Cyrilice jako zkouška přiměřenosti

Málokdo si dokázal představit, že v dnešním světě je možná nenávist vůči příslušníkům určitého národa, úplné odmítnutí jednoho národa téměř všemi zeměmi. Dříve jsem si myslela, že něco takového se a priori nemůže stát. Dnešní hořká realita mě však přesvědčuje o opaku.

Jsem studentkou čtvrtého ročníku Voroněžské státní univerzity. Studuji cizí jazyky, zejména angličtinu a němčinu, lingvistiku a mezikulturní komunikaci a prolínání kultur. Ráda bych uvedla několik případů rusofobie, se kterými se lidé v mém okolí setkali. První příběh mi vyprávěla moje známá Kristýna, s níž studuji na stejné univerzitě. Jako mnoho jiných mladých lidí hraje jednu z nejpopulárnějších počítačových her Genshin Impact. Ta umožňuje uživatelům z různých zemí vzájemně komunikovat hraním na společném serveru a psanou formou chatovat během hraní. Výběrem přezdívky a statusu si uživatel může zvolit libovolný systém psaní od hieroglyfů po… cyrilici. Když se rusofobie začala šířit jako požár, ti, kteří používali cyrilici, včetně Kristýny, se ocitli v hledáčku ostatních hráčů. Poté, co byla zahájena speciální vojenská operace, byla zákeřně napadena ostatními členy obecného chatu. »Nazvali mě ruským prasetem a vyhodili mě ze hry. Dostala jsem mnoho přání na bolestivou smrt,« postěžovala si Kristýna. Překvapilo ji, že na její adresu zazněly takové urážky, přestože při komunikaci s ostatními hráči se politických témat nedotýkala a v politice se v zásadě neangažovala. Výhrůžky dostávala od lidí, kteří pro své přezdívky používali latinku. Na otázku, zda z té své odstranila cyrilici, aby nebyla vystavena urážkám, odpověděla: »Ne, svou přezdívku neměním. Pokud lidé vidí cyrilici a myslí si, že je to důvod k útoku na mě, beru to jako zkoušku přiměřenosti.«

Cyrilici používá mnoho slovanských národů: Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Bulhaři, Srbové. Pohrdání cyrilicí vede ke zničení písma jako kulturního bohatství všech uvedených národů a jejich přínosu pro rozvoj lidstva. Díla slavných ruských spisovatelů, jako Bulgakov, Tolstoj, Dostojevskij, jsou světoznámá; velký inženýr a vynálezce Nikola Tesla byl srbské národnosti a také mluvil cyrilicí, protože jeho otec byl srbským knězem; Ivan Vazov, »patriarcha« bulharské literatury, napsal světoznámou knihu Pod jhem v cyrilici, jež odráží prudký boj Bulharska za nezávislost. Každý národ si váží svého jazyka a písma a uchovává je. Nemusíme chodit daleko. Vzpomeňme na ČR, jejíž obyvatelé byli dlouho nuceni používat němčinu místo češtiny.

Když se vrátím k Německu, mohu popsat další případ, přímo se týkající mé univerzity, která už mnoho let úspěšně realizuje mezinárodní výměnné programy s několika zeměmi včetně Německa. Má univerzita již mnoho let spolupracuje s německými univerzitami v rámci stipendijních programů DAAD, které studentům umožňují vycestovat do měst SRN na krátkodobé stáže. Dostupnost těchto příležitostí je pro studenty, zejména z Fakulty cizích jazyků, velmi důležitá, protože stáž v jiné zemi umožňuje uplatnit v praxi všechny teoretické znalosti o mezikulturní komunikaci získané na univerzitě, nemluvě o neocenitelné příležitosti komunikovat s rodilými mluvčími a ponořit se do jiné kultury.

Katedra už přes deset let plodně spolupracuje s jedním z profesorů Univerzity v Göttingenu, Matthiasem Freisem. Jako profesor slavistického semináře a badatel v oboru ruské klasiky často přijížděl na semináře a přednášky, mluvil se studenty a profesory, kteří ho vždy vřele vítali. Protože však podlehl politické konjunktuře, vztahy s naší univerzitou, profesory i se studenty přerušil.

Stejně jako v každém jiném textu, by měl i zde být závěr. Ale nebude. Proč ne? Upřímně se přiznávám. Nevím, k jakému logickému závěru lze v této situaci dospět. Chci poděkovat každému, kdo dospěl až sem v tomto nelehkém textu o rusofobii, respektive o zničení obrovské vrstvy kultury slovanských národů. A než skončím, položím otázku. Proč ze sebe děláte protivníky, kteří provádějí genocidu kultury? Proč si to děláte?

Jana ŠABUNINA