Známe prezidenta jako vedoucího organizace, obchodní společnosti nebo státu. A právě u osoby prezidenta jako hlavy státu bych se rád zastavil. Právě v současné době, kdy máme na krku nové prezidentské volby, je tato otázka více než aktuální.
Ponechme stranou jeho pravomoci, přímou a nepřímou volbu. Chtěl bych se zastavit u prezidenta jako osoby. Osoby se svými morálními vlastnostmi. Ano, v naší republice není až tak zvykem, že prezident, vládní činitel, poslanec či senátor, ač usvědčeni ze lži, podvodu, podbízení se některým velmocem, sám odstoupí, neboť cítí velkou ostudu. Proto je třeba opravdu důsledně zvážit, komu občan dá hlas.
Bohužel, poslední parlamentní volby jsou přesnou ukázkou toho, o čem nyní píši. Bezcharakterní a bezpáteřní, pozvolné odevzdávání naší svrchovanosti do rukou podvodníků, oligarchů, nikým nevolených vládců EU, podbízení se Německu a USA, okrádání vlastního národa, přičemž zvedání jejich platů je nedotknutelné. V novoročním projevu ukázal premiér Fiala svou pravou tvář. Chvilku mluvil o tom, jak jsme na tom skvěle, přičemž po chvíli jsme se dověděli, v jak těžké situaci jsme a jak to musíme zvládat a že bude hůř, ale společnými silami to zvládneme. Lidem přeci vláda v této těžké chvíli pomáhá. Kdo má nouzi, dojde si na úřad pro podporu.
Nějak se mi z toho vytratila zásada kapitalismu. Toho, proč jsme opustili socialismus. Vždyť přeci v kapitalismu mají všichni stejnou šanci. Ale zdá se, že se to té naší vládě nějak vymyká z rukou. Občan, místo aby podnikal, aby využil kapitalistické rovnováhy, se čím dál více a hloub propadá do spirály ekonomické nerovnosti. Ale prý se nic neděje. Máme dluhový deštník. Což ale není nic jiného než žebračenky. Občan, místo podnikání, bude prosit stát o pomoc. Stát přebere veškerou moc nad občany a upraví si zákony podle svých potřeb.
A tady se musí právě ukázat osobnost prezidenta. Pokud vidí absolutní neschopnost, nebo naopak schopnost v tom negativním slova smyslu, musí dát jasně najevo, že tito lidé nemají co dělat u vlády, tedy u moci. Bohužel, ani jeden z kandidátů, snad jen s výjimkou pana Bašty, nebude ochoten postavit se této vládě čelem. Vidím tyto kandidáty jen jako bojovníky za svůj vlastní prospěch.
Paní Nerudová. Nevím, jestli Danuše, či Danushe, jak se sama představuje na předvolebních upoutávkách, aby se zalíbila skupině kohovolit.eu, tedy Sorosovi či sudetoněmeckému landsmanšaftu. Stojí za ní zkrachovalí bývalí politici jako Kalousek a Paroubek. A která není schopna přiznat si pochybení ve věci turbodiplomů. A která je, jako snad jediná ze všech kandidátů, ochotna dát medaili za statečnost vrahům Mašínům.
Pan Pavel. Tedy generál, který otáčí barvu své uniformy podle toho, odkud fouká vítr a přijdou medaile, hodnosti a penízky. Možná by byl dobrým hercem ve špionážním seriálu, jednou jako agent KGB a podruhé CIA.
Pan Babiš, který je v nekonečných právních sporech a u soudu je jako doma. I když, možná, některé záležitosti jsou v tu pravou hodinu jakoby nahozené do větru, ať to občané proberou.
Pan Hilšer, atomový specialista, který věří tomu, že dvě tři atomovky svržené na Moskvu zničí Rusko, neboť to by již nebylo schopné se bránit. Což samozřejmě svědčí o jeho nezměrné, když ne hlouposti, tedy alespoň nedostatečné znalosti situace.
Pan Fischer, nepochopený a sám nechápající, že stále, na každých volbách, jen zbytečně vyhazuje peníze do větru.
Pan Bašta, prozatím drtivý vítěz v prezidentských debatách, který však těžko něco zmůže proti těžké mašinérii sdělovacích prostředků, podrazů a pomluv ze strany ostatních, tedy provládních kandidátů. Panu Baštovi jde také k tíži období, kdy pracoval jako šéf lustrační komise v devadesátých letech. Jsou zde některé kauzy, které mnozí občané ještě nestrávili. Ale jde vlastně o jediného kandidáta, který mluví jasně a pravdivě o dnešní situaci a nabízí možnosti, jak se z té krize s pomocí opravdových odborníků dostat.
Ostatní kandidáti jsou vlastně jen komparzem a nechápu, proč do toho vlastně jdou. Sbírají body jedné i druhé straně.
A tak, jak to vidím, ruka ruku myje. Jedno je však jisté. Pan Fiala a jeho karetní společníci budou zcela spokojeni, ať vyhraje ten nebo onen. Všichni patří do stejné skupiny členů Institutu ASPEN. Aspen Institute of Humanistic Studies (Aspenský institut humanitních studií). Globalisticky směřující organizace. Jednotná měna, jednotné vedení z jediného centra. Jeden globální vůdce již zde byl v minulém století a nic dobrého z toho nevzešlo. Tak tedy držme palce panu Baštovi.
Jan HÁJEK
