Kdo nahradil jednoruké bandity

Před deseti, dvanácti lety se zastupitelstva měst a městských částí předháněla v tom, kdo dříve vyžene ze svého území herny. Někdy to nebylo zrovna jednoduché, protože se muselo čekat, až vyprší povolení ministerstva financí. Nicméně toto tažení proti blikajícím lákadlům, které ničily životy jednotlivců i jejich rodin, bylo nakonec úspěšné. V těchto dnech jsem zaznamenala zprávu, že v Ostravě ke konci června končí poslední čtyři herny. Ovšem není proč jásat. Jak ve sdělovacích prostředcích upozornila adiktoložka Kateřina Šutorková, hazard si našel ke gamblerům svou cestičku. Spíš dálnici. Přitom provozovatelé nemuseli riskovat s černými hernami, které by šlo vcelku snadno odhalit. Kurzové sázky na internetu podle odbornice nahradily jednoruké bandity, a kdo jim podlehne, většinou spláče nad výdělkem. Jde v nich taky utratit majlant s nadějí všech hráčů, že přece jednou to musí vyjít. Bohatství se zdá na dosah ruky, která ale u většiny gamblerů zůstane prázdná.

Mnozí si teď pomyslí, že jich se přece tento problém vůbec netýká. Jenže hazardovat jde i ve chvílích, kdy bychom to nečekali. A tak si řada voličů pomyslela, že levici už k ničemu nepotřebuje a šla za omamným světlem dvou koaličních uskupení pravice. Petr Fiala z ODS tak razantně hlásal, jak jsou připraveni vládnout. Možná netušil, že po koronavirové krizi, které čelil jako premiér Andrej Babiš (ANO), může přijít jiná. Třeba spíše očekával novou vlnu konjunktury. Na potíže připravený, zdá se, nebyl. Od různých lidí, zejména tzv. střední třídy, která se propadá do chudoby, nyní slýchávám stížnosti. Inflace se roztočila do závratných výšin. Zdražují zejména komodity, které si stěží můžeme dovolit nekupovat. Ať už jde o potraviny, benzín, naftu, vodu nebo energie. Po sítích teď koluje nové heslo dne: »Nesvítit, netopit, nemýt se, nejíst.«

Ironie však mnoha lidem nepomáhá. Třeba minulý týden jen na jedné ulici tam, kde bydlím, zavřely své dveře tři provozovny. Důchodci škudlí, aby mohli přilepšit dětem, které zůstaly na výchovu svých potomků samy. Pokud už seniory nezdrtily vysoké zálohy na elektřinu, protože nepočítali s pádem dodavatele s tak skvělými reklamami. A Petr Fiala stále opakuje: »Musíme zkrotit inflaci.« Ta ale dál šplhá nahoru a lidé, místo aby podle doporučení europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) podpořili ekonomiku utrácením, šetří. Bojí se dalšího vývoje. Úspory, pokud nějaké mají, se rozpouštějí jako sníh na jaře. Není ovšem ve Sněmovně prakticky nikdo, kdo by pozvedl hlas na obranu většiny postižených a navrhoval jiná řešení.

Za pár měsíců v září nás čekají tentokrát komunální volby. Zvítězí v ní opět gamblerský názor, že stejná volba pravice, byť v mnoha případech převlečené do halenky místního hnutí, musí přece jednou vyjít? Nebo se více voličů zamyslí nad tím, že v zastupitelstvech by měli být i představitelé levice, především KSČM, kteří by prosazovali jiné přístupy? Volby tedy nemusí nutně připomínat souboj s jednorukým banditou.  

Miroslava MOUČKOVÁ