Thomas Müntzer a německá selská válka

Jenny FARRELOVÁ pro The Socialist Voice, 6. června 2025  

Thomas Müntzer (1489–1525) byl radikální německý teolog, kazatel a revolucionář, jehož vize dalece přesahovala náboženskou reformu. Zatímco Martin Luther usiloval o zpochybnění korupce v církvi v rámci stávajících feudálních struktur, Müntzer usiloval o úplný společenský zvrat.

Jeho vedení během německé selské války (1524–25) a jeho revoluční teologie ho postavily na nestabilní křižovatku náboženské, společenské a politické transformace v Evropě počátku 16. století.

V rozdrobené Svaté říši římské pracovali rolníci pod tíživými daněmi, svévolnou vládou a dominantní mocí církve. Šíření renesančních a humanistických myšlenek a překlad Bible do lidových jazyků umožnily obyčejným lidem zpochybnit dlouholeté hierarchie. Již předešlé události, jako anglické povstání v roce 1381 a husitské války v Čechách (1419-36), odhalily explozivní potenciál slučování duchovního nesouhlasu se společenským neklidem.

95 tezí na dveřích kostela

Známých 95 tezí Martina Luthera z roku 1517 urychlilo rozsáhlou reformu, útočilo na korupci v církvi a zdůrazňovalo návrat k Písmu. Lutherův vzdor zpočátku rezonoval napříč třídami – rolníky, řemeslníky i intelektuály. Jeho poselství křesťanské svobody bylo mnohými vnímáno jako výzva k rozsáhlé změně. Jak však jeho hnutí rostlo a získávalo podporu šlechty a buržoazie, Luther ustupoval od radikalismu. V obavách ze společenského kolapsu pranýřoval radikálnější prvky reformace – zejména Müntzera – a prosazoval poslušnost světské autoritě. V době, kdy vypukla rolnická válka, Luther brutálně odsoudil rebely a ve své brožuře z roku 1525 vyzýval k jejich násilnému potlačení… Bible, kdysi používaná ke zpochybnění autority, byla nyní používána k její legitimizaci.

Müntzer se naopak chopil revolučního potenciálu reformace. Müntzerův raný život po narození ve Stolbergu formovala nespravedlnost – jeho otce údajně pověsili místní šlechtici. Politicky uvědomělým se stal v mladém věku, během studií v Halle organizoval podzemní odboj a jako kaplan otevřeně zesměšňoval církevní rituály. Ovlivněn středověkou mystikou a příslibem tisíciletého království boží spravedlnosti viděl Müntzer reformaci jako úsvit totálního společenského zvratu.

Úsvit přicházel ze Cvikova

Kolem roku 1520 kázal Müntzer ve Zwickau, kde se setkal s radikálními anabaptisty. Nebyl sice jejich členem, ale jejich vize o hrozícím božském převratu se shodovala s jeho. Poté, co byl pro svou ohnivou rétoriku vyhnán z Prahy, usadil se v roce 1522 v Allstedtu a proměnil jej v centrum revolučního myšlení. Tam nahradil latinskou mši kázáními v lidovém jazyce, nabádajíc rolníky a sympatizující šlechtice, aby povstali proti »bezbožné« elitě. Citoval Krista: »Přišel jsem, abych přinesl ne mír, ale meč,« – a varoval, že pokud nespravedlnost nevykoření knížata, musí to udělat lid.

Müntzerův teologický radikalismus se stal neoddělitelným od jeho politického programu. Odmítl soukromé vlastnictví, prosazoval společné vlastnictví připomínající rané křesťanství a prohlašoval, že chudí mají božskou autoritou získat zpět to, co jim bylo vzato. Na rozdíl od Luthera, který hlásal podřízenost, trval Müntzer na činech. Do roku 1524 se stal revolučním organizátorem, který po celém Duryňsku shromažďoval rolnické armády.

Před 500 lety

Hnutí dosáhlo vrcholu v bitvě u Frankenhausenu v květnu 1525, kde tisíce špatně vyzbrojených rolníků čelily žoldnéřským armádám německých šlechticů. Výsledkem byl masakr. Müntzer byl krátce poté zajat, mučen a popraven. Jeho revoluční ideály navzdory neúspěchu přetrvaly.

Bedřich Engels později Müntzera ve spisu Rolnická válka v Německu oslavoval a popisoval ho jako proroka, který spojil náboženskou reformu se sociální revolucí. Engels v Müntzerově učení viděl předchůdce komunismu – myslitele, který si představoval svržení feudalismu a vytvoření spravedlivé společnosti vedené utlačovanými. Jeho požadavky předjímaly politické cíle budoucího proletariátu včetně rovnostářství a zrušení soukromého vlastnictví. Podle Engelse se Müntzerova teologie dotýkala ateismu a jeho politiky vůči komunismu – smělých očekávání budoucího revolučního myšlení.

Předchůdkyně Francouzské revoluce

Samotná německá selská válka byla největším masovým povstáním v Evropě před Francouzskou revolucí, do něhož se zapojily desetitisíce rolníků a řemeslníků. Povstalci formulovali své křivdy ve Dvanácti článcích švábských rolníků (1525), které požadovaly zrušení nevolnictví, spravedlivé renty a společný přístup k přírodním zdrojům. Tyto požadavky, inspirované Písmem a oproti tomu i sociální nespravedlností, byly prvními organizovanými vyjádřeními toho, co se později stalo socialistickými ideály. Ačkoli materiální podmínky té doby odsoudily hnutí k nezdaru, Müntzerova vzpoura signalizovala kritický přechod — od středověkých rolnických revolt k úsvitu třídního uvědomění.

Rolníci, kteří tvořili většinu obyvatelstva, se tehdy bouřili proti utlačovatelskému feudálnímu systému. Uvěznění v nevolnictví byli zatíženi prací a odvody šlechtě, zatímco rostoucí buržoazní třída ve městech, i když ekonomicky významná, byla politicky potlačována.

Německá selská válka byla součástí širšího evropského trendu nepokojů rolníků v zemích jako Francie, Anglie a Španělsko. (Měla vzor v českých husitských válkách, jak v mezinárodním kontextu zdůraznil např. James Connoly počátkem 20. století v eseji Zrození komunismu – pozn. překladatele.)

Rozdrcení revolty v květnu 1525 si vyžádalo desetitisíce mrtvých. Müntzer, popravený 27. května, se stal symbolem revolučního mučednictví. Ačkoli oficiální (západoněmecká) historiografie Müntzera systematicky z oficiálního popisu německých historických událostí vymazávala, na východě Německa byl oslavován a dodnes je připomínán. Stejně jako existence NDR, i Müntzerův revoluční odkaz se odmítá vytratit a je mnohem víc než jen poznámkou pod čarou dějin.

Revolucionář

Müntzer byl mnohem víc než náboženský reformátor; byl to revolucionář, který věřil, že Boží království lze na zemi vybudovat rukama utlačovaných. Jeho vize přesáhla jeho dobu, a ačkoliv tato epická vzpoura selhala, Müntzerův duch přetrvává všude tam, kde nerovnost vyvolává odpor.

(Článek je založen na spisu Bedřicha Engelse »The Peasant War in Germany« /Selská válka v Německu/. Autorka je členkou Komunistické strany Irska. Hlas socialismu je měsíčníkem téže strany.)

Překlad

Vladimír SEDLÁČEK