Přemysl Votava: Slezte z koně a jděte mezi lid!

Stáli jsme vedle sebe v supermarketu, oba již v letech, on s papírkem v ruce, nejspíš pokyny od manželky. Pomalu projížděl vozíkem kolem regálů, občas se podíval do papírku, vybrané zboží pečlivě prohlédl a poté dal do vozíku. Vše s rozmyslem, občas si nákup rozmyslel a zboží vrátil do regálu, každou korunu zvažoval, byl asi tak vychován.

Stalo se tak i u nabízeného akčního květáku, stál 39 korun. Asi dobrá cena, sváděl k nákupu. Několikrát jej položil do vozíku, aby ho za chvilku zase vrátil zpět do regálu. Náhoda tomu chtěla, že jsme měli stejnou cestu k domovu, nejprve úsměv, poté pár slov. Šli jsme pomalu, nestěžoval si, spíše vzpomínal. Dnes udělal nákup na víkend, pojede s manželkou, synem a s vnoučaty na chatu k Sázavě, před mnoha lety si ji postavili, auto již nemá, provoz byl drahý. Dělal celý život v ČKD. Naše krátká společná cesta skončila přáním hezkého víkendu. To setkání mně zůstalo dlouho v paměti.

Asi patří do té skupiny seniorů, kteří byli celý život zvyklí pracovat, ale i šetřit. Nejdříve na byt, později na auto, na chatu. Doma děti, sdíleli jejich radosti a tužby, neošidili je, radši si tu dovolenou v Bulharsku odepřeli a místo k moři jeli na chatu, zlatá Sázava či nezkrocená Berounka. Dnes klopýtají na cestě za nákupem, postávají s vozíkem a zvažují, zda koupit květák, nebo radši kousek mletého. U pokladny jsou pomalí, počítají, jestli si vzali dost peněz, mnohým mladším překážejí, dokonce jim zabírají sedadlo v metru či v autobuse… Jsou často středem posměchů, vtipů, urážek, jednou je jich moc, podruhé zabírají místo mladým či mají velký byt.

V posledních týdnech jsou svědky trapného poslaneckého či mediálního dohadování o výši jejich důchodů. Slyším z opozičních lavic, že 270 korun by jim mělo stačit. Kde zůstala slušnost a úcta? Kolik z nich má povědomí o tom, jak se žije v podhradí?

Většina starších důchodců ten svůj nepatrný, tolik omílaný přídavek k důchodu stejně rozpustí v radostech pro svá vnoučata. Však i ty chaty u Sázavy či Berounky, které stavěli víkend co víkend, dnes slouží jejich potomkům, jejich cena se za ty roky výrazně zhodnotila.

Obdobně se do astronomických výšin šplhají i ceny za tzv. Havlovy králíkárny. Však zdědit takový byt po dědečkovi či babičce je snem každého mladého manželství. Chce se zvolat: Tak vidíte, jak pilní byli ti naši důchodci, kteří dnes zvažují každý výdaj!

Jsou to ti samí důchodci, kteří před desetiletími stavěli energetické zdroje včetně atomových elektráren, budovali vodní díla, metro, bytová sídliště. Vytvářeli výrobky, které byly chloubou česko- slovenské ekonomiky. Tramvaje, lokomotivy, investiční celky, motocykly, naše ze- mědělství zajišťovalo naši potravinovou soběstačnost. Nedostižným snem všech polistopadových vlád byla vládní populač- ní politika na počátku sedmdesátých let. Československo v jejich době byla světová značka.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování svých novin. Nemáme za sebou miliardáře a oligarchy, jen své čtenáře. Společně budeme odhalovat nepravosti a upozorňovat na historické i současné nespravedlnosti.