Ioannis Sideropulos: Zákon džungle nastolen

Světový hegemon provádí cílenou organizovanou destrukci světového řádu

Jakkoli je tato skutečnost agresivní, musíme si ji přiznat – nemusíme ji však uznat. Nicméně ve světě džungle často vítězí princip násilí, i když se dá třeba řešit organizovanou obranou opic.

Vojensko-politická viktimizace, provokace skrze slabost a nerozhodnost jsou cestou k velké válce.

Projevené okázalé, nebo tiché vazalství minulého roku, dnes přineslo své ovoce. Vlády Ruska, Číny a Íránu místo toho, aby se sjednotily a společně bojovaly proti Spojeným státům, mlčí a jednotlivě hrají na vnitřní publikum. Washington je k ruským požadavkům lhostejný, nebo deklarativně shovívavý. Putin už dávno Washingtonu dokázal, že Rusko štěká, ale nekouše. Demonstrativní použití jeho Orešniku je jako když na oslavě vypustíme raketky a společně vychutnáváme krásný ohňostroj. Ten však brzy končí!

Komu není vše dodnes jasno, tak tomu dal vysvětlení sám Donald Trump: »Existuje jen jedna věc: Můj vlastní smysl pro morálku. Moje vlastní logika. To je jediná věc, která mě může zastavit.« Toto byla jasná odpověď prezidenta Trumpa na otázku listu New York Times, zda existují hranice jeho globální moci.

Jednoduše řečeno? Jasně vyjádřeno! Ve světě amerického prezidenta neexistuje mezinárodní právo, pouze zákon džungle!

Nový rok začal s těmi nejhoršími znameními. Jak píší španělské noviny El País, »největším zdrojem globální nestability nebude Čína, Rusko, Írán a ani přibližně 60 konfliktů, které v současnosti zuří po celém světě – což je nejvyšší počet válek od konce 2. světové války. Hlavním viníkem budou Spojené státy.«

To je hlavní myšlenka, která vyplývá z rozhovoru amerického prezidenta s NYT. Přestože Trump připustil, že americká vláda musí respektovat mezinárodní právo – jen současně dodal: »Záleží na definici mezinárodního práva!« A aby bylo jasno, USA odstoupily jednostranně od 66 mezinárodních smluv.

Reakce Pekingu

Čína reagovala prohlášením na americkou operaci ve Venezuele. »Žádná země se nemůže chovat jako světový policista nebo mezinárodní soudce,« stěžoval si ministr zahraničí Wang I. Čínská diplomacie také obvinila USA z »hegemonického chování«. Za zmínku stojí, že zvláštní vyslanec Číny pro Latinskou Ameriku, Qiu Xiaoqi, zkušený diplomat a bývalý velvyslanec v regionu, byl den před vojenskou operací USA v Caracasu v čele čínské delegace a setkal se s Madurem. Maduro dokonce na svém instagramovém účtu v té době chválil své silné vazby s Čínou. O několik hodin později byl unesen americkými silami a vůbec není jasné, zda se čínským vyslancům tehdy podařilo Caracas opustit. Tato skutečnost dokazuje, že americká operace Čínu zcela překvapila.

Unesený a v USA vězněný venezuelský prezident Nicolás Maduro poslal zprávu z vězeňské cely, ve které je držen spolu se svou manželkou Celií Floresovou, zatímco čekají na soud: »Máme se dobře. Jsme bojovníci,« zněl vzkaz svrženého prezidenta, který předal »Nicolasito« Maduro Guerra vůdcům vládnoucí strany PSUV v Caracasu. »Nebuďte smutní,« řekl podle svého syna 63letý Maduro svým právníkům.

Americká diverze ve Venezuele

Uvedu některé střípky ilustrující velmi úspěšnou americkou akci ve Venezuele: »Stanice včasného varování protivzdušné obrany měly během amerického útoku vážné komunikační problémy a byly v podstatě odříznuty od rozhodovacích center,« uvedl ruský velvyslanec Melik-Bagdasarov. Dodal také, že značná část personálu byla na dovolené, takže systémy nefungovaly správně. Velvyslanec nevyloučil možnost informací, podle kterých rozkazy nebyly vydány včas. Americká komanda se bez problémů dostala do míst pobytu Madura, kde vše bez milosti »vyčistila“. Madura do smrti bránili Kubánci, ale zabita komandem byla i obsluha. Velvyslanec RF Melik-Bagdasarov poznamenal, že Venezuela se nevzdala, ale pouze realisticky zhodnotila své schopnosti a snaží se s USA diplomaticky domluvit.

Úřadující prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová to komentuje takto: »Nepřátelské akci USA budeme čelit diplomacií.«

Venezuelský ministr zahraničí Yván Eduardo Gil Pinto prohlásil, že v zahraniční politice nedojde k žádným změnám. To uvedl ruský velvyslanec v zemi Sergej Melik-Bagdasarov. »Včera jsem měl poměrně dlouhý rozhovor s ministrem zahraničí Yvánem Gilem a přímo jsem se ho zeptal, co se změní a co ne. Řekl, že v zahraniční politice k žádným změnám nedojde,« citovala velvyslance agentura TASS. Melik-Bagdasarov zdůraznil, že dohoda o strategickém partnerství mezi Ruskem a Venezuelou vstoupila v platnost v roce 2025. Venezuelská strana v kontaktech s ruskými zástupci opakovaně potvrdila svůj závazek k ustanovením tohoto dokumentu a zásadám bilaterální spolupráce.

Zásah USA ve Venezuele a dopad na Čínu

Čína je jedním z velkých poražených v krizi ve Venezuele: Únos Nicoláse Madura v USA a převzetí ropného trhu v zemi americkými energetickými giganty ohrožuje obrovské investice, které Peking ve Venezuele vynaložil. Čína je největším dovozcem ropy pro Venezuelu a také jedním z největších věřitelů země. Podle údajů AidData, výzkumného centra na University of William & Mary v Americe, byl Caracas dosud čtvrtým největším příjemcem čínských půjček: Peking od roku 2000 půjčil Venezuele 106 miliard dolarů, zatímco Spojené státy 202 miliard dolarů, Rusko 171 miliard dolarů a Austrálie 130 miliard dolarů. Proto ten zvýšený zájem všech o tuto zemi!

Podle údajů společnosti Kpler Čína v roce 2025 dovážela přibližně 389 000 barelů venezuelské ropy denně, což představuje asi čtyři procenta jejího celkového dovozu ropy po moři.

»Očekává se, že toky ropy z Venezuely do Číny se zmenší po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se Washington a Caracas dohodly na povolení vývozu venezuelské ropy do Spojených států v hodnotě až dvou miliard dolarů,« zdůrazňují účastníci energetického trhu.

Írán a vývoj situace v zemi

Čeká se také, že převzetí venezuelské těžby a tranzitu Spojenými státy naruší dodávky ropy do nezávislých čínských rafinerií známých jako »čajové konvice«, které jsou silně závislé na ropě postižené sankcemi za zvýhodněné ceny. »Čína je největším světovým dovozcem ropy a získává ji za zvýhodněné ceny z Íránu, Ruska a Venezuely. To znamená, že Peking se nyní musí spoléhat převážně na ruské a íránské dodávky,« řekl Jun Gu, analytik společnosti Sparta Commodities.

Po Venezuele Trump nyní přímo vyhrožuje intervencí i Íránu – pokud bude teokratický režim pokračovat v útocích na protestující proti obrovskému nárůstu životních nákladů. Írán má ve Venezuele také rafinerie ropy. Írán dosud dodával Venezuele specialisty, zařízení na opravu rafinérií a benzín, a Caracas posílal Teheránu těžkou ropu, zlato a další komodity. Obě země se spoléhaly na neprůhledné smlouvy a temné přepravní sítě, aby se vyhnuly sankcím, protože aktiva spojená s Íránem by mohla čelit vyvlastnění nebo nucenému prodeji. To teď zavedl Trump i na Venezuelu. Uniklé dokumenty z konce roku 2025 odhalily, že projekty ve Venezuele spojené s Íránem dosáhly celkové hodnoty přibližně 4,7 miliardy dolarů.

Sociální bouře a revolta v Íránu

V Íránu vypukly velké sociální bouře již vloni. Izrael je uveden do stavu vysoké pohotovosti kvůli možné intervenci USA v Íránu.

EU také podporuje demonstranty: I když se režim snaží omezit komunikaci, svět nadále vidí, jak se odvážný lid Íránu vzbouřil, poznamenává předsedkyně Evropského parlamentu a maltská politička Roberta Metsolová.

Po eskalaci násilí a zesílení protestů následoval veřejný zásah ajatolláha Alího Chameneího, po kterém bezpečnostní síly zahájily palbu v několika oblastech. Tento vývoj vyvolal silné mezinárodní reakce, zatímco Teherán obviňuje USA z podněcování násilí.

V politickém pozadí pronesl exilový syn posledního šáha Rezy Pahlavího svou dosud nejtvrdší výzvu, v níž vyzval protestující k »obsazení center měst« a prohlásil, že se chystá na návrat do Íránu: 1,5–1,85 milionu Íránců dnes večer bojuje v ulicích. V této fázi se revoluce rozšířila do 512 lokalit, 180 měst a 31 provincií (všechny provincie Íránu).

Íránský teokratický režim ale přežil už dříve vlny sociálního hněvu, a to v letech 1999, 2009, 2019 a 2022. Dnešní povstání se však liší rozsahem, geografickým rozšířením a intenzitou násilí. A i tím, že tentokrát tlak Západu je všestranný a hlavně že Trump chce zničit všechny zdroje, odkud dováží Čína energetické zdroje – a tak ji oslabit!

Grónsko – nebývalý konflikt mezi USA a jeho spojenci v NATO s otevřeným koncem

Trump opakovaně nastolil možnost připojení Grónska ke Spojeným státům a přitom nabídl jeho koupi. Poté, v březnu 2025, dokonce hovořil o anexi a pohrozil Kodani obchodními cly. Dánská premiérka Mette Frederiksenová však tato tvrzení odmítla a zdůraznila, že ostrov zůstává součástí království.

A příprava na anexi Grónska pokračovala veřejným ozvučením práv USA na strategický největší ostrov světa: Americký prezident Donald Trump nemusí Grónsko kupovat, může si ho prostě vzít, informuje The New York Times s odvoláním na své zdroje. Podle deníku NYT to umožňuje dohoda z dob studené války. »Na základě málo známé dohody z doby studené války mají Spojené státy již rozsáhlý vojenský přístup v Grónsku. V současné době mají Spojené státy jednu základnu ve velmi odlehlém koutě ostrova. Dohoda jim však umožňuje budovat, zřizovat, udržovat a provozovat vojenské základny po celém Grónsku, ubytovávat personál a kontrolovat přistání, vzlety, pobyty, pohyby a provoz lodí, letadel a plavidel,« uvádí publikace. Dokument podepsaly Spojené státy a Dánsko v roce 1951.

»USA mají v Grónsku takovou volnou ruku, že si mohou dělat téměř cokoli, co chtějí. Je pro mě velmi těžké si představit, že by USA nemohly získat téměř vše, co chtějí, kdyby jen hezky požádaly,« řekl Mikkel Runge Olesen, výzkumník z Dánského institutu mezinárodních studií v Kodani. Relativně jednoduchá obranná dohoda mezi USA a Dánskem byla v roce 2004 aktualizována a zahrnovala poloautonomní vládu Grónska, která měla možnost ovlivnit dopad amerických vojenských operací na místní obyvatelstvo.

Negativní reakce Dánska, Velké Británie, Francie a dalších zemí NATO

Britská vláda jedná s dalšími evropskými zeměmi o vytvoření mise NATO v Grónsku, která by zabránila anexi ostrova Spojenými státy, informoval Sunday Telegraph s odvoláním na vládní zdroje. Britští představitelé se v posledních dnech setkali se svými francouzskými a německými protějšky, aby zahájili přípravy na možné nasazení vojenských kontingentů na ostrově. Plán zahrnuje i nasazení válečných lodí a letadel, píše nedělní deník Sunday Telegraph.

Podle publikace evropské země doufají, že posílená vojenská přítomnost NATO v Grónsku pomůže odradit USA od anexe ostrova. Sunday Telegraph poznamenává, že vytvoření mise umožní Washingtonu prohlásit se za vítěze, protože evropské země ponesou náklady na bezpečnost.

»Jednání v rámci NATO o posílení bezpečnosti v regionu stále probíhají. Nikdy se do věcí nehrneme, neukvapujeme, ale Spojené království spolupracuje se spojenci NATO na úsilí o zajištění odstrašování a obrany v Arktidě,« uvedl zdroj z britské vlády. Možnost nasazení vojsk byla projednána 8. ledna na setkání spojenců NATO v Bruselu. Po setkání bylo Společné velitelství NATO v Evropě pověřeno úkolem identifikovat možné způsoby, jak posílit bezpečnost v Arktidě. Zvažují se jak plnohodnotné nasazení vojsk, tak krátkodobá cvičení se sdílením zpravodajských informací a přesun obranných výdajů směrem k Arktidě.

Rovněž vlády EU diskutují o možnosti vyhoštění amerických vojáků z amerických vojenských základen, pokud USA nesouhlasí s evropskými návrhy ohledně Grónska, informuje Telegraph.

Zároveň Telegraph zdůrazňuje, že o vyhnání amerických vojáků ze základen v Evropě se diskutuje jako o krajním řešení… Telegraph uvedl, že Evropská unie zvažuje také uvalení sankcí na americké korporace, pokud nebude spor o Grónsko vyřešen. Britské úřady jednají s evropskými zeměmi o možném vytvoření mise NATO v Grónsku, která by zabránila připojení ostrova ke Spojeným státům.

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na americké korporace, pokud se nepodaří vyřešit neshody s USA ohledně Grónska, informuje deník Telegraph.

Podle deníku Telegraph by Evropská unie v rámci plánovaných omezení mohla zavést opatření proti významným americkým technologickým společnostem, jako jsou Meta, Google, Microsoft a X (dříve Twitter), a také rozšířit sankce na banky a finanční instituce ze Spojených států… Evropská unie připravuje plány na sankce proti americkým společnostem pro případ, že Trump odmítne návrh na nasazení sil NATO.

Nenechá se odradit

Trump i tak nařídil americké armádě, aby vypracovala plán pro možnou invazi do Grónska, informoval deník Daily Mail s odvoláním na své zdroje.

Podle deníku Daily Mail byli velitelé jednotek speciálních operací pověřeni přípravou odpovídající vojenské strategie. Trump prohlásil, že Spojené státy by měly Grónsko vlastnit, aby zajistily národní bezpečnost, a ne si ho jen pronajímat.

Bloomberg: Kanada se obává, že se stane dalším cílem USA

Zvýšená agresivní aktivita USA ve Venezuele a Grónsku vyvolala v Ottawě obavy, že by se 2. největší země světa, Kanada, mohla stát dalším cílem Washingtonu, uvádí agentura a poznamenává, že Ottawa se dříve domnívala, že zájem Washingtonu o jeho severního souseda opadl kvůli jeho zaujetí domácí a obchodní politikou.

Bloomberg uvádí, že Kanada sdílí s Grónskem stejné strategické charakteristiky a je také členem NATO. Trump dříve vyzval Kanadu, aby se stala 51. státem USA, a jmenoval by pak bývalého premiéra Justina Trudeaua jeho guvernérem. Kanadské úřady opakovaně odmítly možnost připojení k USA.

Zásah USA na Blízkém východě

Americká armáda v sobotu oznámila, že v Sýrii provedla několik leteckých úderů zaměřených na militantní skupinu Islámský stát v rámci operace zahájené Washingtonem v prosinci, po útoku na americké vojáky. Koalice vedená USA v posledních měsících provádí v Sýrii letecké údery a pozemní operace zaměřené na osoby podezřelé z Islámského státu, často za účasti syrských bezpečnostních sil. »Dnešní údery byly zaměřeny na IS v celé Sýrii,« uvedlo ve svém prohlášení americké Ústřední velitelství (CENTCOM) s tím, že k úderům došlo brzy odpoledne východního času. Rovněž Izrael zasahuje proti Hizballáhu v Jižním Libanonu a opakované i nadále bombarduje Gazu. Krize nabývá opět mezinárodního rozměru.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Baqer Qalibaf varoval, že jakýkoli vojenský zásah USA v oblasti povede k odvetě proti americkým a obchodním základnám, jakož i proti cílům v regionu, včetně Izraele. Izrael je proto uveden do stavu vysoké pohotovosti kvůli možné intervenci USA v Íránu, ale i v úsilí zopakovat znovu útoky na Írán, tentokrát s větší intenzitou ze strany USA.

Epilog

Jen události od počátku roku 2026 nám ukazují na dobře organizovanou snahu o totální geopolitický, hospodářský a energetický monopol ze strany Spojených států. Ušetřeni nezůstanou ani spojenci. Grónsko a Kanada jsou země, které měla Evropská unie a Británie v rezervě, protože nemají vlastní energetické a nerostné zdroje a v těchto zemích je vše. Nicméně, místo aby se Evropa soustředila na investice v těchto zemích, tak »investovala« do války na Východě, do jisté ztráty stovek miliard euro a jisté porážky. Příprava nové války tuto smrtelnou křeč EU dále prohloubí. O tom svědčí velmi špatné hospodářské výsledky, mj. i v německé ekonomice. Krize a bezvýchodnost je natolik veliká, že část evropských politiků v čele s Macronem volá po dialogu s Moskvou. Jedině ta může nabídnout levné energetické zdroje a svůj obrovský trh v 1/7 světa i přímé propojení s Čínou a Japonskem. Osvědčená tradiční spolupráce mezi Západem a Východem může opět dát mír a perspektivu evropské ekonomice na celá desetiletí.