Na Východ, nebo na Západ?

791

Rozhovor s energetickým odborníkem Ivanem Noveským

Jak vnímáte současnou energetickou situaci a jak se osvědčuje diverzifikace, za kterou se stále chválila vláda premiéra Fialy?

Fialova vláda velmi často zdůrazňovala, že směřuje Českou republiku na Západ na Ukrajinu. A protože její propagandistická Česká televize a rozhlas to neustále opakovaly, část mladší generace se skutečně domnívá, že hodná Ukrajina je na Západě a pouze zlé Rusko je na Východě.

V ryze ideologickém zmatení pojmů však Fialova vláda pokračovala i v oblasti energetiky tvrzením, že ona vytváří diverzifikaci (zajištění z několika zdrojů – pozn. red.) dodávek ropy a plynu, i když dělala pravý opak.

Skutečně, vždyť všechna mainstreamová média opakovaně psala o diverzifikaci…

Když mohl lhát premiér Fiala, proč by měla mainstreamová média říkat pravdu? Ve skutečnosti již v roce 1996 vláda premiéra Klause zajistila diverzifikaci dodávek ropy postavením ropovodu Ingolstadt. Tato diverzifikace zajišťovala, že v případě poruchy ropovodu Družba z Východu, který je v provozu od roku 1965, bude ČR zásobována ropou z Jihu. A Fialova vláda provedla pravý opak diverzifikace. Zastavila dodávky laciné a kvalitní ropy z Východu, která by se nám nyní více než hodila.

Stejně tak zprovozněním plynovodu Gazela v roce 2013 za premiéra Nečase byla zajištěna plná diverzifikace zásobování ČR zemním plynem ze Západu, pro případ, že by byla porucha na plynovodu Bratrství z roku 1967 nebo na novějším plynovodu Sojuz. A Fialova vláda provedla pravý opak diverzifikace tím, že zastavila dodávky laciného a kvalitního plynu z Východu, který by se nám nyní více než hodil.

Jaké to má dopady na občany a ekonomiku?

Odstraněním diverzifikace v dodávkách ropy a zemního plynu nás Fialova vláda odsoudila k závislosti na dodávkách z jednoho směru. Dopady vidíme nyní, když americko-izraelská speciální vojenská operace způsobila celosvětové problémy s dodávkami ropy a zemního plynu ve formě LNG. Asijské státy, které – na rozdíl od Evropy – nemají možnost dostávat ropu a plyn potrubím, jsou nyní na pokraji energetického kolapsu. Evropa má možnost dostávat potrubím dostatek ropy a plynu, ale dobrovolně tuto možnost nevyužívá, protože »ruské sankce«… Navíc je z neznámých důvodů údajně blokována vykládka tankerů s ropou v západoevropských přístavech. Proto je i Evropa postižena prudkým nárůstem burzovních cen ropy z 55 USD za barel na 110 USD za barel. A stejně tak u zemního plynu, kde cena vyskočila ze 7 Kč/m³ na 13 Kč/m³.

Zdvojnásobení ceny ropy viděli čeští odběratelé mnohem rychleji na benzínových pumpách než ve zprávách, přestože rafinerie měly zásoby nakoupené ještě za nízké ceny. Útěchou nám není ani to, že v okolních západních státech, např. v Německu, stoupla cena ještě více. Tím, že je propastný rozdíl mezi německými a českými příjmy, tak to teoreticky Němce nemusí tolik bolet. Přesto se obnovila přeshraniční turistika za benzínem a naftou z Německa do ČR. Zanedlouho se ale projeví v peněženkách českých spotřebitelů i zdražení plynu. Česká vláda nyní alespoň zareagovala zastropováním marží a cen pohonných hmot.

Nyní se plně ukazuje, jak bylo od Fialovy vlády hloupé, až zločinné, dobrovolně se vzdát spolehlivých a osvědčených dodávek laciné ropy a laciného zemního plynu.

Znamená to, že kdybychom byli stále napojeni na ropu a plyn z Východu, mohly ty dopady na české spotřebitele být menší?

Pozor, Česká republika je stále napojena na východní zdroje. Pouze se o skutečnosti, že Česká republika je fyzicky stále perfektně diverzifikována, tj. může brát ropu i plyn z Východu, v mainstreamu nemluví a nepíše. Důkazem existujícího propojení na Východ je i skutečnost, že přes ČR stále teče zemní plyn z Německa na Slovensko a ještě minulý měsíc tekl až na Ukrajinu. Nyní již Slovensko i Maďarsko přestaly dodávat plyn na Ukrajinu jako reciproční opatření za přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu  

Zastavení dodávek laciné ropy a zemního plynu z Východu je způsobeno pouze bruselskou rusofobní politikou, která vyvrcholila v roce 2022 po zahájení ruské speciální vojenské operace. Stejně jako dnes vedení bruselského spolku i německý kancléř hořekují nad zrušením německých jaderných elektráren, za nějaký čas budou hořekovat nad zastavením dodávek z Východu.

Zmínil jste zastropování marží distributorů paliv od 8. dubna. Současně se má snížit spotřební daň na naftu a stát bude denně určovat maximální cenu paliv. Je to správné?  

Určitě, protože se v podstatě jedná o pseudomonopolní systém, který, jak se opakovaně ukazuje, dokáže velmi rychle a jednotně reagovat na geopolitickou situaci zdražením, a naopak velmi pomalu zlevňuje, když se situace uklidní.

V rozhovoru z 29. ledna (viz NP č. 5/2026) jste pravil, že »český energetický mix je křehký«. Změnilo se to nějak?  

Bohužel se všechny obavy potvrdily mnohem dříve, než se čekalo. Sny zelených fanatiků o rychlém a jednoduchém nahrazení tuzemského uhlí dovozovým zemním plynem se se zdvojnásobením ceny zemního plynu rozplynuly a jiná náhrada za uhlí zatím není. Ukázalo se v celé kráse, že spoléhat se na dovozový zemní plyn ze Západu je velmi riskantní, nejen ekonomicky.  

Jaderné elektrárny by řešily situaci?

Určitě ano, ale v dohledné době nejsou nové kapacity. Dostavba 5. a 6. bloku JE Dukovany by měla být ukončena až v letech 2036/2037, i když uhlí má skončit již v roce 2033. A tendr na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín s termínem zprovoznění v roce 2025 byl v roce 2014 bez náhrady zrušen.

A co obnovitelné zdroje? Mohly by pomoci vyřešit situaci a zlevnit alespoň cenu elektřiny?

Bohužel je tomu právě naopak. Občasné, tzv. obnovitelné, zdroje patří mezi nejdražší zdroje elektřiny vůbec, protože navíc musí být zálohovány například elektrárnami uhelnými, vodními, plynovými apod. Z jádra vyrábí ČEZ elektřinu za 0,24 Kč/kWh a z uhlí, včetně nesmyslných povolenek CO₂, za 2,16 Kč/kWh. Z větrných elektráren, tzv. větrníků, stojí elektřina 2,90 Kč/kWh (dle Energetického regulačního úřadu) nebo 3,20 Kč/kWh (dle aukce ministerstva průmyslu a obchodu). Ze solárních elektráren z roku 2010 dokonce 16,69 Kč/kWh. A pokud se započítají i náklady na stabilizaci soustavy, kterou si tyto občasné zdroje vynucují právě svojí občasností, cena je astronomická.

Dnes již máme v solárních a větrných elektrárnách instalováno cca 20 % celkového instalovaného výkonu na výrobu elektřiny. Bohužel v době, kdy je elektřiny nejvíce zapotřebí, tj. v zimě, tyto zdroje téměř nevyrábějí a musí je nahrazovat právě uhlí nebo plyn. Za 1. čtvrtletí 2025 se vyrobilo z 18 % instalovaného výkonu solárních elektráren pouhých 3,3 % elektřiny a z větrných elektráren ze 2 % instalovaného výkonu pouhých 0,8 % elektřiny. 

Proč se v mainstreamu nyní tak mohutně prosazují větrné elektrárny?

Velcí zahraniční i čeští investoři potřebují nové mnohamiliardové dotační tituly, a proto si platí, i ve veřejnoprávních médiích, reklamu na větrné elektrárny, lidově větrníky. A proto jsou všichni odborníci, ať již ekologové, ornitologové, zemědělci, energetici a další, kteří se veřejně vymezí proti likvidaci krajiny a životního prostředí čtvrtkilometru vysokými hlučícími a blikajícími obludami, okamžitě zaplacenými médii označeni za proruské elementy. Zanedlouho totiž skončí dotační žně tzv. solárních baronů za solární elektrárny, na které každoročně doplácíme z našich daní 28 miliard Kč. A proto Fialova vláda, s dvakrát rychleji se oteplujícím ministrem životního prostředí a jeho větrníkovou lobby, vymyslela české akcelerační oblasti.

Počkejte. Slýcháme, že to nařídil Brusel.

Brusel to nařídil zcela jinak. A v tom je právě ten podvod, kterého se dopustila Fialova vláda ve prospěch svých budoucích větrných baronů a který, doufejme, Babišova vláda zruší. Ona totiž směrnice Evropského parlamentu č. 2023/2413 z roku 2023 přímo určuje, že solární panely a větrníky se mají umisťovat  na nezemědělskou půdu, tzn. například na skládky, průmyslové areály, střechy apod., což převzal i zákon č. 249/2025 Sb. Proč asi Fialova vláda svým nařízením vlády č. 507 z listopadu 2025 povolila instalování větrníků i na nejúrodnějších zemědělských půdách? To je přece v přímém rozporu s evropskou legislativou, českým zákonem i se zdravým rozumem! A doslova to smrdí korupcí na sto honů.

Jsou ty větrné elektrárny opravdu takové zlo, jak můžeme číst?

Na jedné straně je to perfektní stroj na mnohamiliardové dotace pro vybrané investory, které budeme 20 a více let platit v cenách elektřiny i v daních. Může to pomoci formou úplatku některým starostům a možná i některým předluženým obcím, které získají úplatu od investora za zničení krajiny a zdravého životního prostředí. Velkým nebezpečím pro lidi jsou toxické emise z vrtulí. Za 20 let životnosti větrníků se uvolní až 250 kg velmi toxických, Bruselem zakázaných, mikro a nanočástic s PFAS (fluoropolymery, bisfenoly, apod.), které neodstranitelně kontaminují půdu v okruhu několika set metrů až několika kilometrů, a tím se dostávají do potravinového řetězce. Lékaři i soudy v cizině navíc již dokázali, že velké větrníky poškozují zdraví zvuky slyšitelnými i neslyšitelnými infrazvuky, blikáním a stroboskopickými efekty. To ale neumím odborně posoudit.

Co umím posoudit, je energetika. Tyto občasné větrníkové zdroje škodí energetice, když právě svojí občasností destabilizují soustavu, a tím neustále zvyšují regulovanou složku ceny elektřiny, kterou musí odběratel platit. Česká republika je na obrovské větrníky příliš krásná, příliš malá a příliš hustě osídlená. (zr, mh)