Summit BRICS, který se konal 6.–7. července v brazilském Rio de Janeiru, představoval klíčový moment pro země globálního Jihu usilující o silnější hlas v přeuspořádávajícím se světovém řádu. Rozšířený formát BRICS+, do něhož nyní patří jedenáct států, symbolizuje rostoucí touhu po emancipaci mimo tradiční západní struktury a zároveň ukazuje, že i mezi členy této skupiny existují odlišné priority a ambice.
Letošní summit proběhl v době, kdy se svět potýká s rychlými geopolitickými změnami a stále hlubšími pochybnostmi o schopnosti stávajících mezinárodních institucí reagovat na výzvy 21. století. Zatímco mnohé státy považují stávající globální systém za nespravedlivý a nevyvážený, BRICS se profiluje jako jedna z alternativ, která může pomoci přepsat pravidla hry.
Vzhledem k probíhající expanzi sdružuje BRICS přibližně 41 procent světové populace – tedy zhruba čtyři miliardy lidí. Tato demografická váha, podpořená rostoucím ekonomickým a politickým vlivem členů, staví skupinu do role jednoho z nejviditelnějších hráčů, kteří usilují o nápravu globální nerovnováhy.
Volání po spravedlivějším světě
Nejdůležitějším výstupem summitu byl podpis deklarace s názvem »Posilování spolupráce globálního Jihu pro inkluzivnější a udržitelnější globální správu«. Tento dokument shrnuje společné ambice rozšířené skupiny BRICS+ a vysílá jasný signál směrem k tradičním světovým institucím, že současné nastavení neodráží realitu dnešního multipolárního světa.
1. Volání po reformě mezinárodních institucí: Deklarace vyzývá k většímu zastoupení rozvojových států v klíčových institucích globální správy, jako jsou Mezinárodní měnový fond, Světová banka či Rada bezpečnosti OSN. Země BRICS+ považují stávající struktury za zastaralé a často nespravedlivé – zejména v tom, jak ignorují hlas miliard lidí z globálního Jihu.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v tomto duchu prohlásil: »Potřebujeme svět, kde se každý hlas počítá, nejen ten, kdo má největší armádu nebo rezervní měnu.«
2. Umělá inteligence, zdravotnictví a sdílení technologií: Deklarace zdůrazňuje potřebu intenzivnější spolupráce v oblasti vývoje a regulace umělé inteligence, včetně sdílení technologií mezi státy, které dosud nemají vlastní kapacity. Stejně tak klade důraz na budování robustních systémů veřejného zdravotnictví, které mají být odolné vůči budoucím pandemiím – včetně přístupu k vakcínám, lékům a diagnostice.
3. Zelená industrializace a klimatické iniciativy: Dalším důležitým pilířem je podpora tzv. zelené industrializace – tedy propojení průmyslového rozvoje se snižováním emisí, využíváním obnovitelných zdrojů a klimatickou spravedlností. BRICS+ apeluje na bohaté státy, aby přestaly přenášet klimatickou odpovědnost na chudší části světa a aby plnily své závazky v oblasti financování klimatických opatření.
Indický premiér Naréndra Módí to shrnul slovy: »BRICS je mostem mezi minulostí nerovnosti a budoucností sdílené prosperity.«
Ne všichni u jednoho stolu
Summit BRICS+ v Riu byl historický v mnoha ohledech, ale také poznamenaný symbolickými absencemi. Poprvé v historii aliance se osobně nezúčastnili ani čínský prezident Si Ťin-pching, ani ruský prezident Vladimir Putin. Oba lídři se k jednání připojili pouze prostřednictvím videopřenosu.
Zatímco Putin se mezinárodním cestám vyhýbá kvůli vydanému zatykači Mezinárodního trestního soudu, prezident Si dal přednost bilaterálním jednáním doma. Jeho absence vyvolala řadu otázek ohledně soudržnosti skupiny i rozdílného vnímání jejího strategického významu (zejména z čínské strany).
Navzdory jednotnému jazyku v deklaraci summit ukázal, že BRICS+ zůstává pestrým a někdy i vnitřně rozporným uskupením. Rozdíly panují nejen v ekonomické síle jednotlivých členů – od světových gigantů, jako Čína nebo Indie, až po menší a méně rozvinuté ekonomiky, jako Etiopie či Egypt – ale také v jejich geopolitických zájmech, kulturních hodnotách a postoji ke spolupráci se Západem.
Zatímco některé státy (zejména Módího Indie) zdůrazňují otevřenost vůči spolupráci s tradičními mocnostmi, jiné (jako Írán nebo Rusko) prosazují tvrdší protizápadní kurz. To se odráží i v nejednotných postojích ke klíčovým otázkám, jako je obchod v národních měnách, společná digitální infrastruktura či budoucnost skupiny jako protiváhy G7.
Přesto však summit potvrdil, že BRICS+ zůstává pro většinu členů atraktivní platformou, a to právě díky své flexibilitě, důrazu na suverenitu a snaze nabídnout alternativu k dosavadnímu uspořádání světa.
NDB – rozvojová banka jako alternativa
Důležitou součástí vlivu BRICS zůstává její Nová rozvojová banka (NDB), která financuje infrastrukturní a rozvojové projekty v zemích globálního Jihu. Od svého založení schválila přes 120 projektů v hodnotě 40 miliard dolarů – například v oblasti čisté energie, dopravy nebo digitální infrastruktury.
NDB se tak stává alternativou k tradičním institucím, jako je Světová banka či MMF, které jsou často kritizovány za nerovný přístup k rozvojovým zemím. Nedávné připojení Kolumbie a Uzbekistánu potvrzuje rostoucí zájem o tuto platformu.
Je důležité zdůraznit, že BRICS není »protizápadní«, ale »nezápadní«. Nesnaží se vytvořit nový světový řád namířený proti Západu, nýbrž budovat inkluzivnější globální prostředí, v němž budou slyšeny a respektovány hlasy všech – především těch ze zemí globálního Jihu.
Skupina se profiluje jako zastánce rovnosti a spravedlnosti na mezinárodní scéně. V době rostoucího geopolitického napětí upřednostňuje dialog a mírové řešení konfliktů, oproti konfrontačním přístupům, které bývají spojovány se Západem.
Také v oblasti obchodu BRICS podporuje svobodné a férové principy a staví se proti protekcionismu, který často znevýhodňuje rozvojové státy. Právě tento důraz na inkluzivitu dělá z BRICS důležitou protiváhu k dosavadnímu, nerovnovážnému uspořádání světa.
Podrážděná reakce Trumpa
Tento důraz BRICS na rovnost, dialog a spravedlivý mezinárodní obchod ostře kontrastuje s rétorikou prezidenta USA Donalda Trumpa, který krátce před zahájením summitu v Riu varoval členské státy BRICS před »možnými důsledky nespolupráce« a konkrétně pohrozil zavedením nových cel od 10 do 50 procent vůči jejich exportům. Tento krok byl vnímán jako snaha oslabit rostoucí vliv skupiny a připomenout dominanci amerického dolaru a obchodního systému pod vedením Západu.
Reakce ze strany představitelů BRICS byla zdrženlivá, ale jednotná v důrazu na potřebu vyváženého a nezastrašujícího přístupu k mezinárodnímu obchodu. Brazilský prezident Lula reagoval výzvou k »vícehlasému světu bez ekonomického vydírání«, zatímco čínský ministr zahraničí vyzval k »upevnění alternativních struktur«, které by umožnily zemím globálního Jihu fungovat nezávisle na jednostranných opatřeních.
Indie, která tradičně lavíruje mezi různými mocenskými bloky, upozornila na nutnost »chránit autonomii rozvojových států v globální ekonomice« s tím, že »nikdo by neměl být penalizován za to, že chce samostatně růst«.
Šance pro miliardy lidí
Summit BRICS v Riu potvrzuje, že globální jih už nechce být pouhým pozorovatelem světových dějů, ale aktivním tvůrcem nového, spravedlivějšího a inkluzivnějšího globálního řádu. Přestože mezi členy existují rozdíly v ambicích a vizích, společný cíl posílení spolupráce, zlepšení zastoupení a hledání mírových řešení je silnější než dříve.
Budoucnost BRICS tkví v tom, že je příslibem nových možností pro miliardy lidí, které dlouho čekaly na svůj hlas na světové scéně.
Svět stojí na rozcestí – a BRICS může být klíčovou cestou k otevřenějšímu a spravedlivějšímu uspořádání globálních vztahů.
Helena KOČOVÁ
