Jiří Pavlíček: Jaderné zbraně ano či ne?

Otázka, zda jaderné zbraně ano či ne, se vztahuje především k jadernému programu Íránu. USA nejprve bombasticky prohlásily, že vývoji jaderného programu svým útokem ve dvanáctidenní válce Izraele s Íránem zabránily a program obohacování uranu pohřbily. Uplynul však půlrok a požadavek na ukončení obohacování je zpět.

Nechci se zabývat skutečnostmi, které byly v tisku již rozebírány ze všech možných pohledů. Zmíním např. jen požadavek na ukončení raketového programu Íránu, či požadavky ve vztahu k nepokojům v Íránu, které samotné USA vyprovokovaly. Zpočátku pokojné protesty vyprovokované ekonomickými zásahy, kterými se ministr financí USA Scott Bessent pochlubil v Davosu a které způsobily propad íránské měny, následované brutálními akcemi podnícenými placenými agenty.

Velké soustředění amerického loďstva údajně kvůli definitivnímu ukončení jaderného programu, a to vše samozřejmě ve spolupráci s Izraelem. Že by válka mezi Izraelem a USA proti Íránu skončila velkým fiaskem, je nasnadě. Diskutabilní obrana loďstva, které by po vystřílení obranných raket byly bezbranné (zatím se drží v uctivé vzdálenosti od íránských břehů), zničení amerických základen na Blízkém východě, a to nehovořím o možném potopení některé z lodí a velkém počtu zabitých námořníků. To vše pomiňme a soustřeďme se jen na diskutované obohacování uranu a jeho možné zničení bombardováním amerického, resp. izraelského letectva. Američané sice podle Trumpa v oblasti mají překrásnou armádu (válečné loďstvo), je tomu tak ale ve skutečnosti?

Abychom pochopili, jak se věci skutečně mají, je malá a zjednodušená exkurze do dané oblasti nezbytná. Nejprve si přibližme proces obohacování přírodního uranu. Přírodní uran se skládá z 99,275 % z ²³⁸U, 0,72 % ²³⁵U a 0,005 % ²³⁴U. Pro výrobu jaderného paliva nebo materiálu pro jaderné zbraně je třeba získat neboli oddělit izotop ²³⁵U a zvýšit jeho koncentraci. Pro jaderné palivo je třeba ²³⁵U obohatit na úroveň 5 %, pro lékařské účely je to 20 % a speciální experimentální účely téměř 90 % a nad 90 % již jde o přípravu materiálu pro jaderné zbraně. Klíčovou roli při separaci izotopů uranu hraje Hexafluorid uranu (UF₆), Ten stojí úplně v centru celého procesu obohacování uranu. Bez něj by dnešní průmyslové metody, zejména plynové odstředivky (centrifugy), vůbec nefungovaly. Vztah je tedy zásadní a má několik rovin: UF₆ je jediná sloučenina uranu, která je při relativně nízké teplotě plynná. Při teplotě okolo 56 °C sublimuje na plyn, což umožňuje separaci izotopů v plynném stavu. Dále je chemicky stabilní vůči mnoha materiálům, takže lze stavět zařízení, která ho zvládnou. A nakonec izotopy ²³⁵U a ²³⁸U mají v UF₆ mírně odlišnou hmotnost, což je klíčové pro separaci.

No a nyní přejděme k úplně laickému vysvětlení dalšího kroku, kdy jde o tzv. kaskádové uspořádání obohacování uranu. Představme si Popelku a její holoubky. Na počátku holoubci mají k dispozici 0,7 % hrachu a 99,3 % popela. Je potřeba hodně holoubků, aby jedním klovnutím trochu pročistili směs. Pro další krok je již třeba menší počet holoubků, aby jedním klovnutím materiál opět trochu více pročistili a tak dále. Jiný příklad je snižování entropie (neurčitosti). Např. kriminalisté mají při vyšetřování trestného činu mnoho hypotéz, které při každém dalším kroku postupně vylučují a mají stále méně práce při ověřování těch dalších. Jinými slovy na počátku procesu obohacování je třeba tisíců centrifug a tento počet se při každém dalším kroku zpočátku velmi pomalu, ale postupně stále rychleji snižuje. Navíc, a to je velmi důležité, se snižuje množství materiálu vstupujícího do dalšího kroku. Jestliže se tedy hovořilo o tom, že Írán měl k dispozici asi 400 kg 90 % ²³⁵U, nebylo by nic snazšího než provést obohacení na úroveň nutnou pro výrobu jaderných zbraní. Hlavně je nesmysl si myslet, jak to stále komunikuje Trump, že jakýmkoliv bombardováním lze zničit tento materiál, který dnes může již být převážen pickupem.

A teď důležitá otázka: Má Írán vůbec zájem na výrobě takové bomby? Přesvědčení o nutnosti mít takovou zbraň obecně ve společnosti (asi 60 % populace Íránu) zvyšuje právě tlak USA a Izraele, stejně jako nepotvrzený fakt, že Izrael odhadem vlastní kolem 200 těchto zbraní. Proti pak mluví především skutečnost, že duchovní rozměr představovaný kleriky v čele s ajatolláhem Chámeneím tuto možnost nepřipouští a stejně tak proti hovoří i tři další faktory, kterými jsou Turecko, Saúdská Arábie a Egypt. S těmito zeměmi Írán potřebuje udržovat bezkonfliktní vztahy.

Jen na okraj uveďme, že někteří analytici uvádějí, že Saúdové jadernou zbraň vlastní (poté co financovali vývoj Pákistánu v této oblasti, měli obdržet zpět asi sedm kusů jaderné munice). Tedy odpověď na naši otázku zní, žeÍrán se o výrobu jaderné bomby nepokouší a ani ji samozřejmě nemá.

Veškeré Trumpovy tanečky okolo íránského jaderného programu jsou bezpředmětné a bezzubé, jak svědčí i přiložené foto, které ukazuje, jak je sál s centrifugami chráněn před zásahem i pokud je zasažen větrací systém nejsilnějšími bombami jako GBU-57. A ano, Trump může rozpoutat širší konflikt na Blízkém východě, z kterého jako vítěz nevyjde, a navíc takový konflikt může lehce přerůst rámec Blízkého východu a stát se celosvětovým armageddonem…

REPROFOTO – archiv autora