Všečínská federace odborových svazů slaví 100 let od svého založení. A kdy jindy založení připomenout, když ne u příležitosti Svátku práce. Právě proto se konalo velkolepé shromáždění u příležitosti stého výročí založení čínských odborů, na kterém došlo i k uctění vzorných pracovníků a výjimečných osobností Číny.
Na tomto shromáždění nemohl chybět Generální tajemník ÚV KS Číny a prezident země Si Ťin-pching, který také ke shromážděným odborářům vystoupil. Si poblahopřál vyznamenaným a pozdravil dělníky, farmáře, intelektuály a další pracující lidi všech etnických skupin, jakož i odborové svazy a jejich aktivisty na všech úrovních.
Si vyjádřil upřímná očekávání ohledně čínské dělnické třídy a širokých mas pracujících, které se vydávají na novou cestu a přispívají k nové éře. V této nové éře čínští pracující díky své tvrdé práci, boji, inovacím a průlomům nejen položili pevný základ pro rozvoj a pokrok Číny.
Svět v současné době prochází hlubokými změnami. Čínští pracující však svýma rukama píší novou kapitolu tvrdé práce a vytrvalosti v nové éře – v 21. století. Stačí se podívat na průmyslový a zemědělský sektor země – Čína si udržuje pozici největší světové výrobní země již 15 let po sobě, přičemž její podíl na globálním HDP vzrostl z 20 procent v roce 2010 na 34 procent v roce 2024. Důležitější je ale fakt, že čínský výrobní sektor i nadále vykazuje silný růstový potenciál.
Například v sektoru zemědělství Čína dosáhla 21 let po sobě dobrých úrod, přičemž produkce obilí dosáhla v roce 2024 rekordních 1,4 bilionu jinů (706,5 milionu tun). Dostupnost obilí na obyvatele dosahuje 500 kilogramů, což výrazně překračuje mezinárodně uznávanou hranici potravinové bezpečnosti 400 kilogramů. To vše „nebylo jen tak náhodou, ani to nebylo darováno jako charita od jiných. Pochází to z tvrdé práce, moudrosti a odvahy všech etnických skupin v Číně,“ uvedl Si.
Nebývalého rozvoje ovšem ČLR nedosahuje jen v sektoru zemědělství, který se mimochodem ve stejném období v ČR potýká se značnými problémy. V posledních letech, ať už jde o rozšíření čínské sítě vysokorychlostních železnic nebo o vedoucí postavení Číny v technologiích 5G, ať už jde o vzestup nového energetického průmyslu nebo průlomy v oblasti umělé inteligence – všechny tyto působivé úspěchy, upoutaly celosvětovou pozornost.
Tyto úspěchy ovšem dle prezidenta Si pramení z neúnavného úsilí a výjimečného talentu čínských pracovníků. S mimořádnou vytrvalostí jsou právě čínští pracující hnací sílou modernizace a transformace čínského průmyslu, která přispívá ke globální ekonomické prosperitě. Zejména v dnešní době vážných globálních ekonomických turbulencí prokazuje značka »Made in China« i nadále pozoruhodnou vitalitu. Za touto odolností se skrývá zejména odhodlání stovek milionů čínských pracovníků, kteří zajišťují stabilní produkci čínských produktů a činí z „Made in China“ synonymum důvěryhodnosti a kvality.
Z globálního hlediska duch, síla a smysl pro odpovědnost, které čínští pracovníci ztělesňují v nové éře, dodávají pozitivní energii celému světu. „Jen“ v rámci čínské iniciativy „Pás a stezka“ přispěli čínští pracovníci nejen k výstavbě infrastrukturních projektů, jako jsou mosty, železnice a přístavy, ale také k projektům v oblasti obživy v zemědělství, přístupu k vodě a odborné přípravě.
Ještě důležitější je, že světu stále více nabízejí cenné veřejné statky – nejen ducha tvrdé práce, jednoty a vytrvalosti, ale také příkladné hodnoty, jako je otevřenost, spolupráce, vzájemný prospěch a sdílený rozvoj.
Zatímco některé země dnes rozpoutávají celní války a prosazují »oddělení«, historie nakonec ukáže, že žádná politika, která je v rozporu s ekonomickými principy, nemůže překonat odolnost ukotvenou potem dělníků. Zatímco se v amerických přístavech hromadí přepravní kontejnery, které zůstávají nedotčené kvůli rostoucím nákladům na dopravu způsobeným »přístavními poplatky«, Čína se snaží udržet globální dodavatelský řetězec v chodu. Zatímco západní společnosti čelí krizím z důvodu přerušených dodavatelských vazeb, »čínští pracující se svojí efektivitou proměnili ve stabilizující kotvu, která pomáhá lodi globální ekonomiky plout stabilně vpřed pod těžkým nákladem,« řekl Si.
Uprostřed protivětru ekonomické globalizace a zintenzivňující se geopolitické rivality čínští pracující vlastníma rukama vnášejí jistotu do turbulentního procesu ekonomické globalizace. V tomto smyslu čínští pracující nejen vytvářejí materiální bohatství, ale také ztělesňují hlubší civilizační hodnotu: takovou, která respektuje hodnotu každého páru rukou, váží si každého vynaloženého úsilí a věří, že práce je mostem mezi minulostí a budoucností.
Zatímco některé země stále vnímají hodnotu práce optikou cel, Čína prokazuje, že skutečná hodnota práce spočívá v tvorbě, nikoli ve vykořisťování, a ve sdílení, nikoli v monopolizaci.
»Dnes, ve jménu globálního rozvoje, vzdáváme hold čínským pracujícím a ctíme tak nejinspirativnější sílu naší doby – sílu, která světu ukazuje, že nic nemůže stát v cestě lidstvu v jeho úsilí o lepší život a nic nemůže otřást pravdou, že budoucnost se tvoří tvrdou prací. Toto je dar, který čínští pracující nabízejí světu,« zakončil Si.
Jaroslav RŮŽIČKA, Peking
