Nedávno publikoval řecký ekonom Yanis Varoufakis na portálu Project Syndicate článek s názvem »Říkat pravdu o úspěchu Číny«, v němž vyzývá Západ, aby na příčiny hospodářského úspěchu Číny nahlížel objektivněji. Jeho argumenty jsou podloženy fakty a vyznačují se racionálním a věcným přístupem. Naproti tomu zpráva vydaná Institutem Evropské unie pro bezpečnostní studia vytváří pod zdánlivě vědeckým tónem zkreslený obraz Číny a vykazuje zřetelné tendence směřující ke konfrontaci. Vyzýváme proto evropské osobnosti disponující jasným úsudkem, aby správně porozuměly faktům o čínské ekonomice i o spolupráci mezi Čínou a Evropou, a společně tak otevřely cestu k dalším padesáti letům úspěšných vzájemných vztahů.
Pravda č. 1: Čínská ekonomika vykazuje silnou odolnost a poskytuje pevnou oporu pro vysoce kvalitní rozvoj. Silná odolnost čínské ekonomiky vychází z institucionálních výhod, výhod rozsáhlého trhu a výhod komplexního průmyslového systému. Institucionální výhody poskytují pevné záruky. Čína prosazuje princip koncentrace zdrojů na řešení klíčových úkolů a důsledně realizuje dlouhodobé rozvojové strategie. Prostřednictvím vědecky připravovaných a na sebe navazujících pětiletých plánů zůstávají rozvojové cíle i jednotlivé politiky dlouhodobě stabilní a kontinuální. Mimořádně rozsáhlý trh poskytuje silný impuls pro hospodářský růst. Čína má více než 1,4 miliardy obyvatel a přibližně 400 milionů lidí ze střední příjmové skupiny, jejichž počet dále roste, což z ní činí jeden z nejperspektivnějších spotřebitelských trhů na světě. V období patnáctého pětiletého plánu podíl výdajů na služby na celkové spotřebě na osobu překročí 50 %, což nepochybně přinese evropské straně více konkrétních ekonomických přínosů. Komplexní průmyslový systém představuje pevný základ. Čína disponuje největším výrobním systémem na světě z hlediska rozsahu, s nejširší škálou odvětví a nejucelenější strukturou, která zahrnuje 41 hlavních průmyslových odvětví, 207 středních odvětví a 66 pododvětví. Podíl přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu na globálním objemu se stabilně pohybuje kolem 30 % a již 16 let po sobě zaujímá první místo na světě. Během období čtrnáctého pětiletého plánu překročil hrubý domácí produkt Číny hranici 140 bilionů jüanů a dosáhl čtyř po sobě jdoucích významných růstových skoků. S průměrným ročním tempem růstu 5,4 % si Čína dlouhodobě udržuje vedoucí postavení mezi hlavními světovými ekonomikami a každoročně přispívá přibližně 30 % k růstu světové ekonomiky. Podle zprávy o práci vlády byl cíl hospodářského růstu Číny pro rok 2026 stanoven na 4,5 až 5 %, přičemž bylo zdůrazněno úsilí dosáhnout v praxi ještě lepších výsledků, což odráží pevnou důvěru v další rozvoj čínské ekonomiky.
Pravda č. 2: Čína trvale sdílí rozvojové příležitosti se světem prostřednictvím otevřeného přístupu. V období čtrnáctého pětiletého plánu Čína důsledně rozšiřovala otevřenost na vysoké úrovni. Přístup zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu byl plně liberalizován, negativní seznam pro vstup do sektoru služeb se neustále zkracuje a rozsah jednostranného i autonomního otevírání se dále rozšiřuje. Prostřednictvím platforem, jako je Mezinárodní importní veletrh v Číně, Čína aktivně rozšiřuje dovoz a současně postupně rozšiřuje jednostranný bezvízový režim pro evropské země. V období patnáctého pětiletého plánu bude Čína dále zvyšovat úroveň otevřenosti a stabilně rozšiřovat tzv. institucionální otevřenost. Se zaměřením na sektor služeb bude postupně rozšiřovat přístup na trh a oblasti otevření, dále rozšíří pilotní projekty liberalizace v oblastech služeb s přidanou hodnotou v telekomunikacích, biotechnologiích a nemocnicích v plném vlastnictví zahraničních investorů. Zároveň prohloubí reformy mechanismů podpory zahraničních investic, zajistí rovné zacházení se zahraničními podniky a s ještě větší intenzitou bude přitahovat a efektivně využívat zahraniční kapitál. Čína bude nadále aktivně vytvářet prvotřídní podnikatelské prostředí založené na principech tržního hospodářství, právního státu a mezinárodních standardů a poskytne zemím celého světa, včetně evropských států, atraktivní prostor pro investice.
Pravda č. 3: Podstatou spolupráce mezi Čínou a Evropou je vzájemná komplementarita a oboustranně výhodná spolupráce. Dlouhodobě zdůrazňujeme, že obchodní přebytek může být na straně Číny, avšak významná část zisků připadá evropské straně. Z hlediska průmyslové spolupráce evropské podniky realizují v Číně lokalizovanou výrobu a hluboce se integrují do čínského trhu. Tím nejen uspokojují poptávku čínských spotřebitelů, ale přibližně 40 % jejich produkce se následně vyváží zpět do Evropy. Jako příklad lze uvést společnost Volkswagen, jejíž export elektromobilů vyrobených v Číně do Německa od roku 2022 vzrostl téměř desetinásobně. Téměř 50 % obchodu mezi Čínou a Evropou tvoří meziprodukty. Průmyslová zařízení dovážená z Číny do Evropy za účelem další výroby jsou v průměru přibližně o třetinu levnější než srovnatelné evropské výrobky, což evropským podnikům výrazně snižuje výrobní náklady a zvyšuje přidanou hodnotu i konkurenceschopnost konečných produktů. V roce 2024 dosáhl přebytek Evropské unie v obchodu se službami s Čínou více než 50 miliard amerických dolarů a příjmy z licenčních poplatků za užívání duševního vlastnictví činily desítky miliard dolarů. Tyto hodnoty se neodrážejí ve statistikách obchodu se zbožím, přesto představují důležitou součást hospodářských přínosů Evropy z obchodní spolupráce s Čínou.
Struktura hospodářské spolupráce mezi Čínou a Evropou je vysoce komplementární a její rozvoj přináší světlé vyhlídky. Při pohledu do budoucna může Čína poskytovat Evropě vysoce kvalitní a cenově dostupné produkty v oblastech nové energetiky, elektromechanických zařízení a spotřební elektroniky, které napomohou modernizaci evropského průmyslu, zelené transformaci i uspokojení spotřebitelské poptávky obyvatel. Evropa má naopak silné stránky v oblasti špičkové výroby, přesných přístrojů, letectví a kosmonautiky či luxusního zboží, které mohou podpořit modernizaci čínské výroby i spotřeby. Česká republika je druhým největším obchodním partnerem Číny ve střední a východní Evropě. Strojírenská zařízení, přesné přístroje, jako jsou mikroskopy, a automobilové součástky vyvážené z České republiky jsou mezi čínskými spotřebiteli velmi oblíbené. Čína a Česká republika mohou plně využít své komparativní výhody a rozšiřovat praktickou spolupráci v oblastech energetické transformace, budování infrastruktury či rozvoje nízkoletové ekonomiky a tím podporovat dlouhodobý, stabilní a udržitelný rozvoj česko-čínských hospodářských vztahů. Dnešní Čína není pouze »továrnou světa«, ale je ochotna stát se také »světovým trhem«. Čínská strana je připravena společně s evropskými partnery postupovat ruku v ruce, prostřednictvím otevřené spolupráce dosahovat vzájemně výhodných výsledků a přinášet více prospěchu lidem v Číně i v Evropě.
Autor je velvyslancem Čínské lidové republiky v ČR.
5 komentáře
We absolutely love your blog and find many of your post’s to be
just what I’m looking for. Does one offer guest writers
to write content available for you? I wouldn’t mind writing
a post or elaborating on a number of the subjects you write
related to here. Again, awesome site!
To že Izrael teď společmě s USA provádí válečnou agresi proti Iránu jistě znamená i konec té ruské naivity vůči Izraeli. Kde jim Putin i dříve tak směšně prdelkoval a jezdil se tam uklánět obětím holokaustu.Protože tato celkem jasná USraelská židofašistická agresse teď pro Rusko znamená velmi vážné ohrožení, že když Irán padne, tak bude Rusko ještě více USraelsky obklíčené a prakticky i „zdolané“, když se pak z těchto všech blízkých okupovaných zemí povede válka proti Rusku.. Je tu doba, kdy by Rusko a Čína měli vážně zvyšovat jejich obrannou eskalaci, protože když i nadále budou jenom „přihlížet a doufat, že nic nebude“, tak jsou v prdeli a USraeci si je podmaní a sežerou, a budou mít světovládu…
Čína se zde projevuje jako velmi hodně hloupá a naivní. V době kdy se USraelci zrovna válečně pokouší zlomit Rusko a pak je na řadě i Čína. Čína asi i přehlíží celé ty historické kapitalistické války a až do dnes ty jejich „sametové“ vládní okupace cizích zemí. To jak si to ten velvyslanec Biao Feng představuje je velký politický trapas a nikdy nemůže být, že by zápaďáci/USraelci najednou o Číně mluvili pravdu.. Ale možná když vidí jak.je Čína blbá a naivní, že si jako s tím debilním Gorbačovem „láskyplně“ začnou hrát… V podstatě by Rusko a Čína teď měli jednotně a svorně úplně ve všem zápaďáky sankcovat, Iránu dávat bezva vyzbrojení a poslat jejich válečné lodě do perského zálivu kvůli ohlídání jejich tankerů. A Trumpovi říct, že jestli bude blokovat jejich tankery, že ho tam vojensky rozmlátí, i kdyby už měli lítat atomovky, protože ono to stejně dříve či pozdeji přijde…
Čína se zde projevuje jako velmi hodně hloupá a naivní. V době kdy se USraelci zrovna válečně pokouší zlomit Rusko a pak je na řadě i Čína. Čína asi i přehlíží celé ty historické kapitalistické války a až do dnes ty jejich „sametové“ vládní okupace cizích zemí. To jak si to ten velvyslanec Biao Feng představuje je velký politický trapas a nikdy nemůže být, že by zápaďáci/USraelci najednou o Číně mluvili pravdu.. Ale možná když vidí jak.je Čína blbá a naivní, že si jako s tím debilním Gorbačovem „láskyplně“ začnou hrát… V podstatě by Rusko a Čína teď měli jednotně a svorně poslat jejich válečné lodě do perského zálivu kvůli ohlídání jejich tankerů. A Trumpovi říct, že jestli bude blokovat jejich tankery, že ho tam vojensky rozmlátí, i kdyby už měli lítat atomovky, protože ono to stejně dříve či pozdeji přijde…
1) Úspěch Číny je spojen hlavně s minimálním sociálním zabezpečením, dlouhou pracovní dobou a minimem jistot pro většinu lidí. Přímá konkurence bude vyvíjet tlak na to, aby na tom státy Evropy byly podobně.
2) Vysoká technologická úroveň je hezká, ale opět je zde otázka konkurence. Jak zajistit, aby to prospělo spolupráci a EU nebyla spíše poražena v konkurenci?
3) Technologická vyspělost je do značné míry založená na porušování autorských práv. Jak to bude EU kompenzováno?
4) Mnoho zdrojů uvádí, že konkurence v Číně je tak velká, že mnoho výrobců nutí, aby dříve či později ubírali na kvalitě. To také není úplně v pořádku.
– – – – –
Já uznávám, že spolupráce by byla dobrá. Problémy lze jistě řešit tak, aby na tom obě strany vydělali. To ale nic nemění na tom, že článek nic neřeší a je pouze lakováním na růžovo.
Komentáře jsou uzavřeny.