Vietnamská socialistická republika je pro Českou republiku důležitým obchodním partnerem. Bilaterální vztahy obou zemí byly v rámci oslav 75. výročí navázání diplomatických styků posíleny a povýšeny na novou úroveň, a to nejen v oblasti ekonomické spolupráce. I proto je důležité sledovat, jak se Vietnam rozvíjí a jak reaguje na turbulentní změny ve světě. O vývoji země hovořil generální tajemník Komunistické strany Vietnamu Tô Lâm, který zdůraznil, že mezinárodní integrace a spolupráce jsou pro rozvoj klíčové. Toto jsou základní myšlenky rozvoje Vietnamu, které prezentoval Tô Lâm:
Při ohlédnutí za revoluční historií Vietnamu je zřejmé, že proces integrace a rozvoje byl vždy provázen proměnami své doby. Již od prvních dnů založení státu vyjádřil prezident Ho Či Min ve svém dopise Organizaci spojených národů jasně duch otevřenosti Vietnamu – přání být přítelem všech národů a prosazovat politiku spolupráce ve všech oblastech. Toto poselství označil za první »deklaraci« přístupu Vietnamské demokratické republiky k mezinárodnímu společenství.
Politika otevření se světu

Idea »kombinace národní síly se silou doby« byla naší stranou kreativně rozvíjena během posledních 80 let – vždy spojovala naši revoluci s pokrokovými proudy současnosti a se snahami o společný rozvoj lidstva.
Po vstupu do období obnovy (đổi mới) jsme si jako strana stanovili, že chceme-li mír a rozvoj, musíme se otevřít světu a spolupracovat s ostatními zeměmi. Zapojení do mezinárodního prostředí chápeme jako formu i vyspělou úroveň spolupráce. Jinými slovy – propojení se světem znamená »zařadit zemi do hlavního proudu doby, bít s jejím srdcem, dýchat jejím dechem«, a tím posilovat naši vlastní sílu prostřednictvím vzájemného spojení.
Stanovili jsme směr – nejprve ekonomické zapojení, poté komplexní – s cílem rozšířit vztahy s dalšími státy i organizacemi, využívat zahraniční zdroje pro rozvoj a zároveň posilovat roli Vietnamu v globální politice, ekonomice i kulturním dědictví.
Naše země dnes vstupuje do éry vzestupu a směřuje k prosperitě a síle – k éře »bohatého lidu, silného státu, demokracie, spravedlnosti a civilizace«. To si žádá nový způsob uvažování, přístup i jasnější roli v mezinárodním dění. Přijetí usnesení Ústředního výboru KS Vietnamu z 24. ledna 2025 politbyrem o »vnějším zapojení země v nové situaci« je průlomové rozhodnutí a historický milník. Stanovuje nové pojetí – že otevřenost vůči světu není jen nutností, ale klíčovým motorem pro naši další cestu.
V tomto duchu se náš přístup proměňuje: od pasivního přijímání k aktivnímu přispívání, od dílčího zapojení k plnohodnotné přítomnosti na světové scéně. Už nejsme zaostávající zemí, ale národem, který se zvedá a přináší nové myšlenky i přístupy.
Tento strategický směr posiluje naši politickou váhu, hospodářský růst, národní bezpečnost i vliv Vietnamu ve světě. Naše účast v mezinárodním dění se vyvíjela – od selektivního přístupu s důrazem na ideologii přes počáteční ekonomické napojení až po dnešní komplexní spolupráci napříč všemi oblastmi.
IX. sjezd Komunistické strany Vietnamu poprvé předložil politiku hospodářského otevírání. XI. sjezd pak přinesl zásadní proměnu – rozšíření konceptu na všechny oblasti veřejného života. Usnesení Ústředního výboru KS Vietnamu z 10. dubna 2013 konkretizovalo tento směr s důrazem na aktivní a pozitivní zapojení do mezinárodního prostoru. XIII. sjezd pak tuto strategii ještě posílil – zaměřil ji na aktivní, komplexní, hluboké a efektivní působení Vietnamu ve světě.
Vietnam jako aktivní hráč ve světě
Během čtyřiceti let obnovy (đổi mới) dosáhl Vietnam v oblasti zapojení do mezinárodního dění významných a historických úspěchů. Ze země, která byla izolovaná a čelila blokádám, se stal stát s diplomatickými vztahy ke 194 zemím světa, strategickým a komplexním partnerstvím se 34 zeměmi – včetně všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN a světových mocností. Vietnam je aktivním členem více než 70 regionálních a mezinárodních organizací a udržuje hluboké a smysluplné vztahy v politické, obranné i bezpečnostní oblasti.

Z chudé, zaostalé a izolované ekonomiky se Vietnam proměnil v jednu ze 34 největších ekonomik světa – jeho hospodářská velikost se od roku 1986 zvýšila téměř stonásobně, průměrný příjem na obyvatele vzrostl z méně než 100 dolarů na téměř 5000 dolarů. Díky zapojení do mnoha mezinárodních a vícestranných hospodářských dohod, zejména 17 dohod o volném obchodu (FTA), je dnes Vietnam úzce propojen s více než 60 klíčovými ekonomikami světa. To umožnilo jeho hlubší účast v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Země se tak zařadila mezi 20 největších světových vývozců a od roku 2019 patří mezi 20 nejatraktivnějších destinací pro zahraniční investice. Zároveň figuruje mezi deseti největšími příjemci remitencí (finanční a jiné prostředky zasílané migranty ze země zaměstnání zpět do země původu. Pozn. red.) na světě.
Úspěchy, ale i překážky: Stále je co zlepšovat
Při vážném a objektivním zhodnocení je však třeba přiznat, že naplňování politik otevřenosti vůči světu zatím plně neodpovídá stanoveným cílům ani potřebám dalšího rozvoje. Přetrvávají různé omezení, slabiny a překážky, které rozvoj zpomalují. Spolu s příležitostmi přináší propojení se světem také nové výzvy a rizika – nekalou konkurenci, neudržitelný růst, prohlubující se sociální rozdíly, ekologické problémy, ale i riziko kulturní invaze, vnitřní nestability, ztráty důvěry a hodnotové eroze společnosti.
Současný svět prochází hlubokými a zásadními změnami – v politice, ekonomice, kultuře i ve vědě a technologiích. Období do roku 2030 bude klíčové pro utváření nového světového řádu. Tyto změny vytvářejí prostředí s více mocenskými centry a přinášejí nové příležitosti i hrozby, zejména pro menší a středně velké státy, které se v přechodném období mezi starým a novým systémem mohou dostat do nevýhodné a pasivní pozice. Pokud se Vietnamu nepodaří včas přizpůsobit a využít nové šance k ukotvení v hlavním proudu světového vývoje, hrozí mu, více než kdy jindy, riziko zaostávání.
Síla současné doby vychází z hlavních světových trendů: míru, spolupráce a rozvoje, z demokratizace mezinárodních vztahů, z úsilí o udržitelný rozvoj i ze sílící hospodářské propojenosti světa. Je to také síla mezinárodního společenství, které směřuje k multipolárnímu, spravedlivému a rovnoprávnému světu, založenému na mezinárodním právu. A v neposlední řadě je to síla vědeckotechnologické revoluce, která otevírá nové horizonty rozvoje založeného na znalostech a lidském potenciálu.
Pět principů vietnamské otevřenosti
Tváří v tvář historickému okamžiku potřebuje země průlomová rozhodnutí. Usnesení č. 59-NQ/TW navazuje na ověřené hodnoty, zachycuje ducha doby a posouvá zapojení Vietnamu do světa na zcela novou úroveň – prostřednictvím revolučních, vědecky podložených i národně významných myšlenek.
Za prvé: Vedle obrany a bezpečnosti je »rozvoj zahraničních vztahů a otevření se světu« základním a trvalým úkolem. Jde o využití zahraničních zdrojů a příznivých podmínek od nejranějších fází rozvoje, aby co nejvíce sloužily národním zájmům a přinášely lidu co největší užitek.
Za druhé: Zapojení do mezinárodního dění musí být snahou celého národa i celého politického systému pod vedením strany a státní správy. Občané i podniky jsou jeho hybnou i cílovou silou – hlavními aktéry, ale také těmi, kdo z toho nejvíce získají. Otevřenost světu se přitom nesmí zaměnit za ztrátu vlastní identity: musíme být vnímaví a začlenění, nikoli asimilovaní.
Za třetí: Zahraniční spolupráce musí vycházet ze silné domácí základny. Vnitřní potenciál je kořenem naší moci: je třeba jej neustále posilovat, aby země zůstala aktivní, nezávislá a soběstačná. Současně je nutné maximálně využít dostupné vnější zdroje k doplnění a rozšíření vlastní síly. Teprve hladké propojení domácího posílení a světových příležitostí vytvoří skutečnou vietnamskou sílu v době rozmachu.
Za čtvrté: Otevření světu je současně spoluprací i opozičním bojem: »spolupracovat, abychom mohli čelit výzvám, a čelit výzvám, abychom mohli spolupracovat; podporovat partnery, omezovat protivníky«. Vždy však v duchu Charty OSN a mezinárodního práva. Vietnam má vystupovat jako aktivní a odpovědný partner, připravený přispět ke společným řešením v regionu i ve světě.
Za páté: Naše zapojení musí být současně komplexní, souběžné a hluboké. Různé oblasti – ekonomická, politická, kulturní či technologická – se musí vzájemně doplňovat podle jednotné strategie, s jasnými prioritami, harmonogramem a postupnými kroky.
Revoluční reformy
Čelíme naléhavé výzvě provést revoluční reformy se silným a komplexním dopadem na další rozvoj. Spolu s »duchem obnovy« v politickém systému, s »průlomovým myšlením« ve vědě, technologiích, inovacích a digitální transformaci a se zaměřením na otevření se světu jako na praktický návod, tvoříme strategickou trojici klíčových cílů: dlouhodobá stabilita – udržitelný rozvoj – zvyšování životní úrovně.
V tomto revolučním období musíme rozhodně a efektivně postupovat takto:
1. Chápání a praxe otevřenosti. Nové myšlení, vnímání i činy v oblasti otevření světu musí být důkladně pochopeny a uvedeny do praxe. Aktivní, komplexní, hluboké a efektivní zapojení do světových procesů je hlavní strategií strany i klíčovým motorem rozvoje, obrany vlasti, sociální spravedlnosti, ochrany životního prostředí a zachování kulturní identity. Tato vize se musí promítnout od centrálních orgánů až po každého občana a podnik – včetně konkrétních práv, odpovědností a úkolů.
2. Hospodářská priorita a infrastrukturní projekty. Ekonomické propojení se světem je stěžejní. Prioritou je restrukturalizace ekonomiky, inovace růstového modelu a podpora digitální transformace. Zaměříme se na odvětví s vysokým potenciálem, zejména na strategickou dopravní a energetickou infrastrukturu – vysokorychlostní železnice, dálnice, přístavy, letiště, jaderné elektrárny i elektrárny obnovitelných zdrojů – a na snižování emisí k dosažení uhlíkové neutrality. Současně maximálně využijeme nové generace dohod o volném obchodu (FTA) a zlepšíme legislativní rámec, aby plnění mezinárodních závazků probíhalo bez zbytečných prodlev či závislostí.
3. Politická a bezpečnostní spolupráce. Otevření světu znamená i strategická partnerství pro včasnou ochranu vlasti. Využijeme stávající aliance k posílení politické důvěry, mobilizaci zdrojů a řešení sporů mírovými prostředky, vždy v souladu s Chartou OSN. Posílíme koordinaci proti tradičním i novým hrozbám – od sporů v Jihočínském moři po kybernetickou kriminalitu – a aktivně se zapojíme do mírových operací a humanitárních misí.
4. Věda, technologie a inovace. Technologický pokrok je hybnou silou rozvoje. Přiblížíme domácí normy mezinárodním standardům, abychom zvýšili konkurenceschopnost a podpořili vznik nových průmyslových odvětví – od AI po polovodiče. Cílem je rychle mobilizovat vnitřní kapacity i zahraniční know-how pro budování špičkového průmyslu.
5. Kulturní a sociální dimenze. Otevřenost světu zahrnuje i kulturu, vzdělávání, zdravotnictví, cestovní ruch a ochranu životního prostředí. Rozvineme národní kulturní značky, podpoříme kombinaci východní a západní medicíny, zvýšíme kvalitu školství na mezinárodní úroveň a diverzifikujeme turistické trhy. Zároveň budeme rozvíjet lidské zdroje – výchovu talentované generace připravené konkurovat globálně.
6. Legislativa pro plnění závazků. Odstraníme překážky v plnění mezinárodních dohod a začleníme je do domácího práva. Institucionalizujeme integrační strategie v klíčových sektorech – zelená ekonomika, digitální transformace, cirkulární hospodářství, energetika – a zajistíme důsledný dohled nad jejich realizací.
7. Modernizace institucí. V souladu s usnesením Ústředního výboru KS Vietnamu přetvoříme specializované orgány pro zahraniční spolupráci na efektivní, flexibilní a profesionální instituce. Cílem je mít štíhlé a výkonné mechanismy, které podpoří všechny předchozí kroky a zajistí rozvoj země v moderní prosperující společnost.
Budujeme prosperující Vietnam
Vietnam dokáže plně využít příležitostí moderního světa. Cílem je, aby tyto mechanismy fungovaly efektivněji a přinesly změny v koordinaci při realizaci mezinárodní integrace mezi různými úrovněmi, sektory, místními úřady a jednotlivými občany i podniky.
Personální práci bychom měli považovat za »kořen« – klademe důraz na budování týmu odborníků s vysokými dovednostmi na mezinárodní úrovni, kteří budou schopni přispět k řešení mezinárodních sporů. Je nutné reformovat a posílit proaktivitu a kreativitu místních samospráv, občanů a podniků při účasti na mezinárodní integraci.

Mezinárodní integrace může být úspěšná pouze tehdy, když se stane přirozenou součástí kultury každé organizace, jednotlivce, podniku i místní samosprávy. Když se naplno rozvine ústřední role a aktivní, proaktivní účast obyvatel, podniků a místních samospráv na propojení mezinárodní a vnitrostátní integrace, propojení mezi regiony, oblastmi, místy, odvětvími a sektory, výzkumem a aplikacemi…, s cílem přetavit integraci do konkrétních výsledků.
Náš prezident Ho Či Min prokázal tvůrčí přístup, když spojil sílu národa s duchem doby. Našel cestu k osvobození národa, přivedl Vietnam k nezávislosti a svobodě. V dnešním světě vzájemné závislosti se žádná země – žádný národ – nemůže rozvíjet v izolaci, mimo vlivy světa, doby a jejího vývoje. V duchu odkazu prezidenta Ho Či Mina musíme držet krok s vývojem světa a hledat cestu k míru, stabilitě, prosperitě a rozvoji, abychom pro naši zemi v nové éře vybudovali silnější a pevnější postavení.
Naše země stojí před velkou příležitostí k růstu, ale zároveň čelí obrovským výzvám. Dosavadní výsledky integrace nám pomohly nashromáždit dostatek síly a potenciálu pro další průlom. V návaznosti na tento duch představuje usnesení Ústředního výboru KS Vietnamu významný posun v myšlení a strategickém směřování naší strany v oblasti mezinárodní integrace v nové etapě – a stane se hybnou silou pro to, abychom naši zemi vedli k slávě, nezávislosti, svobodě, štěstí, prosperitě a trvalé existenci.
upravila Helena KOČOVÁ
3 komentáře
No to by mě zajímalo, proč při průměrném příjmu 5000 dolarů na osobu (ročně nebo měsíčně?) potřebují posílat domů remitence (od relativně chudých agentů v Evropě a jinde) v tak masivním měřítku, že jsou v tom 10. na světě?
A proč odtamtud vlastně v tak masivním měřítku “utíkají” (nebo jsou vysíláni?) sem do toho “kapitalistického” “vykořisťovatelského” západu, aby tu živořili jako nejlevnější pracovní síla ve “večerkách”, jejichž pracovistosti ani skromnosti našinci nejsou schopni konkurovat?
πα½
Následky kolonialismu a imperialistických válek. Nicméně, když se ti čeští Vietnamci podívají třeba po 10 letech domů, bývají šokováni, jak se Vietnam pozvedl. V kontrastu se stagnací Fialistánu.
Jj Vietnam a i Vietnamce si vážím nejen za strašné utrpení z “Agent Orange”….
Komentáře jsou uzavřeny.