Vítek Prokop: Kauza Epstein – pedofilie, kanibalismus a kapitalismus

431

»Oni jedí lidi! O ničem jsem nevěděla… myslím, o vraždách jsem věděla, ano, ale oni snědli lidi!« křičí na virálním videu modelka Gabriella Rico Jimenez, která se pak 3. srpna 2009 psychicky zhroutila před luxusním hotelem Fiesta Inn v mexickém městě Monterrey. Krátce poté ji odvezla policie a po 21leté modelce se slehla zem. Navždy. Video zachycující její zhroucení nyní po letech opět začalo kolovat po internetu v souvislosti se zveřejněním nejnovějších dokumentů v rámci kauzy Epstein, kde se objevují zmínky o vraždách a kanibalismu. Kdo to vlastně byl Jeffrey Epstein a co jeho orgie zvrácenosti říkají o stavu současného věta?

Život Jeffreyho Epsteina zezačátku připomínal typický americký sen. Příběh mladíka z nuzných poměrů, co se vypracoval až na vrchol. Ovšem jak se ukázalo, tak jde spíše o americkou nočním můru. Ale popořadě.

Epstein se narodil 20. ledna 1953 do dělnické rodiny. Jako středoškolák si přivydělával doučováním matematiky, pro kterou měl talent, a nepřekvapivě tak jeho první práce byla v roce 1974 na prestižní Dalton School, kde vyučoval matematiku. Škola ho najala, přestože neměl dokončené vysokoškolské vzdělání. Ze školy byl pak sice po dvou letech vyhozen, ale vysoce rychle si našel nové zaměstnání, a to daleko lukrativnější.

Na Dalton School totiž posílali své děti bohatí bankéři a finančníci a Epstein si za dva roky svého učitelování mezi nimi vytvořil síť kontaktů. V průběhu 70. a 80. let je tak Epstein jedním z mnoha mladých vlků ve světě velkých financí.

Poprvé se širší veřejnost o jeho osobě dozvídá až v létě 1980, když jej časopis Cosmopolitan zahrnuje ve svojí pravidelné anketě, kde představuje úspěšné single muže: »Finanční stratég Jeffrey Epstein, 27, mluví pouze s lidmi, co vydělávají ročně milion! Pokud jsi roztomilá texaská dívka, napiš tomuhle newyorskému dynamu…«.

V roce 1987 se stává poradcem ve firmě Towers Financial Corporation. O čtyři roky později tato společnost zkrachuje, když je odhaleno, že funguje jako jedno velké Ponziho schéma. Přestože ředitel firmy Steven Hoffenberg u soudu svědčil, že Epstein byl s fungováním firmy detailně seznámen, tak z neznámých důvodů nikdo Epsteina z ničeho neobvinil, a ten si tak v klidu mohl založit svoji vlastní firmu J. Epstein & Co.

Přátelé na dobrých místech

Pád Towers Financial Corporation byl jednou z největších kauz své doby – vedení firmy účinně rozkradlo v přepočtu na dnešní peníze zhruba 1 miliardu dolarů. Jak to, že Epstein nejenže nebyl z ničeho obviněn, ale ještě dokázal záhy na to začít budovat své vlastní finanční impérium? V průběhu 70. a 80. let měl občas Epstein tajemně prohlásit, že pracuje pro CIA. Když jej o mnoho let později začala policie poprvé vyšetřovat kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání nezletilých, tak byl floridský státní zástupce Alexandr Acosta informován, že Epstein »pracuje pro tajné služby« a je vysoce nad jeho platovou úrovní, takže by bylo prozíravé, kdyby celý případ »nechal být«.

V roce 2003 novinářka Vicky Wardová z časopisu Vanity Fair chtěla o Epsteinovi napsat článek. V průběhu práce na textu ji kontaktovaly dvě dívky, které tvrdily, že je Epstein v minulosti znásilnil. Jejich svědectví byla původně v textu uvedena, ale Epstein několikrát kancelář Vanity Fair navštívil a důrazně naléhal, aby jejich tvrzení byla odstraněna. Poté, co Wardová našla před dveřmi svého domu uříznutou hlavu kočky společně s nábojnicí, se nakonec rozhodla pasáž vypustit. A právě to je jeden z nejdůležitějších bodů celé kauzy.

Nedospělé sexuální hračky

Dlouhodobě se vědělo o tom, jaký vztah k ženám Epstein má. Jeho přátelé veřejně vtipkovali o jeho lásce k mladým dívkám. Ale Epsteinova síť kontaktů a velké jmění mu pokaždé dokázalo zajistit ochranu před zákonem a veřejným míněním. Epstein totiž nebyl zdaleka jediný, kdo slovy svého asistenta měl rád »mladé sladké kokosy«.

V průběhu let vytvořil tento boháč celou infrastrukturu, která mu umožňovala pašovat nezletilé dívky a mladé ženy na svůj soukromý ostrov v Karibiku, kde pak mohly sloužit jako sexuální hračky pro účastníky bujarých večírků, jež měli navštěvovat lidé jako bývalí prezident Bill Clinton, herec Kevin Spacey (rovněž v minulosti obviněný ze znásilnění, ovšem část svědků v jeho případě za záhadných okolností zemřela, což způsobilo zhroucení obžaloby proti němu), miliardář Bill Gates, režisér Woody Allen, bývalý poradce Donalda Trumpa Stephan Bannon, britský princ Andrew, norská princezna Mette-Marit či bývalá poradkyně amerického prezidenta Baracka Obamy Kathryn Ruemmlerová.

Při pašování dívek mladších než 13 let (ovšem najdeme i zmínky o možných obětech ve věku pouhých 4 let) pak Epsteinovi vypomáhal francouzský miliardář Jean-Luc Brunel, který provozoval sérii modelingových agentur. Brunel byl 14. února 2022 nalezen oběšený v cele francouzského vězení. Dalším klíčovým hráčem v celém znásilňovacím mechanismu hrála Epsteinova dlouholetá partnerka Ghislaine Maxwellová, která si v současnosti za své zločiny odpykává 20 let za mřížemi. Jejím otcem byl nechvalně proslulý miliardář Robert Maxwell, původním jménem Ján Ludvík Hoch.

Hoch v roce 1939 vstoupil do československé exilové armády a po konci 2. světové války se pod novým jménem usadil v Londýně. V roce 1991 za záhadných okolností zemřel – údajně přepadl přes palubu své jachty a utopil se. Záhy poté se ukázalo, že mediální impérium, které vybudoval, je na pokraji krachu, a že ve snaze udržet si svůj luxusní život, vykradl důchodové fondy vlastních zaměstnanců. Jeho pohřbu v Izraeli se zúčastnil tehdejší ředitel izraelské tajné služby Mossad. Maxwell měl totiž údajně sloužit jako dvojitý agent Mossadu uvnitř britské MI6, či dokonce sovětské KGB.

Znásilňovali a vraždili, protože jsou bohatí a mocní

Kauza Epstein tak představuje koncentrát toho nejhoršího v kapitalistické společnosti. Je to propletenec vysoké politiky, oligarchů a tajných služeb. Svět, ve kterém je morálka přítěží a kde rozhodují pouze a jen peníze. Přestože nyní odtajněné materiály obsahují obrovské množství začerněných míst, lze si udělat obecnou představu, co vše se na Epsteinově ostrově dělo. V jednom z emailů Epstein píše prominentnímu podnikateli ze Spojených arabských emirátů: »Kde jsi? Jsi v pohodě, miloval jsem to video s mučením.« V emailu z roku 2014 pak odesílatel, jehož jméno je celé začerněno, píše: »Díky za zábavnou noc… ta nejmenší holka byla trochu zlobivá.« Miliardář Elon Musk se zase ptá: »V jaký den či noc proběhne tvůj nejdivočejší večírek?«Rozsah celé »operace« byl globální – například v prosinci 2014 se jeden z Epsteinových lidí ptá svého šéfa: »Jeffrey, jsi doma? Mám pro tebe na odpoledne Češku.«

Za prachy cokoliv

Epstein byl poprvé policií vyšetřován už v roce 2006. Najal si ty nejlepší právníky. Výsledek? Dohoda o vině a trestu, v jejímž rámci byl shledán jako jediný viník a všichni potenciální spolukonspirátoři byli omilostněni. Měl si odsedět pouhých 18 měsíců ve vězení. Reálně v něm ale téměř nepobýval. Přestože jako sexuální delikvent neměl mít žádná privilegia, tak mu vedení věznice dovolilo odcházet na pracovní povolení, což mu umožňovalo být pryč až šest dní v týdnu dvanáct hodin denně. Dveře jeho cely nebyly ani zamykány a pro větší pohodlí si Epstein nechal do vězení nainstalovat televizi. To vše za 128 000 dolarů, které Epstein zaslal kanceláři šerifa. Vypadalo to, že Epstein je reálně nedotknutelný.   

Jenže v roce 2016 se americkým prezidentem stal Donald Trump. Vědělo se, že Trump měl s Epsteinem komplikovaný vztah – bývali přátelé, dokud se nepohádali kvůli jedné realitní investici. Trump měl údajně v roce 2006 říct policii, že všichni v New Yorku vědí, co je Epstein zač, a je dobře, že ho policie konečně začala vyšetřovat. Trumpovo prezidenství každopádně znovu motivovalo novináře zabývat se zvěstmi o Jeffrey Epsteinovi. A obnovený zájem médií znamenal ve výsledku i obnovený zájem ze strany policie.

V červenci 2019 byl Epstein zatčen a v newyorském Metropolitním nápravném zařízení čekal na svůj soud. O měsíc později, tedy 9. srpna, byl jeho spoluvězeň převezen do jiného vězení a nikdo jiný už nebyl toho dne na celu umístěn. Navzdory pravidlům věznice stráže Epsteina tu noc nekontrolovaly každých 30 minut, jak měly, a šly prostě spát. Zároveň přestaly fungovat i obě kamery před vchodem do Epsteinovy cely. Ráno pak byl Epstein nalezen oběšený. Úřady do dnešního dne trvají na tom, že šlo o sebevraždu. Administrativa Donalda Trumpa tvrdí, že nikdy neexistoval žádný seznam Epsteinových klientů, kteří se měli pravidelně účastnit jeho znásilňovacích večírků.

Americký politik Thomas Massie nedávno ke kauze Epstein prohlásil: »Musíme se sami sebe zeptat, jak jsme mohli vytvořit elitu, která je tak nezralá, bezohledná a arogantní.« Je to velmi mírné prohlášení. Správná otázka zní: Jak to, že vznikla tak kriminální a zvrhlá elita? Povahou oligarchizovaných médií je neprovádět složité analýzy, ale ihned najít jednoduchého viníka a posunout se k další senzační zprávě dne. Magdaléna Fajtová tak v Respektu viní z celé kauzy bohaté muže, což ovšem ignoruje klíčovou roli Epsteinovy partnerky a těch několika vlivných žen, které k němu měly blízko. Robert Draper v The New York Times popisuje Epsteinovy večírky jako caligulovské, přesto i on z tohoto trefného označení nedokáže vyvodit důsledné závěry.

Příčinou je sociální nerovnost

Příběh Jeffreyho Epsteina je příběhem naší doby, doby kapitalismu v úpadku. Je to příběh, který vyvrací všechna ta tvrzení, kterými nás roky krmili, a to, že se poctivá práce vyplácí, že pravidla platí pro všechny stejně a že nikdo nestojí nad zákonem. Stále není jasné, z čeho vlastně Epsteinovo bohatství vzniklo, ale podle všeho část kapitálu získal ze zmíněných Towers Fianncial Corporation a zbytek díky sérii dalších podvodů a manipulací. Jak správně upozornila Lucie Hubinská pro Časopis Argument, kauza Epstein je jen logickým vyvrcholením drastických nerovností ve světě. Nejbohatších 10 procent světové populace vlastní podle poslední zprávy World Inequality Lab dvě třetiny veškerého bohatství světa – uvnitř této kategorie pak najdeme zhruba 60 000 miliardářů (tedy jednu tisícinu světové populace), jež ovládají 6 procent globálního bohatství – to je pro srovnání třikrát více, než kolik vlastní 50 procent populace světa dohromady. Podobně jako svého času Epstein, tak i mnoho z těchto miliardářů se drží stranou veškerého zájmu médií. Ovlivňují, co vidíme ve zprávách, co nakupujeme a za kolik pracujeme, ale jsou neviditelní. A s jejich extrémním bohatstvím a mocí přichází i zvláštní forma třídní psychologie.

Novodobí nedotknutelní

Aristokraté minulosti vládli z milosti boží. Tyčili se nad svými poddanými a zacházeli s nimi často jako s postradatelným majetkem. Epstein představuje novou formu šlechty. Ti, kteří vládnou, protože jsou úspěšní. Právě představa, že za svoje postavení nevděčí nikomu a ničemu, ale jen tomu, že se oni sami dokázali nemilosrdně prosadit v chaotickém tržním světě, znamená, že jsou ještě arogantnější a ještě zločinnější než aristokraté minulosti. Uvažování této nové šlechty hezky vystihuje výrok odeesáka Alexandra Vondry z letošního sletu modrých strak: »Ta společnost se dá rozdělit na nějaké tři segmenty, tři třetiny. Na jedné straně je tady ta třetina aktivních – ti, co pracují, podnikají, vytvářejí bohatství. To je klíč k tomu, aby společnost uspěla. Pak je ta druhá třetina úplně na opačném konci. To jsou takoví ti někteří voliči Miloše Zemana, Kateřiny Konečné, Okamury i Babiše. Ti z toho jenom těží. Od rána do noci ten stát nějakým způsobem dojit. Nechci se nikoho dotknout, ale je to vlastně parazitismus na tom celku a na těch prvních. A pak je to mezi. Oportunisti.«

Miliardáři by neměli existovat

Tato nová šlechta přirozeně vyznává ideu nadčlověka – stejně jako nacisté. Ale tento nadčlověk již není určen rasově či etnicky. Jediným kritériem přijetí je velikost účtu. Co má ovšem kapitalistický nadčlověk společného s nadčlověkem nacistickým, je jejich totální pohrdání zákony a morálkou.

A tito rádoby nadlidé jsou stále silnější a silnější. Podle zprávy Oxfamu jen za rok 2025 ztrojnásobili miliardáři své bohatství, konkrétně o 2,5 bilionu dolarů – tato částka by přitom stačila ke kompletnímu celosvětovému vymýcení chudoby. Miliardář pak má 4000krát větší pravděpodobnost, že bude politikem než dělník.

Člověk se musí ptát, jestli nebyl Jeffrey Epstein jen špičkou ledovce a kolik takových mocných a zvrácených lidí jako on ještě existuje. Ať už jich je, kolik chce, tak představují zanedbatelnou menšinu (tu zmíněnou jednu tisícinu) oproti slušným lidem, kteří každý den poctivě pracují rukama anebo hlavou. Newyorský starosta, který se hlásí k demokratickému socialismu, Zohran Mamdani, prohlásil, že by miliardáři neměli existovat. Příliš mnoho peněz v rukou jednotlivce znamená příliš mnoho moci. A existence každého miliardáře je vykoupena miliony lidí živořících v chudobě. V momentě, kdy si tento fakt uvědomí mlčící většina normálních a poctivých lidí, tak Epsteinové tohoto světa nebudou mít šanci.