Svátek práce není jen datem v kalendáři. Není to prázdný symbol ani nostalgická připomínka dávných bojů. První máj je živou tradicí odporu solidarity a zápasu za důstojné podmínky pro pracující. Už od událostí v Chicagu roku 1886 kdy statisíce dělníků vystoupily za osmihodinovou pracovní dobu je tento den spojen s jasným sdělením. Práva pracujících nejsou darem shora ale výsledkem kolektivního boje.
Od roku 1890 kdy byl první květen vyhlášen Svátkem práce rozhodnutím Druhé internacionály se stal symbolem mezinárodní solidarity. Dnes o více než století později jeho význam neztrácí na aktuálnosti. Právě naopak.
Žijeme v době kdy ekonomika roste produktivita práce stoupá a firmy dosahují rekordních zisků. Přesto se tento růst nepromítá do životní úrovně většiny pracujících. Reálné mzdy v posledních letech citelně poklesly a ani jejich mírné oživení nedokázalo ztráty plně vyrovnat. Náklady na bydlení energie i potraviny rostou rychleji než příjmy.
Zvlášť alarmující je situace v oblasti bydlení. Průměrné nájmy se pohybují kolem hranice která nutí domácnosti vydávat až čtyřicet procent příjmů jen na střechu nad hlavou. Bydlení se stává investičním artiklem nikoli základním právem. Místo systémového řešení sledujeme nečinnost státu.
Současný daňový systém navíc znevýhodňuje práci vůči kapitálu. Zaměstnanci nesou výrazně vyšší daňovou zátěž než velké korporace které často využívají optimalizační strategie a odvádějí zisky do zahraničí. Výsledkem je rostoucí nerovnost a oslabování sociální soudržnosti.
Ekonomické rozdíly se neprojevují jen mezi lidmi ale i mezi regiony. Praha a velká města prosperují zatímco části republiky čelí odlivu obyvatel vyšší nezaměstnanosti a nižším mzdám. Vzniká tak obraz dvou republik který podkopává důvěru ve spravedlnost systému.
Nejbohatší procento obyvatel kontroluje významnou část majetku zatímco velká část domácností nemá rezervy ani na několik měsíců. Tento nepoměr není náhodný ale je důsledkem nastavení ekonomiky která upřednostňuje kapitál před prací.
Automatizace a digitalizace přinášejí obrovský potenciál. Mohly by znamenat kratší pracovní dobu více volného času a lepší kvalitu života. Realita je však jiná. Tempo práce roste tlak na výkon sílí a benefity technologického pokroku končí především u vlastníků kapitálu.
Vedle toho se rozšiřují nejisté formy zaměstnání jako je švarcsystém agenturní práce nebo krátkodobé úvazky. Ty oslabují postavení pracujících a zbavují je základních jistot.
Mladí lidé vstupují na trh práce s nejistotou nízkými platy a omezenou perspektivou dostupného bydlení. Zakládání rodin se odkládá roste frustrace i odchody do zahraničí.
Ani senioři nejsou ušetřeni. Mnozí jsou nuceni pracovat i ve vyšším věku aby pokryli základní životní náklady. Zvlášť ohroženou skupinou jsou osaměle žijící důchodkyně.
Současná politická reprezentace nedokázala tyto problémy řešit. Výsledkem jsou škrty ve veřejných službách rostoucí zadlužení bez systémových změn a pokračující odliv zisků do zahraničí.
Velké investice do zbrojení či neřešené otázky energetiky kontrastují s nedostatečnou podporou běžných domácností. Stát se stále více vzdaluje roli garanta veřejného zájmu.
V této situaci znovu vystupuje do popředí význam kolektivního organizování. Odbory občanské iniciativy i politická angažovanost představují klíčový nástroj jak vyvažovat moc mezi prací a kapitálem.
Bez solidarity mezi profesemi generacemi i regiony nelze dosáhnout skutečné změny.
Pokud chceme směřovat ke spravedlivější společnosti je třeba formulovat konkrétní alternativy. Patří mezi ně spravedlivější daňový systém dostupné veřejné služby ochrana pracovních práv zkracování pracovní doby bez snížení mezd a podpora dostupného bydlení.
První máj nám připomíná že žádné sociální právo nevzniklo samo od sebe. Všechna byla vybojována. A stejně tak i dnes platí že bez aktivity bez organizování a bez odvahy ke změně se nic nezlepší.
Důstojný život nesmí být privilegiem. Musí být právem pro všechny.
Autor je zastupitelem Jihomoravského kraje za STAČILO!
3 komentáře
Úplně nejlepší a bezplatnou práci a výrobu na světě vytváří příroda, kde se pak třeba opice v pralese mohou bezplatně a jednoduše obsloužit. Nepotřebují peníze a žádný režim a prostě si žijí jak jim to v té „*plnoautomatizované“ přírodě nejlépe vyhovuje… Říkám to proto, protože i lidé už hodně dospívají k vysoké technické a *plnoautomatizaci a i v postatě i všude na světě si vytváříme ten náš *techno-prales.
Myslím, že to je (měl by být?) i ten náš budoucí civilizační pokrok a vývoj na cestě do vesmíru a osidlování dalších planet. Což i vidím jako naše hlavní poslání a civilizační úloha.. (pakliže se před tím sami hloupě a trapně nezničíme?)
Pan SMUTNY prý zastupitel PRÝ dost možná havarovaného hnutí programu STACILO je zřejmé bez sebe radosti,že KSČM drží bobríka mlčení nad návrhem programu voliču a chtěl by prý za to jejich podporu ve volbách
?!
Není to další funkcionář,který je postižen vlci mlhou tzv DŘISTALISMU a nic z toho?
Nemohl by se ten nešťastník objevit tady v diskusi ,abychom se ho zeptali co vlastně chce proti tomu nejhoršímu druhu kapitalismu Instalovaného ODS BEZ SKRUPULI, chce dělat a nechodit okolo horké kaše?
Je pravda,že prý KSČM chce hodit při sjezdu tento měsíc flintu do žita?
Ano, je to pravda.
Komentáře jsou uzavřeny.