USA – nejvíce ozbrojená část světa

Nošení zbraně v USA zakotvuje ústava. Snahy o regulaci prodeje zbraní se vždy na chvíli ozývají po různých masakrech, ale narážejí zejména na Národní asociaci držitelů střelných zbraní (NRA). Ta byla založena v roce 1871 a patří k nejvlivnějším i nejkritizovanějším lobbistickým organizacím v USA. Po krátké době po činu ale snahy vyznavačů regulace prodeje zbraní utichají a v problematice prodeje a vlastnictví zbraní se nic nemění. To se opakuje i nyní – po zatím poslední tragické střelbě v texaské škole v Uvalde, v níž 18letý střelec Salvador Ramos usmrtil 19 dětí a dva dospělé. Jeho motiv vyšetřovatelé hledají…

Se 121 střelnými zbraněmi na 100 obyvatel jsou Američané nejvíce ozbrojeným národem světa. Obyvatelstvo USA tvoří 4,4 % světové populace, ale vlastní 42 % veškerých zbraní. Roli hraje i černý trh, který zásobuje zločince, kteří si zbraň nemohou legálně koupit. Počet vražd na obyvatele je v USA jedním z nejvyšších. Na následky poranění způsobených střelnou zbraní tam ročně zemře na 30 000 lidí. Loni bylo podle neziskové organizace Gun Violence Archive (GVA) zaznamenáno 693 případů střelby s více oběťmi. Letos GVA evidovala podle The New York Times a ČTK do poloviny května 213 takových případů.

Právo na vlastnictví a nošení zbraně je zakotveno ve 2. dodatku ústavy USA z roku 1791, který zní: »Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně proto nesmí být omezováno.« Toto kontroverzní ustanovení podle jeho zastánců chrání základní svobody občanů USA a stalo se americkou tradicí. Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se liší stát od státu, nejběžnější podmínkou je dosažení 21 let a absolvování formálního školení. Pravidla pro nošení zbraní si určují jednotlivé americké státy samy. Bez povolení je to nově možné v Iowě, Tennessee, Montaně, Wyomingu a Utahu, navzdory snaze o regulaci zbraní, již prosazuje prezident Joe Biden. Kritizuje výrobce střelných zbraní, označuje je za nepřátele snah demokratů o zavedení přísnějších pravidel pro prodej zbraní veřejnosti. Slíbil, že se bude snažit prosadit zákaz výroby útočných pušek AR-15. Snaha odpůrců zbrojní lobby byla zatím marná. V Kongresu byl návrh na zpřísnění zákona o držení zbraní už několikrát: demokraté žádali zpřísnění podmínek pro pořizování zbraní, republikáni odkazovali na 2. dodatek.

Loni Biden oznámil několik exekutivních příkazů a doporučení pro státní a místní úřady, jimiž chce jeho administrativa bojovat proti nárůstu násilí. Zaměřuje se na prodejce zbraní, kteří porušují zákony, vyhlásil jim politiku »nulové tolerance«. Za jediné pochybení úřady obchodům hned odeberou licenci. Také ustavil týmy, které mají potlačit nelegální obchod se zbraněmi. Dal víc peněz Úřadu pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny, který zbraně v USA monitoruje. Na střelbu v Uvalde reagoval: »Jako národ se musíme ptát, kdy se postavíme lobby výrobců střelných zbraní. Kdy uděláme, co je třeba? Takové případy masové střelby by se jen stěží staly jinde ve světě. Proč chceme s těmito masakry žít? Jak dlouho jim budeme jen přihlížet? Kdy už sebereme odvahu a začneme to řešit? Je čas proměnit tuto bolest v činy.«

Zatím poslední zákon omezující prodej zbraní schválil Kongres za demokratického prezidenta Billa Clintona v roce 1994. Zákaz se vztahoval na 20 poloautomatických útočných zbraní a zakazoval i zásobníky na víc než 10 nábojů. Platnost ale vypršela v roce 2004 a za republikána George Bushe nebyla prodloužena. Bushův nástupce Barack Obama už během první volební kampaně v roce 2008 na Bushe útočil, že prodloužení zákona nezajistil. Po nástupu do úřadu se to nepodařilo ani jemu – neúspěch zdůvodnil tím, že prosadit takový zákon je příliš těžké. Další pokus o regulaci prodeje zbraní Kongres schválil v roce 2007. Zákonodárci reagovali na tragédii na Virginském polytechnickém institutu, kde přišlo o život 33 lidí. Nový zákon rozšířil kontrolu zájemců o koupi střelných zbraní a jedním z hlavních cílů bylo přimět jednotlivé státy rozšířit prověrky vlastníků zbraní a poskytnout další údaje o jejich zdravotním stavu a výpisy z trestních rejstříků pro databázi zájemců o koupi zbraní Federálního úřadu pro vyšetřování.

Reakcí na masakr v Parklandu se 17 oběťmi v únoru 2018 byl zákon, schválený na Floridě na jaře 2019, jenž umožňuje učitelům nosit do tříd a učeben zbraně, aby mohli v případě střelby zakročit. USA poté zaplavila vlna protestů. Většinou mladí lidé žádali omezení či zákaz prodeje útočných zbraní. Tehdejší prezident Donald Trump a NRA však přišli s návrhem, aby se učitelé vyzbrojili. To odpůrci zbraní kritizovali s tím, že více zbraní zplodí více násilí. Republikáni se ale stále drží záměru zpřísňování bezpečnostních opatření přímo ve školách. Navrhují např. ozbrojenou policii na půdě školy.

Nedávný útok na školu v Uvalde je nejkrvavější školní střelbou v USA od prosince 2012, kdy 20letý Adam Lanza postřílel v Newtownu v Connecticutu 20 dětí ve věku šest až sedm let a šest dospělých. Debata o regulaci a zpřísnění pravidel prodeje zbraní je v USA, jako obvykle, opět v plném proudu.

Jiřina VÁVROVÁ

ILUSTRAČNÍ FOTO – ČTK/AP