Americký prezident Donald Trump chce, aby státy NATO vydávaly na obranu pět procent HDP. Proč zrovna pět procent, a ne čtyři anebo šest procent? Nikdo neví. Naše lokajská vláda si tiše zoufá, že zvládne zvýšit výdaje na obranu jen na tři procenta s tím, že na pět bychom se dostali až za pár let. Stanjura podle zpráv už čeká na pokyn a potřebné finance sežene.
Zajímavé – když šlo o to, sehnat peníze na valorizaci důchodů, tak to nešlo, protože by to prý způsobilo nadměrné hospodářské škody. Když jde ale o to, nakoupit víc hraček na zabíjení, tak je najednou ministerstvo financí schopné peníze najít? To jasně uka- zuje, že prioritou této vlády nejsou zájmy vlastních občanů, ale vazalská snaha se vlísat do přízně USA.
Dát na obranu tři procenta HDP se reálně rovná výdajům ve výši čtvrt bilionu korun. Když k tomu připočteme stávající náklady, tak by obrana rázem představovala téměř dvacet procent všech státních výdajů. Kam se poděla oblíbená fráze české pravice o potřebě rozpočtové zodpovědnosti a o tom, že musíme mít štíhlý stát?
Vláda má jasno – musíme zbrojit, abychom byli v bezpečí před nepřáteli demokracie, jak prohlásil zbytečný ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Zvrácená úvaha válečníků
Odkdy se tento muž s vysokoškolským titulem z financí stal odborníkem na bezpeč- nost, nevím. Historie ale jasně ukazuje, že hromadění zbraní nevede k míru. Levicový sociolog Zygmunt Bauman uvádí v kapitole Přirozené dějiny zla ve své knize Vedlejší škody jeden vše vypovídající případ, kdy německý novinář Kunzert prováděl po válce rozhovor s velitelem americké osmé letecké armády Frederickem L. Andersonem. Kunzert na Andersona naléhal, aby vysvětlil, zda bylo možné předejít zničení jeho rodného města Halberstadtu americkým leteckým bombardováním, ke kterému došlo jen několik dní před oficiálním koncem druhé světové války. Anderson upřímně odvětil, že nebylo možné bomby shodit nad horami či do volné krajiny, poté co bylo přece vynaloženo tolik úsilí na jejich výrobu. Odhaduje se, že výroba leteckých bomb a logistika s tím spojená spotřebovala jen v případě Velké Británie až jednu třetinu celkové průmyslové výroby. »Zdravý« ekonomický rozum tak velel v bombardování pokračovat až do poslední chvíle, a to nehledě na reálný strategický význam bombardovaných cílů.
Je to vlastně velmi prostá a zvráceně lákavá úvaha. Do zbraní jsme investovali příliš mnoho peněz, byla by přece škoda je nechat jen tak nečinně ležet ve skladě, měli bychom je použít. Jak jednotlivé státy začnou hromadit čím dál tím víc zbraní, bezpečnost se nebude zvyšovat, ale snižovat. Zbrojní závod bude produkovat zvyšující se paranoiu a pak bude stačit jeden omyl, jedno nedorozumění anebo bude stačit touha hrstky lidí po návratu investic a velká válka je na světě. Nepo- naučili jsme se ze zbytečného masakru první světové války?
Naše vláda se při hledání důvodů pro zbrojení ohání bezpečím, a kdo by nechtěl žít v bezpečí, že? Stejně tak se všechny evropské vlády v roce 1914 oháněly vznešenými cíli, jako byla ochrana vlasti a obrana civilizace před domnělým barbarstvím (ať už jím mělo být barbarství německé či ruské). A co bylo výsledkem? Miliony mrtvých a zmrzačených. Ti, kteří by chtěli tvrdit, že v průběhu studené války zbrojení nevedlo k velkému konfliktu, by měli vykouknout ze své evropské bubliny – studenou válku doprovázela celá série horkých válek, které mají na svědomí miliony životů.
Zájem zbrojařů: militarizovat EU
Říkají nám, že doba je nestabilní a zlá, a proto musíme zbrojit. Jenže snaha o to, znovu rozjet zbrojní závody, předchází dnešní mezinárodní situaci. Jak uvádí brožura Nadace Rosy Luxemburgové A Militarized Union, tak už v roce 2002 se sešla vlivná skupinka zbrojních lobbistů na pozadí konference o budoucnosti Evropy. Jejich cíl? Militarizovat Evropskou unii. Více zbraní znamená více zakázek a více zisků. Výsledkem jejich malého setkání byl vznik Evropské obranné agentury (EDA). Jen v roce 2016 pak utratily zbrojovky za lobbing u orgánů EU přes 54 milionů eur.
Zamysleme se nad touto částkou. Peníze, které mohly jít na podporu kvalitního života, šly na podporu nakupování strojů na zabíjení. A tyto stroje nám bezpečí nezajistí, jak totiž pravil klasik, tak v čepeli samotné je zlo.
Možná nyní vyznívám jako naivní pacifista. Podívejme se ale, kdo jsou roztleskávači války, kdo horuje za větší zbrojení. Jsou to snad běžní pracující lidé od rodin? Ne, jsou to představitelé vládnoucí třídy, jsou to lidé jako Černochová či Řehka, kteří by v případě konfliktu seděli v bezpečí svého bunkru a odtamtud by nutili bojovat a umírat pracující, tak jako to ostatně vždy historicky bylo. Straší se ruskou a čínskou hrozbou, ale nevidíme, že by byly v Rusku či Číně masové demonstrace požadující vyhlášení války České republice. Ruští i čínští pracující jsou stejní jako pracují u nás – chtějí jen v poklidu žít své životy. Reálnou bezpečnostní hrozbou nejsou oni, jako spíš ti, co dnes prodávají lži typu »válka už začala«. Pokud doopravdy chceme zvýšit svou bezpečnost, tak nejlépe uděláme, když se takových lidí zbavíme.
Autor je levicový politolog.
1 komentář
Tak to je velká škoda, že tahle “moudra” neposlal po r.1941 americký prezident do Moskvy… “Vážený soudruhu Staline! Je pravda, že jsme jako USA přemýšleli o poskytnutí obrovské vojenské pomoci Sovětskému svazu, kterého překvapivě napadl jeho největší spojenec – nacistické Německo. Ale potom jsme si uvědomili, že “více zbraní znamená méně bezpečí”, a že ty tisíce amerických tanků, náklaďáků, obrněných transportérů, džípů, lokomotiv, letadel, motocyklů, kulometů, uniforem, děl, granátů, nábojů, vysílaček, atd atd by vlastně jenom “prodlužovaly válku a utrpení na obou stranách..” Takže nedostanete nic. Pozdravujte Adolfa. :-)))). To by asi ruSSáci čuměli, což..? :-))))))
Komentáře jsou uzavřeny.