opuštěném námořním přístavu, do kterého přestaly jezdit lodě z USA po americkém vyhlášení blokády Kuby. Československo pomáhalo vybavit továrnu zařízením na výrobu školního nábytku a automaty k produkci tužek. »S památkou na Che Guevary jsem se setkal nedaleko Havany v přímořské rekreační oblasti Tarara, kde v roce 1959 po vítězství kubánské revoluce tento revolucionář působil. Od svých dvou let byl totiž astmatikem a nemohl žít v oblasti smogu, jako byla Havana. Připravoval tam znění zákona o pozemkové reformě a zákona o armádě. V oblasti Tarara před revolucí vybudovali investoři z USA rodinné domky pro Američany, kteří se chtěli na Kubě rekreovat. K tomu však nedošlo a po převratu dal tento areál Fidel Castro do užívání kubánské pionýrské organizaci na pořádání dětských táborů pro až 20 000 kluků a děvčat,« osvětlil Štofan.
Petice za zrušení blokády pokračuje
O tom a o dalších strastech i radostech kubánských vůdců debatovali účastníci brněnské přednášky. »Pokračujeme v organizování podpisových petic za zrušení mnohaleté americké blokády Kuby, která lid tohoto karibského ostrova doslova drtí. Chtěli jsme tam poslat peníze vybrané na Fond solidarity s postiženými lidmi na Kubě hurikánem. V ČR jsem ale zatím nenašel banku, která by byla schopna nebo ochotna peníze na účet na Kubě odeslat. Blokáda je tak důsledná, že se banky bojí tam něco poukázat, aby se nesetkaly s trestem. Na Velvyslanectví USA v ČR jsme poslali dosud 15 dopisů, ve kterých naši členové a příznivci z Moravy protestují vůči blokádě Kuby. Budeme v tom pokračovat do konce blokády,« podtrhl Štofan.
(vž)
FOTO – archiv
