Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.
WMO potvrdila svůj předběžný propočet, že průměrná globální teplota loni byla zhruba o 1,1 stupně Celsia nad úrovní z předindustriální éry (1850-1900) a že uplynulých sedm let bylo nejteplejších od počátků měření. »Naše klima se nám mění před očima,« varoval šéf WMO Petteri Taalas. Skleníkové plyny vznikající z lidské činnosti v ovzduší brání vyzařování tepla ze Země do vesmíru. Kvůli tomu se planeta bude zahřívat ještě několik generací, »pokud nebude vynalezen postup, jak dostat uhlík z atmosféry«, upozornil Taalas. Stejně důležité je podle WMO už nyní snížit množství uvolňovaných skleníkových plynů, pokud má být oteplení udrženo trvale pod 1,5 stupně nad úrovní z předprůmyslového období. Generální tajemník OSN António Guterres v té souvislosti vyzval k většímu využívání obnovitelných zdrojů.
Podle zprávy koncentrace skleníkových plynů v ovzduší dosáhla v roce 2020 rekordních 413,2 ppm (částic na jeden milion). Údaj z loňského roku ještě není k dispozici, ale měřicí stanice na hoře Mona Loa na Havajských ostrovech v dubnu 2020 naměřila 416,45 ppm, loni v dubnu 419,05 ppm a letos v dubnu už 420,23 ppm.
Pokud jde o kyselost moří, oceány podle WMO vstřebávají zhruba 23 procent skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Tyto plyny reagují s vodou, což vede k zakyselení, které ohrožuje nejen mořský ekosystém. Kromě toho platí, že čím kyselejší voda je, tím menší je kapacita přijímat další CO2. Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) nedávno uvedl, že hodnota pH udávající kyselost (čím nižší, tím kyselejší) je na hladině oceánů nyní s velkou pravděpodobností na nejnižší úrovni za nejméně 26.000 let.
Experti se shodují, že v posledních desítkách let roste také množství tepla v oceánech, zvlášť výrazně od roku 2016. Stoupá také hladina moří, k čemuž přispívá tepelná expanze samotné mořské vody i nárůst objemu vody z tání ledu na pevnině.
Podle prognózy WMO z minulého týdne by mohla globální roční průměrná teplota už do roku 2026 nejméně v jednom roce dosáhnout úrovně více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní, a to s téměř 50procentní pravděpodobností. Doposud nejteplejším rokem byl rok 2016 s 1,2 stupně nad předindustriální úrovní.
(hko, čtk)
3 komentáře
Nebýt privatizačního puče, mohli jsme už dávno vyrábět velkou většinu elektřiny v jaderných elektrárnách s minimálními emisemi skleníkových plynů. Tak jako Francie. Stejně tak další bývalé socialistické země, které se po návratu zpět do kapitalismu namísto investic vrhly na bezuzdý konzum.
“peťulko iljuši” zmrde
§ 355Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
(1) Kdo veřejně hanobí
a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo
b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) nejméně se dvěma osobami, nebo
b) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Kovanda : A globální oteplování umožnuje říct lidem, kteří chtějí centrálně řídit ekonomiku : : „Podívejte, nechali jsme tady fungovat trh, to znamená spontánní živelnost lidí a firem, a podívejte, k čemu to vedlo. Vedlo to k tomu, že jsme si fatálně poškodili životní prostředí.“
Komentáře jsou uzavřeny.