Doba, kterou zažíváme, je opravdu děsivá. Ani v nejhorším snu jsem nepředpokládala, že se dočkáme další války v Evropě, kterou zásadně odsuzuji. Vliv nefalšované válečné propagandy, jak to před časem označil sociolog Jan Keller v našem rozhovoru, je tak masivní, že z hlav lidí již zmizely jiné evropské války a i některé humanitární organizace (osobně znám konkrétní příklad) se uchylují ve svých letáčcích k tvrzením, že »po 77 letech od druhé světové války« zase vzplanula válka v Evropě. Zapomínají na inferno bombardování Svazové republiky Jugoslávie letouny NATO! Jak jednoduché je v nastalé mediální masáži ukázat na jediného (současného) padoucha a zapomenout všechny padouchy nedávno minulé – asi proto, že jsou vojenskými a politickými spojenci České republiky.
I v rámci právě probíhajícího Festivalu hudebního divadla Opera 2022 v Praze cítí ředitelka festivalu nutnost veřejně – zřejmě pod vlivem všeobecné masírky – upozornit diváky na ruskou pěvkyni mezi účinkujícími. Sice řekne, což je správné, že je třeba nadále pěstovat přátelské vazby, a tudíž umělkyně v roli vystoupí, ale probůh, proč to vůbec vytahuje, proč to řeší, a na mikrofon? Já nevím, jak to mají zařízené jiní, ale když jdu na umění já, zajímám se o umělecký zážitek, a nikoli o národnost interpreta.
Ruku v ruce s vyhlášenou cenzurou nastoupila i silná autocenzura. Kam jsme se to dostali za 32 let budování údajně demokratické společnosti? A protože se náhubek kolem úst stále utahuje, pro vyjádření myšlenky zvolím renomovaného experta na blízkovýchodní problematiku, novináře a publicistu Břetislava Turečka, který řekl mnoho zajímavého – a v dnešní době dokonce odvážného – v rozhlasovém pořadu Jak to vidí.
»V ČR dnes říkat, že i Rusko má nějaké zájmy – dokonce se člověk dneska může dostat do problémů se zákonem, když sleduji debatu, nebo osekávání debaty, to automatické postavit se za Ukrajinu… no budiž, taková je společenská poptávka. Ale je jasné, že chceme-li vyřešit konflikt, tak ho nemůžeme vyřešit tím, že jedna strana získá sto procent. Je potřeba, aby Rusko nějaký prostor mělo,« domnívá seTureček, který připomněl historickou paralelu. Když se po první světové válce v Evropě zúžil prostor poraženému Německu, za pár let nastoupil Hitler. Doufá, že si jsou této zkušenosti vědomi i západní vyjednavači.
Rozhovor s Turečkem se zaměřil také na dodržování mezinárodního práva. »Když Izrael útočí v Gaze na Palestince, vždy říká, že útočí na teroristy, vždy při tom je daleko více mrtvých civilistů, včetně desítek, desítek dětí,« přiblížil Tureček příklad z Blízkého východu.A Izrael odmítá incidenty vyšetřovat mezinárodním orgánem. Nebo »mezinárodní, Američany vedená koalice rozbombardovala město Mosul, bylo to oslavováno jako konečná porážka IS, teroristů, zahynuly stovky, stovky civilistů, město srovnáno se zemí. Bylo to vyšetřováno jako válečný zločin? Nebylo. Jsme svědky v posledních letech eroze mezinárodního práva, kdy je vzýváno vždycky nějakou stranou, které se to momentálně zrovna hodí, ale když se jí to nehodí, nastupuje právo vítězů.«
Monika HOŘENÍ
4 komentáře
Americký režim odjakživa okázale ignoruje mezinárodní právo. Rozumí jedině síle.
Soudružko, už druhý den s Tebou nikdo nechce diskutovat. Jsem první. Posílám Ti alespoň pozdrav s politováním, že v Tvém příspěvku není nic úderného, co by otřáslo americkými imperialisty. Aby Tvé psaní mělo trochu grády, pokus se napodobit fotra. Ještě dnes na něho vzpomínám, na dobu kdy jsem musel odebírat Rudé právo.
Pravda úderného tam mnoho není, ovšem je třeba zaregistrovat s jakou chutí soudružka Hoření cituje Turečkovu kritiku bombardování Mosulu opěrného bodu hrdlořezů tzv.Islámského státu. PS: V době kdy jsem musel odebírat “patřičný” tisk bral jsem plátek Středočeského KV KSČ “SVOBODA”, důvod byl prostý, poměrně slušně dělaný sport do středy uvedl výsledky všech krajských a okresních fotbalových soutěží , a to až do “pralesu”..Analogické plátky vydávaly všechny tehdejší KV KSČ ( namátkou Průboj,Jihočeská Pravda,Pochodeň, atd.), naproti Prašné bráně byla PNS, kde byly denně všechny dostupné, při absenci dnešních elektronických médií to byl tehdy jediný dostupný zdroj o výsledcích nižších fotbalových a hokejových soutěží
Nikdo nemusel odebírat nic. Leda si chtěl šplhnout u mocných, což mu zřejmě zůstalo.
Komentáře jsou uzavřeny.