ROZHOVOR Jiří Kobza: Je tady nový šerif. Donald Trump

550

Rozhovor s bývalým poslancem a diplomatem Jiřím Kobzou

Začněme bezprecedentním zásahem Spojených států do nitra Venezuely. I mnozí pravicoví pozorovatelé považují Trumpem uváděné drogy za zástupný důvod. To hlavní je ropa. Američtí představitelé to říkají zcela nepokrytě, což je jistá novinka. Dosud to zakrývali hesly o lidských právech. Jak to vidíte vy?

Já myslím, že hlavním důvodem bylo ono oznámené ohrožení demokracie, které z Venezuely hrozilo. Je přece známou věcí, že kdo vlastní na svém území naleziště ropy, ohrožuje zejména americkou demokracii. Jsou zde další příklady: Irák, Sýrie, Libye a otázkou je, co bude s Íránem. Prezident Trump přece prohlásil, že se bude soustředit především na americké zájmy v Americe. Takže ten zásah zas tak překvapivý nebyl.

Jak může současný svět chápat a přijmout oznámení, že USA budou řídit Venezuelu? Copak může nějaký stát řídit úplně cizí suverénní zemi, a ještě to říkat do světa na plná ústa? Tedy obnovení kolonie?

Domnívám se, že odpověď na otázku, kdo bude ovládat venezuelská naleziště ropy, je určena především domácí americké audienci. To velkohubé vytrubování do světa je ale jasné upozornění, že je tady nový šerif, který si minimálně v americkém kontinentu udělá pořádek podle sebe.

Zajímavé, jak bude pokračovat s Grónskem. Nedávno se objevila zpráva, že kdyby každý Gróňan dostal 50 000 USD za hlasování v referendu o přičlenění k USA, vyšlo by to levněji (jen cena papíru a barev v tiskárně cenin) než vojenská intervence. Navíc Gróňanů zas tolik není, tak jsem zvědav, zda si Trump Grónsko nakonec nekoupí.

Obávám se, že invaze Američanů do Venezuely rozhoří občanskou válku v zemi a přijdou další invaze USA do zemí v oblasti. Budou si USA dělat cokoli, kde se jim zlíbí?

Tady vidím nebezpečí v tom, že nyní se otevírá precedens násilí jako nástroje mezinárodní politiky. Můžeme snad očekávat, že nyní si Turecko vezme Kypr, Čína Tchaj-wan, Ázerbájdžán obsadí Arménii a Rusko si vezme celou východní Ukrajinu? Stanou se únosy prezidentů módou? Kde ropa, tam nebezpečno!

Nebezpečí vzniku občanských nepokojů až občanských válek u tak silně polarizované společnosti, jako je západní svět dnes, vnímám jako aktuální. Další invaze tedy nelze vyloučit, navíc když to do Střední a Jižní Ameriky není z USA tak daleko… Jedna věc je jistá, Trump jde po zdrojích. Tedy být latinskoamerickou zemí s bohatými zdroji, měl bych se na pozoru.

Překvapilo vás, jak se bagatelizuje tato událost v některých mainstreamových médiích? O únosu prezidenta či vojenské invazi hovořil opravdu málokdo. Dokonce padlo sousloví speciální vojenská operace…

Nepřekvapilo, stačilo sledovat, jak se mainstreamová média soustředila na suché přejímání amerických informací. To víte, kdyby to udělal Putin, už by plály hranice, neziskovky by svolávaly milionová shromáždění. Představte si ten cirkus, kdyby si takhle Putin unesl Zelenského s manželkou…

Na sítích jsem zaznamenala váš názor, že se Trump a Putin na Aljašce možná domluvili na výměně »Venezuela za Ukrajinu«. Přibližte to, prosím, více.

Tak nějak mi to dává logiku, protože o čem jiném by se ti pánové bavili, než o novém rozdělení světa a vlivu na něm. Všechno zapadá do sebe a do Trumpových obchodních a Putinových bezpečnostních zájmů. Američané nyní mohou mít jistotu, že ve Venezuele nevzniknou raketové základny namířené proti USA, nebudou ani čínské, ruské nebo íránské. Znovuovládnutí ropných zdrojů, znárodněných Chávezem, Američané využijí. Dokud poběží válka na Ukrajině, bude si Evropská unie půjčovat od amerických bank na nákupy amerických zbraní pro pokračování války. No a v mezičase bude ruská armáda postupovat na západ a posouvat potenciální hranici NATO dál od Moskvy. Kruh zájmů obou jaderných velmocí se uzavře.

Ale v zájmu Putina není vést válku do nekonečna, lidské síly RF jsou omezené a možná už vyčerpané…

Podle našich médií, zejména ČT, jde ukrajinská armáda vítězně vpřed a při tom tempu nejspíš už byla několikrát za Uralem. Realita je ovšem jiná a důvody, proč tato válka pokračuje, jsou stejné.

Uvedl jste, že nikdo neřeší drogové cesty přes Ukrajinu. Co o nich víte?

O těch cestách vím málo, ale o zdrojích drog píše každoroční zpráva kanceláře OSN pro narkotika (například každoroční Afghan opium survey), která popisuje zdroje drog. Ty drogy se musí z Afghánistánu a dalších zdrojových zemí někudy dostávat do Evropy. Podle toho, co vím, tak jedna z těch cest vede přes Rusko a Ukrajinu na západ.

Argument, že z Venezuely emigrovala prý až čtvrtina obyvatel, slouží pro mnohé jako důkaz odpudivosti nebo minimálně problematičnosti Madurova režimu. Ale kolik milionů lidí emigrovalo z Ukrajiny?

Tak tuto informaci nám naše veřejnoprávní média tají, zejména rozdělení uprchlíků na ty, kteří uprchli na západ, a ty, kteří uprchli na východ. Otázkou také je, jak ve kterých statistikách vystupují například lidé z oblastí východní Ukrajiny přičleněných referendem k Rusku, kteří odchodem do vnitřních částí RF tím pádem vlastně neemigrovali.

Za počátek stavu, že se nedodržuje mezinárodní právo, uvádějí komentátoři rok 2014 – Krym. Ale copak roku 1999 nenastalo bombardování Jugoslávie letouny NATO bez rezoluce Rady bezpečnosti? Co jednostranný vznik samostatného Kosova?

A co brát za konec mezinárodního práva například obsazení Granady 1983, nebo puč v Chile 1973? Anebo organizace vyprovokovaného svržení premiéra Mosadeka v Íránu v roce 1953? Pokud zde máme systém, kdy rozhoduje ten silnější, který si dělá, co chce, kdo může mluvit o mezinárodním právu? To je přece právo silnějšího uplatněné v mezinárodní politice.

Jaké jsou vaše politické cíle roku 2026?

Nyní, poté co jsem opustil řady SPD, mám jako důchodce skromné politické cíle pro rok 2026:

1. Pokračovat ve vědecké vzpouře proti greendealové sebevraždě evropské a potažmo české civilizace, která je založena na nepodložené, pavědecké aktivistické demagogii, v rámci mezinárodní vědecké nadace CLINTEL (www.vzpouraprotigreendealu.cz). Dosáhnout odstoupení ČR od Green Dealu.
2. Iniciovat uzákonění trestnosti zpochybňování tzv. Benešových dekretů, aby tato diskuse jednou provždy skončila, a postavit se dalším pokusům o přepsání výsledků druhé světové války.
3. Tlačit na zrušení zákona o trestnosti propagace komunismu a jeho symbolů.
4. Tlačit na odstoupení od migračního paktu EU.

Nemám tedy v plánu pěstovat mrkev a chovat králíky a slepice, v sázce je příliš mnoho. Jde o naše děti a jejich budoucnost.

Proč je podle vás důležité uzákonit trestnost zpochybňování prezidentských dekretů?

Tzv. Benešovy dekrety, které vycházejí z Postupimské dohody a pozdějších dokumentů, jsou výsledkem druhé světové války. Jejich zpochybnění považuji za snahu změnit tyto výsledky. To je pro mne naprosto nepřijatelné. Navíc nezapomínejme na osudy 350 000 Čechoslováků, vyhnaných z pohraničí jejich »milými německými krajany«. Jejich příběhy zapsal historik Jaroslav Čvančara v publikaci Vyhnání Čechoslováků z pohraničí v roce 1938.

Navíc po zrušení dekretů by následovala obrovská vlna restitucí, soudů ap. Mimochodem, není mi známo, že by vyhnaní Čechoslováci byli nějak odškodnění za majetky, o které vyhnáním přišli. A to nemluvím o válečných reparacích, které nám Německo dodnes dluží.

Ptát se vás na sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu (SdL) plánovaný na květen do Brna je nošením sov do Atén. Váš tatínek bojoval proti banderovcům v Československu. Akci SdL zakázat asi nelze, protože jde o akci spolku v členské zemi EU. Co tedy mohou čeští antifašisté učinit?

Ti, kdo nesouhlasí, aby se sudeťáci v Brně a okolí producírovali za naše peníze – podotýkám, že jejich sraz podle mých informací financuje 15 miliony Kč »50 na 50« Město Brno a Jihomoravský kraj, by jim měli dát jasně a nahlas najevo, že zde nejsou vítáni. Je to výsměch všem vyhnaným, všem, kteří zemřeli v přestřelkách s ordnery a byli zavražděni v nacistických koncentrácích a mučírnách.

Rovněž bychom se měli ptát, kdo tuto akci v Brně odsouhlasil, zejména ten finanční příspěvek, a zveřejnit jejich jména, aby každý věděl, kdo je zde sudetská pátá kolona.

Monika HOŘENÍ