Předseda stavařských odborů Zítko: Bylo by žádoucí, aby se od slov přešlo k činům

355

Rozhovor s předsedou Odborového svazu Stavba ČR Pavlem Zítko

V loňském roce vzrostla produkce českého stavebnictví o 9,3 %. Jaký vývoj lze podle vás očekávat v roce 2026?

Jako vždy, když předpovídáte, jak se bude ekonomicky dařit v konkrétním roce, musíte vzít v úvahu několik rozhodujících faktorů. Zatím není ještě schválen státní rozpočet pro rok 2026. Načež se nalézáme v tzv. rozpočtovém provizoriu. To přineslo i určité zbrzdění investičních aktivit, což se bezpochyby projeví na celkovém výsledku stavebnictví v letošním roce. Stále nám chybí několik miliard korun ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Věřím však, že po posledních jednáních je velmi pravděpodobné, že vláda Andreje Babiše potřebnou sumu peněz do fondu dodá. Zároveň jsem přesvědčen, že státní rozpočet pro letošní rok bude v Poslanecké sněmovně schválen. Takže ztráta, která vyplývá z rozpočtového provizoria, se určitě dožene. Můžeme tudíž předpokládat, že i rok 2026 bude rovněž jedním z nejúspěšnějších.

O možnosti této předpovědi vypovídají i čísla. Vraťme se k růstu stavebnictví v roce 2025, tj. oněch 9,3 %. Jde o reálný růst, tj. ve stálých cenách. Pokud bychom se však podíva- li na růst v běžných cenách, potom by se dokonce jednalo o růst úctyhodných 12,4 %!

Jen pro ilustraci si dovolím i citaci určitého dlouhodobého srovnání. V rámci prvního čtvrtstoletí tohoto tisíciletí rok 2025 byl pro stavebnictví čtvrtým nejúspěšnějším rokem. Tedy z hlediska produkce. Přičemž pouze v letech 2007 až 2009 na tom bylo stavebnictví ještě o kousíček lépe. I tak se loňský výsledek zcela bezpochyby zařadí k velmi úspěšným, a to z pohledu naprosté většiny stavebních firem.

Stavební firmy však požadují urychlit stavební řízení. Proto vláda premiéra Babiše předložila nový stavební zákon. Co mohou firmy od něho očekávat?

Pokud jde o nový stavební zákon, jsem optimista. Věřím, že se vládě premiéra Andreje Babiše konečně podaří s tím pohnout. Mimochodem, zákon byl připraven již v roce 2021. Tehdy se však nepodařilo schválit jej včas. Načež následná vláda premiéra Fialy ho shodila ze stolu. Učinila v něm takové zásahy, které nešly z hlediska potřeb stavebnictví úplně ideálním směrem. Navíc obrovskou negativní roli sehrála i zpackaná digitalizace stavebního řízení.

Podle mne, když se tak zásadní krok, jako je přijetí jednoho z nejdůležitějších zákonů, neudělá na začátku volebního období, tak se již zákon nestihne prosadit a schválit. Těsně před volbami zde hrají roli i určité jiné vlivy. Zhruba rok před volbami tehdejší vládnoucí pětikoalice vyvolala svými kroky odpor nejen u zaměstnanců stavebních úřadů, ale i u samotných správních orgánů měst a obcí. Přitom tehdejší vládu vůbec nezajímalo, jaký to bude mít vliv na situaci ve stavebnictví.

Když to shrnu, tak připravit a nechat si odsouhlasit zákon je relativně jednoduchá věc. Ale jde o to, na tuto změnu včas připravit lidi, kterých se to týká. V tomto případě jde o zaměstnance stavebních úřadů. Prostě přesvědčit je o tom, že to nakonec bude i pro ně samotné výhodou. Znamená to však, že je potřebné věnovat velkou pozornost přípravě, proškolení lidí, a to i na konkrétních stavebních úřadech. Protože pokud lidé se změnou, která je čeká, nebudou souzněni, jsou schopni to jen svým negativním přístupem shodit ze stolu. Ještě dodám, že je potřeba učinit předem důkladnou přípravu. Tehdy se to neudělalo. S lidmi to nebylo dostatečně konzultováno. A lidé pracující na stavebních úřadech se tehdy postavili proti.

Přejděme k hlavnímu problému pozemního stavitelství, to je k deficitu bytové výstavby. Co s tím?

Ano, poměrně významným problémem pozemního stavitelství je nedostatečná výstavba bytů. Deficit v tomto směru neustále narůstá! Odborníci na tuto problematiku otevřeně hovoří o tom, že pro přirozenou obměnu bytového fondu je zapotřebí ročně postavit 40 000 bytů. To se nám naposledy podařilo v roce 2007.

V letech 2008, 2009, 2022 a 2023 jsme se tomu velmi přiblížili, kdy jsme měli nějakých 38 000 bytů. V loňském roce to bylo pouze necelých 34 000. Podle mého názoru u nás chybí vyšší desítky tisíc bytů. Takže v důsledku výrazných deficitů ve většině předchozích let by bylo třeba ročně stavět minimálně 50 000 bytů.

Podle mého názoru je zde určitě velký prostor pro cílenou podporu státu. Tuto podporu slibuje i současná vláda. Podotknu k tomu, že všechny vlády před ní o tom plamenně hovořily. Ale výsledek je zatím tristní. Bylo by tudíž i zde žádoucí, aby se konečně od slov přešlo k činům.

Mělo by se docílit toho, aby podpora bytové výstavby nebyla jen na papíře, ale ve skutečnosti. Samozřejmě, že to bude jenom dobře jak pro samotný stát, včetně sektoru stavebnictví, tak i pro naše občany, kterým se nedostává slušné a odpovídající bydlení.

Vláda premiéra Babiše vyhlásila boj proti negativním důsledkům koncepce EU – projektu Green Deal. Předpokládám, že stavební firmy tuto iniciativu současné vlády vítají…

Projekt Green Deal znamená snižování uhlíkové stopy do roku 2050 pro celou EU, tudíž i pro jednotlivé členské země. Samozřejmě, jako stavební odbory nejsme proti snižování uhlíkové stopy, ale rychlost, kterou Brusel vyhlásil, je pro nás nezvládnutelná. Místo toho, abychom šli nějakou rozumnou cestou, tak prosazování uvedeného programu na naše stavební firmy, zejména na výrobce stavebních hmot, dopadá velice těžce.

Vždyť v uplynulých letech se u výrobců stavebních hmot řada provozů zavřela. A pokračuje to i letos. Nedávno se zavřel v Podbořanech jeden závod na výrobu obkladaček. Přišli jsme o stovky až tisíce kvalitních pracovních míst a přicházíme také o kvalitní prověřené výrobky. Ty se nahrazují nekvalitními. Zejména se to nahrazuje dovozem ze třetích zemí, kdy se přes půl planety dovážejí kachličky a podobné věci. Jestli nám toto zajistí lepší životní prostředí, o tom přesvědčen nejsem.

Musím dodat, že současná vláda z našeho pohledu to uchopila pozitivně. Na prvním jednání tripartity v lednu, kterého jsem se zúčastnil, Andrej Babiš vyzval zaměstnavatele, aby mu dodali konkrétní příklady toho, kdy snahy EU o urychlenou uhlíkovou neutralitu již způsobily ekonomické ztráty firem, včetně zrušení řady pracovních míst. Mimochodem, jako OS Stavba ČR jsme svojí účastí podpořili protestní akci za záchranu průmyslu u nás, kterou nedávno uspořádal OS KOVO v Ostravě. Této protestní akce odborů se zúčastnili i představitelé současné vládní koalice, kteří veřejně vyjádřili podporu myšlence za záchranu českého průmyslu. Takže vítáme snahu vlády premiéra Babiše, aby se v Bruselu dostala agenda ochrany evropského průmyslu na pořad dne vrcholných evropských orgánů.

Vážným problémem stavebnictví je nedostatek pracovních sil, zejména kvalifikovaných pracovníků…

Zde se, bohužel, v plné nahotě projevuje jeden z největších »zločinů«, který na českém stavebnictví spáchala vláda expremiéra Petra Nečase v letech 2010–2013, kdy výrazným pozastavením investičních aktivit státu opustilo obor více jak 60 tisíc zaměstnanců. Ti se do našeho odvětví již nikdy nevrátili! Našli si jinou práci, tak proč by se vraceli?

Od té doby se také datuje výrazné zaostávání mzdových podmínek zaměstnanců ve stavebnictví, a to zejména vzhledem k vývoji mezd v průmyslu. V posledních letech se daří chybějící počty zaměstnanců zaplňovat jen díky dovozu zahraniční pracovní síly. Podle aktuálních statistik z prosince loňského roku je ve stavebnictví oficiálně zaměstnáno více než 80 tisíc zahraničních pracovních sil. Možná je zde i několik stovek či tisíc lidí, kteří nejsou oficiálně registrováni. Nejvíce zahraničních pracovníků je z Ukrajiny, je jich více než 45 tisíc.

Stavební firmy rovněž volají po dostatku zaměstnanců s odpovídajícím technickým vzděláním. Jak to vidíte?

Nejde o jednoduchou záležitost. Pro nás jako zástupce zaměstnanců v odvětví to bude ještě stát mnoho úsilí. Jde o to, že bychom měli přesvědčit nejen odbornou veřejnost, ale i běžnou populaci o tom, že perspektivní obory jsou ty, které zaručují dlouhodobou, kvalitní a konkurenceschopnou nabídku práce. Zdůrazňuji, že jde o běh na dlouhou trať. Jde o dlouhodobý problém všech technických oborů. Podotýkám, že v tomto směru je velmi aktivní Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Mimochodem na jednáních tripartity již prosadil několik usnesení v otázce podpory technického vzdělávání.

Jako odbory tuto aktivitu vítáme a podporujeme. Má to i zpětnou vazbu i k Ukrajincům. Protože působíme ve středních staveb- ních školách a učilištích, občas se zúčastňujeme zahájení školních roků. Vidíme, že ve středních školách a učilištích se objevuje čím dále, tím více ukrajinských žáků. O nich se dá říci, že jsou učenliví a snaživí, to je pro nás přínos.

Před námi je hodně práce – přesvědčit nejen odbornou veřejnost, ale i laickou, že vyučit se technickému oboru je velmi perspektivní. Neustále připomínáme staré rčení, že řemeslo má zlaté dno.

Tvrdíte, že díky kolektivnímu vyjednávání mají zaměstnanci firem vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky…

My to nejen tvrdíme, ale i na konkrétních příkladech dokazujeme. Mohu to doložit statistickým přehledem výše výdělků ve stavebnictví, což zpracovává Český statistický úřad a ze které jednoznačně vyplývá, že průměrné mzdy ve firmách, v nichž se uzavírají kolektivní smlouvy, jsou výrazně vyšší. Uvedená statistika hovoří o tom, že rozdíl ve výši mezd v ročním vyjádření činí u hrubé mzdy již více než 100 tisíc Kč. Mimochodem OS Stavba ČR si rovněž zpracovává vlastní statistiku vývoje mezd v našem odvětví. Takže mohu s klidem říci, že výsledky našeho interního šetření jsou ještě o něco lepší, než ve svých statistikách uvádí ČSÚ, a to ve mzdové oblasti, otázce benefitů, ostatních pracovních podmínkách.

Aktuálně se nalézáme v procesu vyjednávání Kolektivní smlouvy vyššího stupně, která se týká celého oboru stavebnictví. Nechci předjímat, neboť vrcholná jednání nás teprve čekají. Výsledek budeme znát do konce března. A jsem přesvědčen o tom, že výsledek bude reflektovat aktuálně dobrý stav ve stavebnictví.

Co byste popřál stavebním firmám, ale i zaměstnancům, v roce 2026 a následujících letech?

Přál bych jim, aby se žádoucím směrem posunul přístup rozhodujících osob v otázce Green Dealu. Nejsme proti krokům, které mají za cíl boj proti negativním dopadům klimatických změn, jsme jen proti způsobu a rychlosti provádění. Dalším mým přáním je úspěšné zvládnutí nového stavebního zákona, a zejména digitalizace stavebního řízení, a také skutečné nastartování podpory bytové výstavby. Větší podpora technického vzdělávání a uznání stavebnictví jako velmi perspektivního oboru, do kterého stojí za to vstoupit, by už byla jen pomyslná třešnička na dortu.

Toto jsou základní předpoklady pro to, aby firmy měly i nadále dostatek kvalitních zakázek, což jim ze srdce přeji.

Miroslav SVOBODA