Lídři světových mocností jednají a hledají cesty k upevnění svého ekonomického postavení. Každý ovšem na svém prostoru a podle svých tradic a představ. Zatímco v Japonsku se na konci minulého týdne sešli lídři G7, Čína uspořádala schůzku s pěti zeměmi střední Asie. A zatímco Summit G7 ve svých výstupech poukazoval na nutnost tlačit na Rusko, změnit zastaralé ekonomické postupy a upravit vztahy s Čínou a nutilo jiné země do vyřešení Ukrajinské krize, ve které mají mnohé zainteresované země své prsty, Čína na svém summitu prosazovala spolupráci, rozvoj a bezpečnost mezi zeměmi hedvábné stezky.
Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové – Francie, Velká Británie, Německo a Itálie se jako G7, tedy sdružení několika ekonomicky nejvyspělejších států světa, jednalo od čtvrtka do neděle v japonské Hirošimě. Hlavním bodem programu bylo ujasnění postavení zúčastněných zemí v novodobém světě. Mezi ekonomicky vyspělé se vedle těchto zemí, kteří dříve byli lídry, totiž nyní řadí i velmi silná Čína, prakticky ekonomický premiant, ale třeba i Indie, Severní Korea, Brazílie a ani Rusko není žádným outsiderem.
Rozdíl je ale v mezinárodní politice ekonomických mocností. Zatímco země G7 se ve výstupech svého summitu snaží školit svět a napravovat co, so v hekticky se měnícím světě zanedbala, Čína na svém summitu s pěti středoasijskými zeměmi podepsala dohody o společném rozvoji v ekonomice, průmyslu, vzdělanosti a v neposlední řadě i bezpečnosti v tomto regionu. Právě bezpečnost je zde narušena dlouholetými konflikty často vyvolanými právě snahami západních mocností o kontrolu a odsávání zdrojů – viz Afghánistán.
Čínsko-středoasijský summit
Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching při inauguračnímu projevu na Čínsko-středoasijském summitu v Si-anu v provincii Shaanxi v Číně zdůraznil, že v dnešním světě se proměny nevídané za celé století zrychlují. Mezinárodní a regionální situace se mění hlubokými a komplexními způsoby a příležitosti i výzvy jsou bezprecedentní. Summitu se zúčastnili prezidenti Kassym-Jomart Tokajev z Kazachstánu, Sadyr Žaparov z Kyrgyzstánu, Emomali Rahmon z Tádžikistánu, Serdar Berdimuhamedov z Turkmenistánu a Shavkat Mirziyoyev z Uzbekistánu, kteří podepsali výslednou dohodu. Ta by měla přinést hlavně oboustranně výhodné spolupráce a prokázat jednotu, kreativitu a efektivitu s cílem dosáhnout zdravého a udržitelného růstu v tomto regionu s tím, že stabilní rozvoj zde bude mít i velký globální význam.
A jak toho chtějí dosáhnout? Prostým navázáním na historické zkušenosti. Si-an, město ve kterém se summit konal, je důležitou kolébkou čínské civilizace a národa. Je to také výchozí bod starověké Hedvábné stezky na východním konci. Díky společnému úsilí, které trvalo stovky let, čínské a středoasijské národy umožnily rozšíření a prosperitu Hedvábné stezky, a přinesli rozvoj a asijské vědomosti a um do celého světa. Na to navazuje nová Hedvábná stezka. Státy Čínského summitu se tedy přislíbily, že budou prohlubovat strategickou vzájemnou důvěru a poskytovat si podporu v otázkách týkajících se klíčových zájmů země, jako je suverenita, nezávislost, národní důstojnost a dlouhodobý rozvoj.
Hlavním cíle je spolupráce na vývoji Nové Hedvábné stezky a Globální rozvojové iniciativě. Země by měly navázat na svůj potenciál v tradičních oblastech spolupráce. A měly by vytvořit nové hnací síly růstu v oblastech, jako je snižování chudoby a zelený a nízkouhlíkový rozvoj. A neméně důležitým bodem je univerzální bezpečnost.
Podle vyjádření zúčastněných prezidentů je důležité jednat v rámci Globální bezpečnostní iniciativy a postavit se pevně proti vnějším pokusům zasahovat do vnitřních záležitostí regionálních zemí a snažit se vyřešit bezpečnostní hádanky v regionu. Podle závěrů summitu by měli státy spolupracovat, aby zajistili, že jejich komunita bude bez konfliktů a zachová si trvalý mír.
Čína navrhla vytvoření mechanismů pro setkávání a dialog o průmyslu a investicích, zemědělství, dopravě, reakci na mimořádné události, vzdělávání a politických stranách, což budou platformy pro všestrannou vzájemně prospěšnou spolupráci mezi zeměmi. Mnoho těchto platforem navazuje na již probíhající kroky, investice, budování dopravních uzlů, průmyslových center, rozšiřování informačních technologií, zajišťování zelené energie či budování nových vzdělávacích a zdravotních institucí.
Konkrétní kroky místo slibů
Střední Asie je na křižovatce spojující východ a západ, jih a sever. Její schopnost být fungující součástí globálního obchodu je tak důležitá pro celý svět. A jak toho chtějí účastníci summitu dosáhnout? Čína například přijme další opatření k usnadnění obchodu, upgraduje dvoustranné investiční smlouvy a otevře »zelené pruhy« pro zjednodušené celní odbavení zemědělských a vedlejších produktů ve všech hraničních přístavech mezi Čínou a zeměmi Střední Asie. Čína také uspořádá prodejní akci s živým přenosem na další propagaci středoasijských produktů a vybuduje centrum pro obchodování s komoditami.
V plánu je i zvýšení objemu přeshraniční nákladní dopravy, bude rozšířen transkaspický mezinárodní dopravní koridor a státy společně vybudují regionální logistickou síť. Čína také urychlí rozvoj montážních středisek China-Europe Railway Express, podpoří schopné podniky ve výstavbě zámořských skladů v zemích střední Asie a vybuduje komplexní platformu digitálních služeb.
Země by také měly urychlit výstavbu trasy D plynovodu Čína-střední Asie, rozšířit obchod s ropou a plynem, usilovat o spolupráci v rámci energetických průmyslových řetězců a posílit spolupráci v oblasti nové energie a mírového využití jaderné energie.
Vedle toho chtějí také podporovat zelené inovace. Státy se dohodly na společných projektech, které by měly přinést zlepšení a využití solné a alkalické půdy a zavlažování šetřící vodu, vybudovat společnou laboratoř pro zemědělství v suchých zemích a řešit ekologickou krizi Aralského jezera. Samozřejmostí v moderním a rychle se rozvíjejícím světě je podpora programů v oblasti technologií udržitelného rozvoje, inovací a start-upů a prostorových informačních věd a technologií.
Aby toho ale bylo možné dosáhnout, prosazuje Čína snížení chudoby v daných zemích prostřednictvím vědy a technologie, zřídí více »workshopů Luban« v zemích Střední Asie a podpoří čínské společnosti ve Střední Asii, které by měly vytvořit více místních pracovních míst. Na to Čína poskytne středoasijským zemím finanční podporu a grant.
A podle prezidenta Si Ťin-pchinga je důležité chránit mír v regionu. Čína je připravena pomoci středoasijským zemím posílit budování kapacit v oblasti vymáhání práva, bezpečnosti a obrany, podporovat jejich nezávislé úsilí o zajištění regionální bezpečnosti a boje proti terorismu a spolupracovat s nimi na prosazování kybernetické bezpečnosti. Země budou nadále využívat úlohu koordinačního mechanismu mezi sousedy Afghánistánu a společně prosazovat mír a obnovu v Afghánistánu.
Spolupráce mezi G7 a Čínou
I summit G7 představil svou deklaraci, která má celkem 40 stránek a věnuje se široké škále témat od investic do infrastruktury přes potravinovou bezpečnost po lidská práva a omezování jaderných zbraní. Prezidenti a premiéři v Hirošimě, na kterou USA na konci druhé světové války svrhly atomovou bombu, označili za svůj cíl »svět bez jaderných zbraní«. Rozsáhlé komuniké se věnuje i mnoha dalším otázkám od klimatické změny po lidská práva a mimo jiné volá po mezinárodních standardech na poli umělé inteligence.
Deklarace lídrů G7
Velkou pozornost ale vyvolal bod ohledně mezinárodních vztahů s Čínou. Prohlášení hovoří o potřebě »upřímného dialogu« s čínskými úřady. Lídři sedmi rozvinutých zemí v textu uvádí, že se nechtějí od Číny odstřihnout, ovšem dodávají, že »ekonomická odolnost« vyžaduje omezování rizik a »diverzifikování« na poli mezinárodních vztahů. Země G7 totiž pomalu ale jistě ztrácejí své dominantní postavení na globálním trhu a chtějí si společnými dohodami zajistit, že nebudou v dohledné době převálcovány Asií.
Proto se tyto země zároveň v prohlášení vymezují proti »militarizaci« Asie a Tichomoří. Také Čínu kritizují za využívání »ekonomického nátlaku« a vyjadřuje nesouhlas s »jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo« v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.
Výstup summitu vyvažuje pozice zemí, jako jsou USA, které zastávají tvrdší linii, a evropských partnerů, kteří trvají na potřebě vyhnout se konfrontační atmosféře ve vztahu k asijské velmoci. Přesto se Čína proti tomuto vyjádření jasně ohradila a trvá na respektu územní celistvosti.
Překvapením na závěr byl obrat v názoru prezidenta USA Joe Bidena. Ten poslední den prohlásil, že že rozhodnutí USA sestřelit »pitomý balon, který nesl špionážní vybavení, jež by naplnilo dva nákladní vozy«, podkopalo dobrou vůli, které vzešla z jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v listopadu loňského roku.
»Myslím, že brzy uvidíte, že začalo tání,« řekl Biden o americko-čínských vztazích. Dodal, že jeho administrativa zvažuje, zda zrušit sankce vůči čínskému ministru obrany Li Šang-fuovi, s nímž se chce jeho americký protějšek Lloyd Austin setkat v červenci v Singapuru.
Ovšem ve výstupu G7 zároveň naléhá na Čínu, aby podnikla rozhodné kroky k zastavení Ukrajinského konfliktu. Peking by měl »tlačit na Rusko, aby zastavilo svou agresi« proti Ukrajině. Přitom to jsou země G7, které prakticky stojí za vyhrocením situace v této zemi a aktivně konflikt podporují dodáváním zbraní na Ukrajinu. I proto se Čína v první řadě snaží spíše působit jako nezávislý pozorovatel a svou snahu o celosvětový mír se snaží prosadit diplomatickou cestou.
Helena KOČOVÁ, Si-an, Peking
