Exkluzivní rozhovor s exprezidentem Milošem Zemanem: Fialovo vládnutí je jeden průšvih za druhým

329

Když jste působil v nejvyšší ústavní funkci, nacházel jste se pod drobnohledem sdělovacích prostředků. Cítíte se nyní ve smyslu svých vyjádření volnější? Můžete se otevřeněji vyjadřovat?

Já jsem měl pocit, že se mohu otevřeně vyjadřovat i jako prezident, a také jsem to dělal. Z tohoto důvodu se cítím naprosto volně, tehdy i teď.

Přijal jste pozvání na bratislavskou konferenci spolku Svatopluk Společně ve střední Evropě (rozhovor vznikl 31. května v den konání konference), který nabídl vystoupit v diskusi také představitelům vlastenecky orientovaných českých a slovenských politických stran. Co pro vás znamená vlastenectví?

To už definoval T. G. Masaryk. Definoval vlastenectví pozitivně, jako lásku k vlastnímu národu, nikoli jako nenávist k cizím národům. A já tuto definici vlastenectví sdílím. Dokonce bych to rozšířil: Může to být i láska k vlastnímu regionu, kraji, a dokonce i vlastní obci. I to je vlastenectví.

Myslíte si, že otevřené nepřátelství, které vane od české vlády vedené premiérem Fialou směrem k současné slovenské vládě, se děje v českém zájmu?

Myslím si, že Fialova vláda slouží spíše Bruselu než českým národním zájmům. Dříve bychom řekli, že slouží i Washingtonu, ale to, jak víte, se radikálně změnilo.

Veřejně jsem to označil za velice hloupý krok. A doufám, že budoucí Babišova vláda to napraví.

Vloni 6. října jsem se zúčastnila oslav 80. výročí Karpatsko-dukelské operace ve Svidníku a na Dukle a čeští občané tam velmi nelibě nesli, že ČR zastupoval jen velvyslanec. Nebylo žádné vládní zastoupení, ani prezident, který je voják. Podotýkám, že na Dukle padli naši muži a náš soudobý stát jim nevyjádřil úctu. Bylo to správné, že vedoucí činitelé ČR nepřijeli?

Vy víte, že jsem vyjadřoval úctu všem vojákům, a nejen vojákům, kteří zahynuli v boji s fašismem – já spíše používám pojem nacismus, ten byl německý.

Protože jsem to sám dělal, tak dost dobře nechápu ty, kteří to dnes nedělají. Možná, že je dnes módní neúčastnit se těchto akcí, a vycházet tím vstříc novinovému mainstreamu, abyste nebyli označeni za dezoláty, nebo dokonce za lůzu – tento termín se také používá – a za svině, což je termín plukovníka Foltýna.

Základním atributem života je mírová budoucnost. Jsem přesvědčena, že současná vláda svou rétorikou a praktickými kroky eskaluje napětí. Nemluvě o vysokých výdajích na zbrojení, které podseknou sociální rozvoj. Jaký je váš názor?

Z hlediska vlády je to racionální postoj. Blíží se volby a uvědomte si, že v socio-ekonomické oblasti tato vláda nemá co nabídnout, její vládnutí je jeden průšvih za druhým, naposledy dukovanský tendr, abych uvedl konkrétní příklad.

Tak o čem má mluvit tato vláda, aby to bylo aspoň částečně pozitivní? Že poskytuje podporu bojující Ukrajině a poskytuje ji v takové míře, že to vyvolává válečnou psychózu. Ale z jejího hlediska je to naprosto racionální postoj: nemají co nabídnout, a proto musí hrát jenom tuto kartu. Jedinou, která jim zbyla.

Věřme, že naši občané vědí, co je pro ně důležité, a vyjádří to ve volbách. Pro lidi jsou důležité domovy seniorů, nemocnice, školy, byty…, tedy mírový rozvoj, protože zbrojení ubírá tomuto rozvoji.

Tato vláda trpí ekonomickou neznalostí, což dokazuje i to, že její ministr financí nemá ekonomické vzdělání. A tato ekonomická neznalost se například u Petra Fialy projevila tím, že tvrdil, že zbrojní průmysl vytváří výrazné multiplikační efekty a podporuje tím ekonomický růst. Náš zbrojní průmysl díky dodávkám na Ukrajinu nepochybně prosperuje, náš ekonomický růst je ale kolem jednoho procenta. Už to vyvrací vládní názor. Nehledě na to, že všichni významní ekonomové tento názor odmítli.

Běžný občan určitě nesleduje dodržování Paktu růstu a stability EU. Ten stanovuje míru zadlužování států, a pokud nastoupí silná militarizace, tak to ekonomiky neutáhnou a může to ve svém důsledku dovést EU k rozpadu. Nebojíte se toho?

Bude-li EU navyšovat obrovským způsobem zbrojní výdaje, které se uzavírají s dlouhodobým horizontem – ostatně F-35 má také dlouhodobý horizont – co se stane, když se Donaldu Trumpovi podaří uzavřít mír na Ukrajině? Budeme v těchto programech pokračovat? Nebo je stáhneme? A když je stáhneme, nevyvolá toto stáhnutí národohospodářské ztráty – zrušení smluv, penále za toto zrušení apod.?

Myslím si, že jediným řešením, jak zabránit narůstání zbrojních výdajů, je právě uzavření míru na Ukrajině. A jediný, kdo toho může dosáhnout, je Donald Trump.

Na jedné ze svých besed s občany jste vyjádřil obavu ze zmanipulování sněmovních voleb 3. a 4. října. A to prostřednictvím BIS a Ústavního soudu…

Vycházel jsem z veřejně citovaného výroku pana Baxy, který je předsedou Ústavního soudu.

Tím přinášíte veřejnosti závažné sdělení. Ostatně i průzkum veřejného mínění uvádí, že více než polovina občanů se obává zmanipulování voleb právě touto vládou. Sehraje v tom roli i korespondenční volba?

Ta taky, ale ne jenom. Riziko manipulace voleb neplatí jenom pro východní státy, jako je třeba Rumunsko. To platí i pro západní státy. Rumunský příklad se opakoval ve Francii – Le Penová. To znamená v každém režimu, když vládní garnitura cítí, že je na odchodu, a nechce odejít, je pokušení zmanipulovat výsledky voleb.

Slavili jsme 80. výročí vítězství ve druhé světové válce, náš státní svátek 8. květen má název Den vítězství. Všiml jste si, jakým kánonem se stalo říkat konec druhé světové války, nikoli vítězství?

Jsem autorem návrhu zákona, který přesunul Den vítězství z 9. na 8. května, což jsem zdůvodnil tím, že 7. května (1945) byla podepsána německá kapitulace v Remeši a vstoupila v platnost 8. května. Bylo to vítězství nad totalitním nacistickým systémem a já nevidím důvod, proč by to neměl být i nadále Den vítězství. Ostatně, není to konec druhé světové války, vždyť se ještě bojovalo s Japonskem.  

Vy sám jste se zúčastnil nějaké vzpomínkové akce?

Ne. Nemám ani potřebu, protože k podobným událostem jsem se vyjadřoval mnohokrát jako prezident a už bych se jen trapně opakoval.

Vy a bývalý prezident Václav Klaus jste nebyli pozváni na slavnostní koncert ke Dni vítězství do Španělského sálu Pražského hradu. Nemrzelo vás to?

Všiml jsem si, že v médiích se objevila pochybnost nad kulturností tohoto nepozvání, ale mě samotného to nevzrušovalo. Možná jste četla můj rozhovor pro Dnes, kdy se mě Vladimír Vokál ptal, proč odmítám pozvání na Hrad. A já jsem mu tehdy odpověděl, že nechci poslouchat frázovité a nudné projevy deklamované ze čtecího zařízení.

Ale to se vás zřejmě ptal na státní svátek 28. října.

Myslím si, že i 8. května by to byl frázovitý a nudný projev deklamovaný ze čtecího zařízení.

Zaznamenal jste, že se u nás postupně likvidují památníky rudoarmějců?

Jistě, počínaje maršálem Koněvem. Proti tomu jsem už tehdy protestoval, považuji to za naprostý nesmysl. Nezapomeňte, že to není jen u památníků Rudé armády. Jsou útoky proti sochám Winstona Churchilla, který je obviňován z rasismu. Kácejí se ve Spojených státech další a další památníky, včetně zakladatelů USA, se zdůvodněním, že to byli otrokáři.

Nemluvě o Ukrajině…

Říká se tomu progresivismus a podle mého je to degenerace lidského intelektu.

Nezvyšuje se vaše ostražitost při projevech nového německého kancléře Merze? Dohoda s Ukrajinou o raketách dlouhého doletu… A ostatně i navýšení procenta německého HDP na zbrojení by znamenalo, že by se tato velká země stala po zuby ozbrojenou, jako už vícekrát v historii…

Četl jsem paměti Angely Merkelové, které mají poměrně nelichotivou část věnovanou novému kancléři. Tomuto kancléři se ani nepodařilo v první volbě získat dostatečný počet hlasů, tzn. ani od vlastních spolustraníků, což mírně řečeno nesvědčí o přílišné politické obratnosti.

Takže neobratnosti přisuzujete jeho aktuální politické výroky?

Přesně tak.

Německo bude silně zbrojit a od Německa směrem k našemu národu přišly velmi zlé činy…

Chcete-li zastavit zbrojení, musíte uzavřít mír na Ukrajině a pak se ztratí záminka pro toto zbrojení. Chcete-li uzavřít mír na Ukrajině, musíte v jeho úsilí podpořit Donalda Trumpa, protože nikdo jiný to nedokáže, a už to vůbec nedokáže Evropská unie včetně Německa.

Vy jste se velice osobně zasadil o rozvoj česko-čínských vztahů, vidíte v Číně velký potenciál. Fialova vláda vyklidila pole a na námi uvolněné místo přicházejí jiné, připravené státy. Nemrzí vás to?

Samozřejmě, že mě to mrzí. Uvědomte si, že čínský prezident navštívil Českou republiku, že jsme v průběhu této návštěvy uzavřeli dohodu o strategické spolupráci, že Čína je největší světový trh – větší než americký. A kromě toho Čína může být, jak dokazuje například Maďarsko, i významným investorem v naší zemi.

Na druhé straně máme pana Vystrčila a paní Pekarovou, kteří vstoupili do historie české politiky jako destruktéři česko-čínských vztahů.

Věříte, že čínští hackeři, dokonce snad řízení z vysokých vládních míst ČLR, napadli počítačovou síť Ministerstva zahraničí ČR?

Co já jsem informován, jednalo se o veřejně přístupné údaje. Proč by hackeři napadali veřejně přístupné údaje?

Ale udělal se z toho velký mediální humbuk…

Pan Koudelka nafukuje celou řadu bublin. Vezměte si například to, že sama BIS ve své zprávě uvádí – cituji: neexistují svědectví ani důkazy toho, že oni dva ruští agenti vůbec byli ve vrbětickém areálu. To říká sama BIS ve své zprávě. Ale pan Koudelka kolem toho vytvořil bublinu. Stejně tak vytvořil bublinu kolem Číňanů. Vzpomeňte na jeho předchozí bubliny. Říká vám něco ricinová aféra?

Pan Koudelka stoupá v kariéře, již je generálem…

Splnil jsem svoji profesionální povinnost tím, že jsem sedmkrát odmítl návrh vlády na povýšení plukovníka Koudelky na generála.

Otázka ke svobodě slova a vědeckého bádání: Sledujete případ učitelky Bednářové, dr. Skály a dalších? V jejich kauzách soudci odmítli vyslechnout důkazy, které předkládala obhajoba. Tím klesá důvěra českých občanů v českou justici.

Pokud jsem dobře informován, paní Bednářová byla původně soudy osvobozena, ale až následně byl vynesen neosvobozující rozsudek. Já se domnívám, že je to selhání nezávislosti soudu a podlehnutí soudu, v tomto případě konkrétního soudce/soudkyně, tlaku nikoli veřejného mínění, pokud mediální mainstream nechápete jako veřejné mínění, ale spíše tlaku vládních kruhů, které chtěly foltýnovsky zastrašit ty, kdo by chtěli udělat něco podobného jako paní Bednářová.  

Pane prezidente, kolik knih přečtete za měsíc?

Mám dva sloupce a v každém pět knih. Nikdy jsem nepočítal, kolik jich přečtu za měsíc, ale čtu paralelně deset knih denně.

Monika HOŘENÍ, Bratislava/Praha

FOTO – autorka