V tomto týdnu uplynulo 100 rokov od narodenia Fidela Castra – revolucionára, politika a jednej z najvýraznejších osobností 20. storočia. Bola by však škoda pripomínať si ho iba ako symbol minulosti, alebo ako postavu patriacu do dejín kubánskej revolúcie a sveta, ktorý už neexistuje. Práve naopak. Mnohé z problémov, ktoré formovali jeho život a politický zápas, sú dnes naliehavejšie, než sme si ešte pred niekoľkými desaťročiami dokázali predstaviť.
Fidelov život môže byť pripomienkou toho, čo dokáže odhodlanie odmietnuť nespravodlivosť ako prirodzený a nemenný stav vecí. Kuba bola malou krajinou stojacou zoči-voči neporovnateľne väčšej moci, a predsa dokázala obhájiť svoju suverenitu a zvoliť si vlastnú cestu. Bez ohľadu na to, ako dnes hodnotíme jednotlivé rozhodnutia kubánskej revolúcie, práve odvaha postaviť sa svetu, ktorý tvrdí, že alternatíva neexistuje, zostáva jedným z najsilnejších odkazov Fidelovho života.
Sto rokov od jeho narodenia sa Kuba opäť nachádza vo veľmi ťažkej situácii. Imperializmus, proti ktorému bojovala jeho generácia, nezmizol, rovnako ako nezmizlo vykorisťovanie, vojny, hlad či obrovské rozdiely medzi tými, ktorí vlastnia takmer všetko, a tými, ktorí svojou prácou tento svet udržiavajú v chode. Zmenili sa technológie, jazyk a metódy moci, ale mnohé základné rozpory zostali.
Ale zásadným problémom je to, že sme si na tento stav postupne zvykli a to preto, že opojení propagandou pokroku a zhýčkaní pozlátkom konzumu sme v západných spoločnostiach uverili predstave, že veľké zápasy už boli vybojované, že dejiny smerujú automaticky k lepšiemu svetu a že trh, rast a individuálny úspech nakoniec prinesú slobodu a prosperitu všetkým. A tak sme aj napriek objektívnej situácii spoločenského a hospodárskeho úpadku opustili základné otázky spravodlivosti, solidarity a spoločného dobra a čoraz väčšiu časť našich životov odovzdali do rúk síl, ktorých hlavným záujmom nikdy nebolo blaho človeka.
Preto by storočnica Fidelovho narodenia nemala byť nostalgickým obzeraním sa za revolúciami minulého storočia. Mala by byť skôr príležitosťou premýšľať nad tým, prečo sme prestali veriť, že spoločnosť možno zásadne meniť, prečo sme prijali toľko nespravodlivosti ako nevyhnutnosť a prečo sme dovolili, aby nám bolo nahovorené, že žiadna skutočná alternatíva neexistuje.
Potreba zmeniť systém, ktorý produkuje toľko zbytočného ľudského utrpenia, dnes nie je o nič menšia ako bola v časoch Fidela Castra. My sme iba na príliš dlhý čas prestali veriť, že je to možné. Ale dejiny nikdy nie sú dokončené a žiadny systém nie je večný. A budúcnosť? Tá nevzniká sama od seba, ale vytvárajú ju ľudia, ktorí sa odmietnu zmieriť s tým, že stav permanentnej beznádeje je nevyhnutný.
Autorka je slovenská levicová intelektuálka, vysokoškolská pedagožka nyní působící v Xiamen University V Číně. Další její komentáře můžete sledovat ZDE
9 komentáře
Máte zkresleně negativní informace o pravěku a významu samotné lidské civilizace. Není divu, když stovky historiků v průběhu lidských dějin o kvalitě života v pravěku lhali a dnešní školství dětem také vymývá hlavy.
Průměrná délka života při narození v pravěku se pohybovala kolem 30 až 35 let. Toto nízké číslo však zkresluje enormně vysoká dětská úmrtnost. Kdo přežil dětství a dospělost, mohl se, jak ukazují Novinky a archeologické výzkumy, běžně dožít 60 až 70 let.
Práce byla zcela dobrovolná, nikdo ji nenařizoval
Naši předkové se běžně dožívali 70 let. Umírání ve 40 je jen mýtus, tvrdí nová studie Archeologové z Australské národní univerzity přepisují známý mýtus o tom, že naši předkové měli kratší životy než dnešní lidé. V řadě knih se opakuje, že lidé se ve středověku dožívali jen čtyřicítky, mělo to platit vlastně až do vynálezu moderní medicíny.
Podle Christine Caveové to ale není pravda; vyvinula novou metodu, která popisuje stáří kosterních pozůstatků podle toho, jak poškozené jsou jejich zuby. Díky této metodě, která analyzuje opotřebení zubů a srovnává je s žijící populací ve srovnatelných žijících kulturách, prozkoumala kosterní pozůstatky na třech anglosaských hřbitovech. Pohřbívalo se na nich v letech 475–625 našeho letopočtu.
Podle závěrů z této práce se i v době, která se dnes někdy nazývá „temný středověk“, lidé běžně dožívali značně vysokého věku. „Lidé si často myslí, že maximální věk se v té době pohyboval kolem čtyřicítky. Ale to není pravda,“ uvádí autorka studie.Podle Caveové mýtus o dřívějším úmrtí pochází z toho, jak jsou starší lidé kategorizováni v archeologických studiích. Podle ní „byli starší lidé v archeologických studiích značně ignorováni.“Jedním z důvodů bylo to, že je věda nedokázala správě identifikovat. Jak je to možné?
„Když se pokoušíte zjistit věk dětí, můžete se řídit podle řady vývojových znaků, jako je například růst zubů nebo srůstání kostí. Ale když lidé dospějí, stává se stále obtížnějším poznat jen z jejich kosterních pozůstatků, jak byli staří. Většina archeologických výzkumů má proto jako nejvyšší věkovou kategorii 40+ nebo 45+. Díky tomu vlastně nerozlišují mezi zdravým čtyřicátníkem a křehkým pětadevadesátiletým člověkem,“ uvedla vědkyně. „Což při studiu starých lidí nemá vůbec smysl.“
„Pro lidi, kteří žili obyčejným tradičním způsobem života bez medicíny, se nejčastější věk úmrtí pohyboval kolem 70 let – je pozoruhodné, jak podobné to bylo napříč různými kulturami.“
LUCINKO PŘJĎTE TADY DO DISKUSE A PAK MUZETE SOUDRUHUM KOMUNISTUM DELAT PŘEDNES JAK ZMENU PROVADET
?!
Z ANARCHOKAPITALISMU na zcela jiný,dnes ještě neznámý náš systém.
Co by jste na tento návrh říkáli v Čine na universitě,co?
Mlčení by mohlo znamenat souhlas ,no ni?
Mlčení nemusí znamenat souhlas, může znamenat také:
1) nestojíte za odpověď
2) neví se co odpovědět
—
Pokud ustanovíte, že mlčení je souhlas, pak budete předpokládat, že všichni co na vás kašlou s vámi souhlasí, což evidentní hloupost. Princip mlčení znamená souhlas jde použít jen ve specifických situacích, většinou pokud jsou tyto podmínky všemi pro daný případ explicitně schváleny předem. A toho schválení nejste schopen dosáhnout.
PUKAVČE VASE ODPOVED JE OK.ASV UZ NAVRHLO 7 ČESKYCH ARTIKULU.CO NAVRHUJETE kONKRETNIHO VY ČlENE SV
?!
Dosáhnout jejich splnění je věcí celé SV ,kde jste i vy členem.Doufam,že chápete absurditu vašeho příspěvku,.
Prý se má ASV formace starat být schopna a vy nepohnete ani tlapičkou a budete prý očekávat doma za peci na svoje zbohatnutí 😭?
No tady se smějí i slepice na dvoře,nebo co myslíte vy Pukavec🤠🔔?
Já za pecí plánuji jak převrátit svět vzhůru nohama, ale vylezu s tím, až bude plán hotov. Do té doby budu mít srandu těch členů SV, kteří vylézají a nikoho o ničem přesvědčit nedokážou. Zbohatnutí neočekávám, protože nekradu. Je to sice vada charakteru, ale musíte brát lidi takové, jací jsou.
Za peci PUKAVČE v zimě bez ruského plynu zmrznete a mozek vám popuká .Nekecejte,že máte plan
?!
Kdyby jste ho měl dávno s ním vyrukujete .NASI chtějí v programu dát hned v prvním artikulu všem členum SV nejméně 250 000 ročně a co vy už víte kde je ten BIFTEK místo DŘISTALISMU pacane.?
Nejlépe bylo člověku v pravěku. Veškerá civilizace ho a přírodu jenom ničí. Například z dnešní chlorované vody, kterou pijí miliardy lidí, by se pračlověk poblil, protože pil vysoce kvalitní a chutnou pramenitou vodu. Navíc miliarda lidí na světě dnes nemá přístup ke kvalitní pitné vodě. Desítky tisíc lidí umírá ročně kvůli nedostatečnému přistupu k pitné vodě. Vysoce kvalitní výživově bohaté stravy měl pračlověk nadbytek. Pokud chtěl, bydlel přímo v hlubokém pralese, což dnešním obyvatelům měst naprosto chybí a jsou z toho psychicky nemocní. Pracoval tak 4 hodiny denně, ostatní čas měl na zábavu a na jídlo. Nikdo mu neporoučel, ani vlastní žena, všechna práce, včetně lovu byla dobrovolná, vedená jenom zodpovědností za přežití pravěké skupiny. Pokud přežil dětsví, kdy se hodně umíralo, měl bez absence veškeré lékařské péče naději na dožití 50 – 60 let. Mnozí jedinci se dožívali i značně vyššího věku.
Ten pravěk si hodně idealizujete. Vše dobrovolné nebylo, lidé žili ve společenstvích která vytvářela sociální tlaky a lidé se vzájemně hlídali více než dnes (dnes na to nemají čas a příliš mnoho času se stýkají s lidmi, které už příště neuvidí). Pokud jde o dožití, tak 40 let už bylo v pravěku velmi mnoho. Pohodlí moc nebylo, a lidé umírali natolik, že jich na Zemi bylo velmi málo, několikrát dokonce jejich počet klesl tak, že bylo nebezpečí úplného vyhynutí. Navíc pokud člověku zakážete budovat společnost a techniku, pak z něj uděláte prostě zvíře. Vy nechcete lidi osvobodit, vy je chcete zničit a udělat z nich zvířata. Civilizace se musí kultivovat, což se dnes neděje. Ale její zničení nic neřeší. Jen umře pár miliard lidí aby se obnovila taková populace, jaká se může bez techniky uživit, přičemž pro přežití bude důležitější síla než inteligence, takže se lidí znovu vyvinou opice. Nebo vymřou, protože se už těm podmínkám které pro ně byly problém už kdysi nedokážou přizpůsobit už vůbec.
Komentáře jsou uzavřeny.