USA versus 187 zemí podporujících Kubu
Na úvod můžeme připomenout, že USA už přes 60 let uvalují na Kubu embargo. Tato praktika je velmi kritizována většinou zemí světa. Naposledy v listopadu minulého roku proti ní v OSN hlasovalo 187 zemí. Pouze USA s Izraelem hlasovaly opačně. Dokonce i Ukrajina, současný hlavní vojenský spojenec USA, odmítla hlasovat společně s USA a raději se zdržela hlasování. Uplatňované embargo je fakticky celkovou blokádou Kuby, neboť jeho rozsah je značně velký a blokuje zahraniční obchod a spolupráci Kuby.
Americké lži
USA však Kubu navíc uvádějí na seznamu zemí, které podporují terorismus. Ocitají se tak ale ve svých vlastních rozporech, když zmateně na svých různých seznamech uvádějí Kubu jako zemi, která je s terorismem spojena i nespojena. Konkrétně se jedná o to, že USA na jedné straně na svém seznamu řadí Kubu mezi země podporující terorismus (SST = State Sponsor Terrorism), a zároveň na straně druhé nyní přestaly uvádět Kubu na svém seznamu zemí, které plně nespolupracují (doslova not cooperating fully) s USA v jejich antiteroristických snahách.
V květnu tohoto roku totiž ministr zahraničí USA poslal do Kongresu seznam zemí, které s USA nedostatečně spolupracují v antiteroristických aktivitách. Na seznamu jsou čtyři země, ale Kuba mezi nimi už není. Naopak Kuba nadále figuruje na druhém seznamu USA, který uvádí země podporující terorismus. Na tento seznam zařadil Kubu tehdejší prezident Ronald Reagan v roce 1982. Pozdější prezident Barack Obama se snažil o zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi a Kubu ze seznamu vyňal. Donald Trump však zcela na závěr svého prezidentského mandátu Kubu opět na seznam zařadil a prezident Biden ji tam doposud nechal.
Neprofesionální chaotický přístup
Mluvčí ministerstva zahraničí USA na tiskové konferenci byl po vydání letošního seznamu zjevně rozpačitý, když nedovedl vysvětlit, proč jeho vláda zastává vzájemně rozporná stanoviska. Může nám to přijít úsměvné a neuvěřitelné, ale tento neprofesionální chaotický přístup má řadu negativních dopadů na životní úroveň obyvatel Kuby, neboť blokuje spolupráci s řadou zemí.
Zatímco dříve se ze strany USA jednalo pouze o nepřátelský přístup vůči Kubě, který byl čitelný a zřejmý, nyní USA přidaly neprofesionální přístup, který není ani schopen říci, zda je Kuba s terorismem spojena nebo ne. Příčin tohoto chaosu může být pochopitelně více, nicméně rozpornost různých prohlášení zjevně koresponduje s mentálním stavem prezidenta Bidena, který je dlouhodobě považován za poněkud dezorientovaného člověka, použijeme-li diplomatické vyjádření. Jeho častá neschopnost orientace na veřejných vystoupeních nelze zamaskovat a je pozorovatelná každým televizním divákem (což se nyní znovu potvrdilo v obrovském rozměru i v první debatě prezidentských kandidátů před podzimními volbami v USA – pozn. red.). Dosud se však předpokládalo, že alespoň jeho administrativní aparát bude schopen redukovat závažné nedostatky v Bidenově koherenci.
Postupně klesající legitimita USA
Politika vůči Kubě nyní opět ukazuje, že USA za Bidenovy administrativy nejsou schopny vést zemi nerozporným způsobem. Pokud by Donald Trump na podzim tohoto roku vyhrál prezidentské volby, situace vůči Kubě by se však patrně ještě více vyhrotila. Vyhlídky tedy zatím nejsou ze strany USA dobré.
Dobrou zprávou však je, že většina zemí světa kritizuje politiku USA vůči Kubě, neboť vědí, že Kuba terorismus nepodporuje a blokádu si nezaslouží. Lze předpokládat, že postupně klesající legitimita USA ve světě a podpora Kuby ze strany většiny zemí povede dříve či později ke změně situace v této záležitosti.
Helena KOČOVÁ