Nežmoulejme poddanskou čepici!

od redakce

Při pohledu na současnou ustrašenou zahraniční politiku České republiky si připomínám slova nadporučíka Lukáše z románu Jaroslava Haška: »Buďme Češi, ale nikdo o tom nemusí vědět! Npor. Lukáš považoval češství za jakousi tajnou organizaci, které je lepší se vyhnout.« Autorova nadčasová slova, byla přesným obrazem poddanského postavení českého národa v rakouské monarchii. O české politice se rozhodovalo ve Vídni, později v Berlíně, v Londýně nebo v Moskvě. U mnohých českých politiků ta podřízenost a ustrašenost přetrvává dodnes, nezbavili se tohoto poddanství. Dnes místo do Vídně si létají do Bruselu pro direktivy, či pro pohlazení.  Nesouhlas s kroky Evropské unie je vydáván za porušení bruselských pravidel. Za jiný názor hrozí odejmutí vrchnostenských dotací. Proto současná česká politika, místo odvahy k obraně národních zájmů, spíše preferuje tu užmoulanou poddanskou čepici. Ministerstvo zahraničích věcí vytváří tak spíše dojem dobré trafiky. 

Kdosi slavný kdysi řekl, »bez mýtů žádný národ nemůže existovat, bez mýtů zůstává pojem národa prázdný«. K sebevědomé politice patří i úcta k tradicím, k české historii i k tomu, co naši předkové dokázali. Říkali o nás, že jsme kovárnou Evropy, svět obdivoval českou řemeslnou zručnost. Naše světoznámé značky dobývaly svět. Škoda, ČKD, Tatra, Jawa… výrobky od lokomotiv, tramvají, cukrovarů, pivovarů, oceláren… až po atomové elektrárny. Československo, jako třetí stát na světě, vstoupilo do vesmíru. Je toho málo? Co z toho zbylo dnes?

Jména slavných předků, jako byl Jan Hus, Jan Žižka, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský či první prezident TGM, s námi kráčela i v době nesvobody, připomínám známý výrok TGM: »Tábor, to je náš program!« Dnešní pravicoví politici se odkazu husitství bojí, snaží se o jeho nahrazení symboly rakouské monarchie. Máme zapomenout na ty statisíce padlých, zmrzačených v zájmu rakouské monarchie? Místo sebevědomého státu nám nabízejí opět ustrašenost, poddanství.

Vidíme snahy o kádrování hrdinů druhé světové války. Hrdinství, vlastenectví je znevažováno. Příkladem může být i nedávná vládní návštěva v Kyjevě. Zde byla vhodná příležitost připomenout ukrajinské vládě hrdinství československých vojáků před 79 lety při osvobození Ukrajiny od nacistů a jejich spojenců. Do Kyjeva 6. 11. 1943 se probojovaly jako první tanky 1. čs. samostatné brigády. Jména hrdinů od Kyjeva, ale i od Sokolova, Otakar Jaroš, Richard Tesařík, Antonín Sochor, Vladimír Janko… se stala symbolem československé statečnosti, té statečnosti, která dnes schází české vládní reprezentaci.  

Evropa se za posledních 32 let změnila, po rozpuštění Varšavské smlouvy jsme byli přesvědčováni, že Evropa bude místem trvalého míru. Jen prázdná slova, fráze? Dnes místo ratolestí míru máváme zbraněmi. Tanky, děla, opět putují na východ. To, co se po staletí budovalo, je zničeno ve vteřině. Místo slova mír politici skloňují slovo válka. Na východě Evropy opět umírají Slované… Komu ku prospěchu?

Je nám opět nasazována poddanská čepice. Máme mlčet, ohnout záda, za jiný názor hrozí vězení. Na občany dopadá 20procentní inflace, stamiliardovýrozpočtový deficit, firmy bojují o přežití, rodiny s dětmi i senioři se dostávají do sociální propasti. Zoufalí lidé propadají beznaději.

Dobrou zprávou ale je, že se probouzíme, vidíme opět plná náměstí sebevědomých občanů, Fialova vláda má z nás strach. Nazývají nás lůzou, proruskými agenty, vyhrožují nám… Nedejme se!

Přemysl VOTAVA

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.