Obrovská míra inflace, nárůst cen energií a nedostatek zdravotníků – to jsou hlavní příčiny obav České lékařské komory, Asociace českých a moravských nemocnic, zdravotnických odborů, jednotlivých ředitelů, lékařů a všech, kteří nesou odpovědnost za dostupnost a kvalitu zdravotní péče. I když to byli právě zdravotníci, kdo během epidemie nemoci Covid-19 udržovali a stále udržují v chodu společnost i ekonomiku, současná nepochopitelná a destrukční politika vlády odsoudila zdravotnictví do pozice resortu, kde hodlá nejvíce šetřit. Úhradová vyhláška nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů a neumožňuje spravedlivý růst platů a mezd zdravotníků. Varování před rizikem ekonomické a personální destabilizace zdravotnických zařízení a před zhoršením dostupnosti a kvality zdravotní péče je proto naprosto namístě.
Ministerstvo zdravotnictví i premiér nicméně považují růst úhrad o osm procent za maximum. Prý to odpovídá očekávané inflaci na příští rok a tomu, co si státní rozpočet může dovolit. Fakta jsou ale jasná. Vyjít s osmi procenty nárůstu, která se zdají jako významné navýšení, bude problematické a spoustu zdravotnických zařízení povede do ztrátového hospodaření. V úhradové vyhlášce pro letošní rok byla predikována inflace kolem čtyř procent, skutečnost je ale kolem sedmnácti. Asociace českých a moravských nemocnic sbírá průběžně ekonomická i produkční data a na nich je vidět, co nákladové položky dělají. Za první pololetí roku 2021 byly náklady ve skupině sledovaných nemocnic okolo 280 milionů korun na energie, za první pololetí 2022 to vzrostlo na 450 milionů korun a predikce pro první pololetí příštího roku je 1,2 miliardy korun. A to je kalkulováno na maximální ceny, jak je stanovila vláda.
Nárůst nákladů bude příští rok enormní. V mnoha nemocnicích budou končit fixace, které měly, a teprve v příštím roce se zvýšené náklady na energie reálně promítnou. Růst cen energií odebere v průměru 4,5 z osmi procent nárůstu v příštím roce. Přitom se navyšují nejen náklady na energie, ale i další ceny včetně cen potravin a náklady na infekční odpad. Díky financím z covidové doby to nemocnice zatím jsou schopné letos zvládnout. Ovšem na další investice není prostor žádný a na růst platů minimální.
Podobně jsou na tom ordinace praktických a odborných lékařů i fakultní nemocnice. Například ve Fakultní nemocnici v Motole letos energetické náklady odhadují na 380 milionů korun, což je dvojnásobek loňské částky. Kromě toho se ale samozřejmě výrazně prodražují i další náklady na provoz. Pokud nechceme řešit situaci podle receptu prezidenta České stomatologické komory R. Šmuclera: »Řešení jdou v posloupnosti – upřednostňovat pacienty ‚za hotové‘, omezit pracovní dobu, zavřít navždy (starší kolegové – menší obce)«.
Co se třeba poučit v sousedním Německu? Zdravotnický deník nedávno informoval o krocích tamní vlády. Spolkový ministr zdravotnictví uvedl, že mají pro nemocnice vyčleněno šest miliard eur a pro lůžková pečovatelská zařízení pak dvě miliardy eur. Vedle přímých finančních injekcí budou oba typy zařízení moci využít také takzvanou cenovou brzdu, na jejímž základě spolková vláda bude kompenzovat příliš vysoké náklady na elektřinu a plyn. Nemocnice budou moct žádat o příspěvek na tři druhy dodatečných nákladů: na plyn, elektřinu a nepřímé náklady na energii, například na prádelny. Peníze se navíc nebudou rozdělovat jen pro jediný rok, ale finanční injekce bude rozložena na tři roky, počínaje letošním.
V roce 2023 už by měla platit takzvaná plynová brzda. Stát musí ještě stanovit kritéria pro její uplatňování. V příštím roce bude platit také brzda u ceny elektřiny a vyšší ceny energií se promítnou také do základních úhrad za zdravotní péči. V roce 2024 se pak zdražení energií do těchto úhrad promítne v ještě větší míře. Spolkový ministr financí zdůraznil, že snižovat spotřebu energie nelze za každou cenu. »Úspora energie je vždy správná věc. Nikomu by ale neměla být v nemocnici zima a žádnému pacientovi by neměla selhat například magnetická rezonance jen proto, že elektřina nebo plyn jsou tak drahé. To se nesmí stát.« Šéf zdravotnického resortu zase připomněl, že nemocnice odvedly skvělou práci během pandemie koronaviru. Také tehdy jim stát pomohl a musí jim pomoci i v energetické krizi.
Soňa MARKOVÁ
