»Koukám, že moje letní dovolená na Krymu se přibližuje,« napsal v sobotu 24. června dopoledne na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský, a zhruba ve stejnou dobu v pořadu ČT24 vysvětlil, proč si to myslí: »Prigožinovy povstalecké oddíly stojí prakticky u bran Moskvy,« řekl a hlas se mu přitom třásl nadějeplným vzrušením, které se marně snažil ovládnout.
A netopil se v přívalu štěstí sám. »Jak já to vidím, je tohle začátek občanské války v Rusku,« prohlásila taktéž v sobotním pořadu ČT24 česká ministryně obrany Černochová, a její tvář i hlas přitom vyzařovaly tolik štěstí a radostného očekávání, že nemohly vyvěrat z ničeho jiného než z představ a obrazů zkázy, které občanská válka nenáviděnému Rusku přinese.
A přitom: Koho z fanatických nenávistníků a nepřátel Ruska by ještě v pátek 23. června odpoledne mohlo napadnout, že konflikt Ruska s Ukrajinou může též skončit tak, že Rusové se nakonec poperou sami mezi sebou, takže Západ shrábne z ruského území to, o co mu jde a co mu vždy šlo, aniž by si přitom porušil pěšinku ve vlasech.
Byla to zkrátka pohádka, a čím byla pro takové jako Lipavský a Černochová nádherná a unášející, tím byla kratší. Ba dá se říct, až nehorázně krátká.
Kolem páté hodiny sobotního odpoledne oznámila všechna světová média, že Prigožinova armáda, zvaná též wagnerovci, svůj pochod na Moskvu ukončila a vrací se do svých shromaždišť. »Zdá se, že je po všem,« glosoval novou skutečnost Seznam Zprávy.
Načež ministr Lipavský svůj cestovatelský kufr zase zaklapl a ministryně Černochová před zrcadlem sama sobě slíbila, že slova »jak já to vidím« ve svém životě už nikdy nepoužije.
Lubomír MAN