Za rovnováhu světa. Kubánský odkaz José Martího je stále aktuální

od redakce

Spravedlivější světový řád, udržitelný rozvoj, sociální spravedlnost, potřeba míru, solidarity a práva na sebeurčení každého národa a také kritika imperialistických praktik a hegemonní nadvlády byly hlavními tématy šesté mezinárodní konference »Za rovnováhu světa«, která se konala od 28. do 31. ledna v Havaně. Měla široké zastoupení, kdy se jí účastnilo 1 233 delegátů z 98 zemí. Konference, kterou organizoval Projekt José Martího pro světovou solidaritu ve spolupráci s kubánským ministerstvem zahraničních věcí a kubánskou akademií věd, byl také příležitostí k uctění odkazu José Martího, hrdiny na Kubě i v celé Latinské Americe a mnoha zemích světa, a jeho myšlenky, že »Vlast je lidstvo«.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na akci vystoupil s projevem, v němž zdůraznil důležitost zachování takového prostoru pro dialog navzdory mezinárodním tlakům, ale i stále aktuální odkaz José Martího. »Martí provází nejen Kubánce, ale všechny občany světa, kteří pevně věří v možnost zlepšení a vyvážení tohoto světa a kteří tak činí proti proudu barbarství, jež je dnes patrné v apogeu chamtivosti a v nekonečné bolesti, kterou chamtivci způsobují kvůli své absolutní neúctě k lidskému utrpení,« řekl Díaz-Canel. Upozornil, že Kuba kvůli tlaku USA již 66 let platí velmi vysokou cenu za to, že neoblomně prosazuje socialismus a mezinárodní spolupráci ve jménu sociální spravedlnosti. Dodal, že navzdory všem strastem a prezidentským příkazům svého severního souseda, nebude mlčet tváří v tvář útlaku, ani neztratí naději v lidský pokrok.

Nezlomná Kuba volá po míru

Připomněl, že Kuba, která byla sama stokrát obětí terorismu, byla Donaldem Trumpem opět absurdně zařazena na americký seznam zemí podporujících terorismus, takže poslušné mezinárodní banky zavírají dveře jakémukoli obchodnímu či finančnímu hospodaření, které přispívá k uspokojování základních potřeb kubánského lidu.

Kubu samozřejmě také trápí to, co se děje na Guantánamu. »Spojené státy ukradly kus země ve jménu přátelství, které nikdy nectily, tím, že toto území, nezákonně okupované po více než sto let, používají jako vojenskou základnu a vězení, kde jsou lidé, které impérium prohlašuje za nepřátele a viníky, většinou bez jediného důkazu o jejich zločinu, mučeni a zavíráni do právního vakua. Jako by tato hanebnost, která byla stokrát odsouzena mezinárodními tribunály, nestačila, nyní se dozvídáme, že 30 000 deportovaných bude posláno na americkou námořní základnu Guantánamo. Opět se projevuje nezákonnost, nerespektování mezinárodních smluv a nepřijatelná představa, že existují země a lidé, kteří jsou nadřazeni zbytku lidstva,« dodal Kubánský prezident.

Kromě toho kritizoval podporu Spojených států Izraeli. »Mluvím především o palestinském holocaustu z rukou izraelské vlády a těch, kteří tuto touhu zabíjet živí, ale také o brutálním pronásledování a ponižující deportaci, spoutaných a spoutaných, tisíců migrantů, kteří si zlomili páteř pod bičem ekonomické nerovnováhy, jež je donutila k emigraci. Odtud voláme Palestině, aby byla svobodná!« apelovalDíaz-Canel.

Podpora multipolárního světa

Jorge Arreaza, výkonný tajemník ALBA-TCP (Bolivarovská aliance pro národy naší Ameriky – lidová obchodní smlouva, podepsaná levicově zaměřenými zeměmi Latinské Ameriky), zdůraznil význam těchto setkání pro konsolidaci multipolárního světa. »Před pětadvaceti lety se o multipolárním světě mluvilo jen málo, ale dnes je naléhavé jej v zájmu lidstva konsolidovat,« prohlásil. Zdůraznil, že ALBA-TCP byla průkopníkem ve sjednocování zemí, které se zavázaly ke globálnímu blahobytu.

Šesté mezinárodní konference »Za rovnováhu světa«, která se konala od 28. do 31. ledna v Havaně, se účastnilo 1 233 delegátů z 98 zemí.

Konference se zúčastnila také členka Evropského parlamentu Irene Monterová, která odsoudila blokádu Kuby jako »zločinnou a nezákonnou« a připsala ji akcím »dvou nejagresivnějších teroristických mocností«.

Mezitím Rander Peña, venezuelský náměstek ministra pro Latinskou Ameriku, prohlásil, že globální rovnováha musí být založena na jednotě národů a varoval před oživením fašismu.

Vystoupili také zástupci z evropských a latinskoamerických zemí, kteří zdůraznili potřebu spravedlnosti ve světovém měřítku. Také znovu potvrdili svou účast na různých solidárních iniciativách na podporu Kuby: konference, publikace, demonstrace, pochody či maratóny. Mario Nájera, z projektu José Martí, vyzval k organizaci příští konference, která se už začala přilravovat.

Boj za nezávislost a globální rovnost

O tom, že se svět skutečně mění, promluvil i David Adler jako zástupce Spojených států a generální koordinátor z Progresivní internacionály, když zdůraznil posun v globální ekonomické rovnováze se vzestupem multipolárních institucí a rostoucí nezávislostí zemí globálního Jihu. Nakonec přislíbil, že bude podporovat suverenitu Venezuely a bude se stavět proti sankcím a vojenským hrozbám.

Akce byla zakončena výzvou k respektování suverenity států, ukončení nezákonných blokád a především k závazku k utváření sociálně spravedlivějšího a rovnějšího světa.

Imperialismus v minulosti a současnosti

Výňatek z projevu kubánského prezidenta Miguela Díaz-Canela:

Mezinárodní řád, který se zrodil po skončení druhé světové války a který do značné míry převládá dnes, je dědicem kolonialismu, dějin vykořisťování, drancování a otroctví, které obohatily skupinu koloniálních mocností a jejich společnosti za cenu utrpení, vykořenění, destrukci, podřízení a zaostalosti bývalých kolonizovaných území.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na akci vystoupil s projevem.

Imperialismus jako systém nadvlády není novým jevem. V éře neoliberální globalizace však nabyl sofistikovanějších a méně viditelných podob. Nejde již jen o přímou územní okupaci, i když ta je stále aktuální, jak trpí hrdinní palestinští bratři a sestry na vlastní kůži. Projevuje se také v kontrole trhů, přírodních zdrojů, dodavatelských řetězců a především technologií a informací.

Oligarchie, které dnes ovládají svět, nejen hromadí bohatství, ale soustřeďují politickou, kulturní a sociální moc a udržují zisk, který zvýhodňuje hrstku lidí na úkor mnohých. Velké průmyslové korporace, finanční konglomeráty a technologičtí giganti utkali síť vlivu, která přesahuje hranice. Jejich rozhodnutí ovlivňují životy milionů lidí, od přístupu k lékům až po soukromí našich dat. Tyto elity usilují nejen o maximalizaci svých zisků, ale také o upevnění své hegemonie a vnucování standardů a norem, které udržují závislost zemí, jež však stále více posilují jakožto země globálního Jihu.

Kolonialismus byl sice ve druhé polovině 20. století téměř zcela zrušen, ale jeho podmínky a pozůstatky převládají v nových formách.

To je podstatou současného mezinárodního uspořádání a vysvětluje nepřijatelnou skutečnost, že propast mezi rozvinutými a zaostalými zeměmi má tendenci se zvětšovat, zdaleka ne zmenšovat.

Existuje množství dokumentů, prohlášení, projevů a rezolucí OSN a jejích agentur, které tento scénář popisují. Návrhy, jak reagovat a co dělat, mají historii sahající přinejmenším do 60. let 20. století. Je dobře známo, že možnost změny a perspektiva spravedlivějšího a udržitelnějšího mezinárodního uspořádání narážely na silný odpor hlavních ekonomických a vojenských mocností, z velké části představitelů bývalých koloniálních velmocí.

Rozvojové země, a zejména jejich národy, mají právo uvažovat o tom, že lepší svět je možný, a mají právo a povinnost za něj bojovat!

To však nebude možné, pokud nedojde k významnému pokroku směrem k jinému mezinárodnímu uspořádání, než je to současné. Musí to být skutečně demokratický řád, v němž budou mít všechny národy možnost přispívat a být skutečně rovnoprávně zastoupeny. Musí to být udržitelný řád, který podporuje mír, bezpečnost pro všechny, sociální spravedlnost, spravedlivou prosperitu, respektování kulturní, etnické a náboženské plurality; který podporuje demokratický přístup k vědě a technologiím a lidská práva pro všechny, nikoli pouze pro privilegované elity; který je založen na solidaritě, spolupráci a respektování práva každé země zvolit si svůj politický, hospodářský a sociální systém bez cizího vměšování.

Jsem si jist, že na těchto cestách budeme den za dnem lépe chápat význam Martího zásadního tvrzení, že »Štěstí na zemi existuje; a dobývá se rozvážným používáním rozumu, poznáním harmonie vesmíru a neustálým praktikováním velkorysosti«.

Helena KOČOVÁ

Přečtěte si další články

Zanechat komentář

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.