Jiří Kobza: Být »dezolátem« je vizitkou exkluzivního klubu

1,K

Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s Jiřím Kobzou, kandidátem do PS PČR za STAČILO! ve Středočeském kraji

V jednom rozhovoru jste řekl, že stát je služba, kterou si lidé platí, a proto se má o ty, kteří již nemohou, postarat. Koná tak stát pod Fialovým vládnutím?

Stát má poskytovat občanovi služby, které si sám není schopen zajistit – zdravotnictví, školství, obranu, bezpečnost atd. To podle mne náš stát za posledních X vlád rozhodně nekoná. Fialova vláda slouží kdekomu, jenom ne zájmům tohoto národa, ani státu a jeho občanům. Rostoucí počet sbírek na různě nemocné – oproti sbírkám na tanky, vrtulníky či drony pro ukrajinskou válku, jen ukazuje skutečné záměry vlády. Prostě nechápu, jak mohou být peníze k dispozici pro Ukrajinu, když nejsou pro naše vlastní nemocné občany.

Na webu Vzpouraprotigreendealu.cz, na jehož obsahu se podílíte, jste uvedl, že probíhá politizace přírodních věd, jež se stávají nástrojem politiků, a zejména nadnárodních korporací ve snaze o zničení evropské konkurence. Zapadá vám do důsledků Green Dealu i nedávný blackout?  

Greendealová ideologie – protože nic jiného to není – je podle mne součástí systému zničení evropské civilizace. Bez politizace přírodních věd by to nebylo možné. Green Deal má stejně drtivý dopad na evropskou ekonomiku, jako měla druhá světová válka, jen pachatele vyšel výrazně levněji. Aktivisté nestojí tolik jako vojáci, bomby, letadla… Takový Frans Timmermans (2014–2023 místopředseda EK, 2019–2023 evropský komisař pro klima – pozn. aut.) napáchal na evropských státech srovnatelné škody jako americké nálety, a za daleko méně peněz.

Nedávné rozsáhlé blackouty je možné brát nejenom jako varování, kam vede spoléhání se na nestálé zdroje energie, ale i jako test či přípravu, jak budou reagovat občané na možnost života bez elektřiny.

Osobně vás znám z antifašistických akcí pořádaných Českým svazem bojovníků za svobodu, jehož jste členem. Netrápí vás v posledních letech gradující tlak na reinterpretaci dějin 20. století?

Trápí, a to velice. Můj tatínek, důstojník Čs. armády, honil po válce banderovce po Karpatech a vyprávěl mi, co tam viděl, co napáchali. Zrovna tak mám od svých rodičů vyprávění, jak probíhalo osvobození Prahy 9. května 1945. Bydleli tehdy na ulici Československé armády a viděli na vlastní oči, jak se Koněvova armáda probíjela do Prahy. Vycházím tedy v hodnocení těchto událostí z očitých, navýsost důvěryhodných svědectví o tom, co se zde dělo, a trápí mne nekonečná míra pokrytectví, tolik přítomná v našich masmédiích.

To, jakým způsobem je nejenom opomíjena, ale přímo zatracována úloha Rudé armády a rumunské armády při osvobozování ČSR, je hanebné, a já doufám, že jednou dojde k odsouzení všech těch pohrobků nacismu, kteří bagatelizují zvěrstva Němců na našem národě. Olin Jurman a tým historiků vydali skvělou knihu o osvobození Nemrzačte naši historii, kde jsou originální dokumenty o tom, co se ve skutečnosti odehrávalo od Východokarpatské operace až po osvobození Prahy, včetně pochybné úlohy vlasovců.

Občané ztrácejí zájem angažovat se veřejně. Uzavírají se do rodin, pečují jen o svůj »hrad«, nemají zájem o veřejně prospěšnou činnost. A přitom přesně tohle disidenti vyčítali bývalému režimu. Jak lidi dostat z letargie?

Podle mého názoru na národní letargii, skepsi a beznaději pracovaly (pracují) týmy dobře placených sociologů a psychologů. Národu ve skepsi se dobře vládne. Začalo to Havlovým »čecháčkovstvím«, »blbou náladou«, »nevzkvétáním naší země« a dalšími »povzbudivými« hesly. K tomu zde máme mantry, jako »můj hlas nic nezmění« (přičemž je to jedna z největších lží) anebo »kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali«. Když k tomu přidáme rostoucí ekonomické potíže rodin, tak víme, že lidem už nezbude mnoho energie na nějakou aktivizaci. Je proto naší povinností a posláním bojovat proti takové skepsi, dát lidem naději, že sice lépe už bylo, ale ještě je šance, aby nebylo hůř. Jen se musí přidat. Protože bez lidí nic nezmůžeme.

Říkáte, že apatie je plánem. Tedy volby jednou za čas a pak už nám, občane, nekoukej pod ruce…

Udržování národa ve skepsi a chudobě – aby měl tak málo, že se bude panicky bát, aby nepřišel o ten zbytek – je dlouhodobě plánovaný způsob pohodlné vlády. Hesla, jako všeobecné referendum, odvolatelnost a trestní odpovědnost politiků a soudců, vyvolávají děs a hrůzu. Navíc při současném volebním systému vládnoucích koalic není možné reklamovat předvolební sliby, protože je zde vždy výmluva na koaliční partnery.

Jsme svědky každodenní mediální smrště, která zasahuje každého, kdo má internet, chytrý telefon nebo zapíná veřejnoprávní média. Přemíra informací včetně bulváru a do toho vhodně namíchaná provládní propaganda. Je možné tento ďábelský mix ukočírovat?

Přesně tak, zasypávání občanů přemírou informací, umně smíchaných balastních až bagatelních informací, které zakryjí těch pár podstatných, které ještě cenzura do médií pustí. Současně s tím vidíme, jak pečlivě jsou vybírány informace, které je možné zveřejnit, a které nikoliv. Běžný občan, zavalený spoustou administrativy a starostmi o běžné přežití rodiny, to už těžko ukočíruje. Například když jsem organizoval mezinárodní přírodovědeckou konferenci o klimatických změnách, tak navzdory obsazení špičkovými vědci ji média úplně ignorovala a soustředila se – nejspíš proto, že neměla vědecké argumenty a ani kvalifikaci – na útoky ad hominem, osobně na mne a některé účastníky. Koho by to zajímalo, vše je na webu www.vzpouraprotigreendealu.cz.

Kolikrát jste byl hostem politických debat ve veřejnoprávní televizi či rozhlase? Je udržitelný takový model diskusních pořadů, kdy se na opoziční politiky pořádají přesilovky?

Vždycky to byla z mojí strany simultánka, naprosto jednoznačně zaměřená proti názorovému proudu, který reprezentuji. Naštěstí mainstreamový názorový proud, reprezentovaný v těchto debatách nejenom oponenty, ale i moderátorem, se téměř vždy vyznačoval tím, že za svojí ideologií neměl argumenty, kterými by ji podpořil. Proti jejich heslům stály většinou moje osobní zkušenosti, které jsou neoddiskutovatelné. Často tedy svá hesla neobhájili. Proto mne zas tak často nezvali.

Bojím se, že z letargie občany probudí až skutečná válka a rukování našich chlapců a mužů. Eskalace válečnické atmosféry je děsivá. Co proti tomu děláte?

Jako člověk, který měl možnost se s válkou seznámit z první ruky, jako civilista ve válečné zóně (leden až červen 1988 a potom další čtyři roky v Íránu), dělám vše, co umím, abych ty gaučové válečníky, kteří tak statečně válčí na PC u mámy na kanapi v kuchyni, seznámil se svými zkušenostmi a s tím, co znamená válka a jak dlouho trvá, než se z jejích důsledků země vzpamatuje. Zažil jsem v Teheránu několik měsíců ostřelování raketami, přídělový systém, nedostatek energie, všude hlídky, i mladé chlapce odvedené do armády. Vyléčení z takového traumatu bude trvat několik generací. Bohužel, v mnoha případech jsou mé zkušenosti nepřenositelné.

Působil jste jako diplomat, a právě i ve zmíněném Íránu, proti němuž se u nás taky hojně štve. Jak to hodnotíte?  

Hodnotím to jako výraz podlézavosti korporacím naší vlády, která není schopna hledat a nalézat jiná řešení než nekonečné řetězy sankcí. Íránci dobře vědí, jak dopadly země, které se podřídily Západu (Irák, Libye, Sýrie), kdy jejich hlavním proviněním vedle vlastnictví ropných polí, ohrožujících demokracii, bylo, že chtěli zavést jako platební jednotku za ropu zlatý africký denár. Vědí, že se Západu nedá věřit. Navzdory mým nesčetným varováním, že čím více bude vyvíjen tlak na Írán ze Západu, tím více bude nucen se orientovat na Východ, tj. na Čínu, Rusko a Indii. Nicméně nyní, kdy probíhají jednání na vysoké úrovni mezi Američany a Íránci, je reálná šance, že by se navzdory všem jestřábům z NATO mohla situace normalizovat.

Přejeme si, aby skončilo bratrovražedné zabíjení na Ukrajině. Proto tam nechceme posílat zbraně, na rozdíl od vládní koalice a Pirátů. Zapůsobí tento argument na voliče?

Obávám se, že propaganda a masové vymývání myslí v posledních 11 letech nese své otrávené ovoce. Je paradoxem, že po třech letech od momentu, kdy Boris Johnson přinutil ukrajinskou vládu odstoupit od mírových jednání v Istanbulu, je frontová linie přibližně tam, kde byla tenkrát, jen od té doby muselo zemřít více než milion lidí. Jak se asi Johnsonovi spí s vědomím, že je to on, kdo má na rukou jejich krev? Prvním krokem k míru je zastavení zabíjení a otevření jednání.

Stále je nevyjasněno mnoho událostí, které zhatily evropskou spolupráci a přispěly k současnému zmaru – například výbuchy plynovodu Nord Stream. V Itálii nedávno zatkli Ukrajince, jenž měl mít na výbuchu podíl. Ovšem tahle informace docela zapadla…

Představa, že se pár kamarádů domluví, že jen tak mimochodem vyhodí plynové potrubí, uložené v hlídané oblasti a v takové hloubce, bez vědomí státu a poskytnutí zabezpečení, je tak naivní, že jí může uvěřit jen někdo, kdo se nikdy nepotápěl. Dost se divím, že na těch rourách nenašli pasy Myškina a Čepigy… Naše média by tuto novinu jistě radostně vytroubila do světa.

Mne by spíše zajímalo, kdo vraždil a na čí rozkaz, tedy za čí peníze, v roce 2014 na Majdanu, kdo zapálil Dům odborů v Oděse a vraždil ty, kdo se snažili z ohně utéct, kdo dal rozkaz k masakrům na východní Ukrajině. Kdo dal sestřelit MH17, kdo dal rozkaz odpálit tu raketu na Polsko a další informace, které jsou tzv. vymlčovány v médiích. 

Myslíte, že i mnohá další poznání o skutečných příčinách války na Ukrajině vyplují na povrch dříve, než vzplane třetí světová válka?

Moc rád bych tomu věřil. Dočkáme se objektivního mezinárodního soudu, který odsoudí válečné zločiny, ke kterým došlo na Ukrajině, ať je již spáchal kdokoliv? Odsoudí také média za propagandu, západní politiky za podněcování k válce?

Představitelé NATO říkají jasně, že do několika let vypukne válka s Ruskem, a vinu shazují na V. Putina. Jak to čtete vy?

Už to tady bylo několikrát, vlhký sen Západu o dobytí ruských zdrojů: Karl Gustav, Napoleon, Bismarck, Hitler, všichni skončili stejně neslavně. Proč by to nyní mělo být jinak? Zábavné je, že i to obviňování Putina, že tím, že nechce pustit západní korporace vydrancovat ruské zdroje, rozpoutá válku, už tady bylo. Konec konců slavný citát z Čapkovy Bílé nemoci »My jsme tu válku nechtěli, ale my ji vyhrajeme!« dobře popisuje situaci. Tady ale musíme rozlišovat situaci před Trumpem a nyní. Trump jako obchodník válku nechce, i když rád prodává předražené americké zbraně zemím, které je ani nepotřebují. Takže chci věřit, že za Trumpa k velké válce nedojde, otázkou je, co budou podnikat ti, kteří válku potřebují, aby se udrželi u moci.

U nás jsou pronásledováni mnozí občané za názor a v Evropě zvedá hlavu neofašismus i neonacismus. Antifašisté jsou dopředu označeni za »dezoláty«. Co s tím?

Jako demokrat vidím jedinou možnost změny napnout všechny síly a maximálně využít nastávající volby tak, aby STAČILO! nabralo takovou sílu, že bude moci prosadit zákaz symbolů a násilných ideologií. Podal jsem již před cca šesti lety novelu trestního zákona, který staví mimo zákon všechna hnutí vyzývající k násilí, aby bylo přidáno jedno slovo »a ideologií«. Dosud obě poslední vlády mi tuto novelu nepustily ani k projednání v prvním čtení. To samo o sobě hodně vypovídá. Podle mne být označován za dezoláta se stává vizitkou exkluzivního klubu.

Monika HOŘENÍ