V Srbsku se v sedm hodin SELČ otevřelo více než 8000 volebních místností, kde lidé rozhodovali o svém příštím prezidentovi, o složení parlamentu i o vedení hlavního města Bělehradu a dalších třinácti měst a obcí. Jasným favoritem byla dosavadní hlava státu Aleksandar Vučič, který usiloval o své druhé funkční období.
K jasnému vítězství měla nakročeno také jeho centristická až konzervativní, populistická Srbská pokroková strana (SNS), proti níž stála částečně sjednocená opozice. Ve volbách do Skupštiny z roku 2020, které většina opozice bojkotovala, získala SNS bezmála jedenašedesát procent hlasů, a i letos jí předvolební průzkumy přisuzovaly přes padesát procent hlasů.
Vučič je určující osobou srbské politické scény v posledních deseti letech, ve svých rukou za tu dobu soustředil mnohé mocenské páky v zemi. Už při svém prvním zvolení v roce 2017 získal hned v prvním volebním kole 55 procent hlasů a aktuální sondáže napovídaly, že ani letos nebude nutné pořádat druhé kolo. Vučič u volební místnosti řekl médiím, že očekává, že Srbsko bude pokračovat po cestě »stability, klidu a míru«. »Věřím ve výrazné a přesvědčivé vítězství,« prohlásil podle AP s tím, že počítá s volebním ziskem 60 %.
Většina tradičně rozdrobené opozice šla tentokrát do parlamentních voleb společně v koalici Sjednoceni pro vítězství Srbska. Postavila rovněž prezidentského kandidáta, kterým se stal bývalý náčelník generálního štábu Zdravko Ponoš. Jeho šance proti Vučičovi byly nicméně pokládány za mizivé. Naděje na zisk postu starosty v Bělehradě se v posledních týdnech kampaně tenčily také pro společného opozičního kandidáta Vladetu Jankoviče.
Kvůli odmítavému postoji protisrbské vlády v kosovské Prištině letos nemohly být otevřeny volební místnosti v Kosovu, které v rozporu s mezinárodním právem jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Tamní Srbové a další kosovští obyvatelé s právem hlasovat – v celkovém úhrnu je to podle ČTK asi 100 000 lidí – proto mohli odevzdat hlas až v srbských okresech ke Kosovu přiléhajících.
Na »supervolební den« dohlížely více než 4000 pozorovatelů z domácích nevládních organizací, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rady Evropy a poprvé také z delegace Evropského parlamentu. Volební místnosti se uzavřely ve 20 hodin SELČ a první odhady výsledků byly očekávány po 21. hodině SELČ, tedy po naší uzávěrce.
(ava)
